od Česká biblická společnost1 Moudrá žena buduje svůj dům, kdežto pošetilá jej vlastníma rukama boří. 2 Kdo se bojí Hospodina, chodí přímo, kdežto kdo jím pohrdá, chodí cestou neupřímnosti. 3 Z úst pošetilce vyrůstá povýšenost, kdežto moudré jejich rty střeží. 4 Kde není skot, je čistý žlab, kdežto hojná úroda bývá, kde jsou silní býci. 5 Spolehlivý svědek nelže, kdežto křivý svědek šíří lži. 6 Posměvač hledá moudrost, ale marně, kdežto rozumný má poznání usnadněné. 7 Jdi z cesty muži hloupému, neboť na jeho rtech poznání nenalezneš. 8 Moudrost chytrého je v tom, že rozumí své cestě, kdežto pošetilost hlupáků je v záludnosti. 9 Oběť za vinu je pošetilcům směšná, kdežto u přímých nalézá zalíbení. 10 Jen srdce zná hořkost vlastní duše, ani do jeho radosti se nikdo cizí nemůže vmísit. 11 Dům svévolníků bude vyhlazen, kdežto stánek přímých bude vzkvétat. 12 Někdy se člověku zdá cesta přímá, ale nakonec přivede k smrti. 13 Také při smíchu bolívá srdce a na konci radosti bývá žal. 14 Odpadlík se sytí svými cestami, kdežto člověk dobrý tím, co je mu dáno. 15 Prostoduchý kdečemu důvěřuje, kdežto chytrý promýšlí své kroky. 16 Moudrý se bojí a odvrací se od zlého, kdežto hlupák se vypíná a cítí se v bezpečí. 17 Nedočkavý se dopouští pošetilosti a pletichář je nenáviděn. 18 Prostoduší dědí pošetilost, kdežto chytří jsou korunováni poznáním. 19 Zlí se skloní před dobrými a svévolníci u bran spravedlivého. 20 Chudého nemá rád ani jeho druh, kdežto mnoho je těch, kdo milují bohatého. 21 Kdo pohrdá svým druhem, hřeší, kdežto blaze tomu, kdo se slitovává nad utištěnými. 22 Což nebloudí ti, kdo osnují zlé věci? Kdežto milosrdenství a věrnost provází ty, kdo chystají dobro. 23 Každé trápení je k užitku, ale pouhé mluvení vede k nedostatku. 24 Korunou moudrých je jejich bohatství, ale pošetilost hlupáků zůstává pošetilostí. 25 Pravdivý svědek druhé vysvobodí, kdežto lstivý šíří lži. 26 V bázni před Hospodinem má člověk pevné bezpečí a útočiště pro své syny. 27 Bázeň před Hospodinem je zdroj života, pomůže uniknout léčkám smrti. 28 V množství lidu spočívá důstojnost krále, kdežto úbytek národa je zkáza pro vládce. 29 Shovívavý oplývá rozumností, kdežto ukvapený vystavuje na odiv pošetilost. 30 Mírné srdce je tělu k životu, kdežto žárlivost je jako kostižer. 31 Kdo utiskuje nuzného, tupí toho, kdo jej učinil, kdežto ctí ho ten, kdo se nad ubožákem slitovává. 32 Svévolník bude sražen zlem, jež páchá, kdežto spravedlivý má útočiště i při smrti. 33 V srdci rozumného spočívá moudrost, kdežto co je v nitru hlupáků, se pozná. 34 Spravedlnost vyvyšuje pronárody, kdežto hřích je národům pro potupu. 35 Král má zalíbení v prozíravém služebníku, kdežto jeho prchlivost dolehne na toho, kdo jedná ostudně.
Přísloví 14
nuBibeln
od Biblica1Visa kvinnor bygger upp sitt hus, medan dumma river ner det med egna händer.2Den som vandrar rakt fram fruktar HERREN, den som går krokiga vägar föraktar honom.3Den dummes tal resulterar i ris för hans rygg, men de visa skyddas av sina ord.4En krubba utan oxar förblir ren, men det är oxarnas styrka som gör skörden riklig.5Ett sant vittne bedrar aldrig, men ett falskt vittne har bara lögner att komma med.6En hädare söker vishet men finner ingen, men den kommer lätt till den som har omdöme.7Håll dig borta från dåren, för från honom får du aldrig höra några kloka ord.8Den klokes vishet kan urskilja den rätta vägen, men dårars dumhet bedrar.9De dumma hånskrattar åt skuldoffer,[1] men hos de rättsinniga finns välvilja.10Varje hjärta känner sin egen sorg, och ingen annan kan dela dess glädje.11Den gudlöses hus rivs ner, men den rättsinniges boning blomstrar.12En väg som kan synas rätt för en människa kan ändå leda till döden.13Även hos den som skrattar kan hjärtat göra ont, och glädjen kan sluta i sorg.14Den trolöse får tillbaka vad han förtjänar, likaså belönas den gode.15Den okunnige tror allt som sägs, den kloke ger akt på sina steg.16Den vise fruktar och undviker faror, en dåre är arrogant och sorglös.17En hetsig man gör dumheter, en kallt beräknande man blir hatad.18De okunniga ärver dumhet, men de kloka kröns av kunskap.19De onda måste buga sig för de goda och de gudlösa vid de rättfärdigas portar.20Också av sina närmaste blir den fattige hatad, medan den rike har många vänner.21Den som föraktar sin medmänniska syndar. Lycklig är den som visar den fattige nåd.22De som planerar ondska far vilse, men de som planerar det som är gott finner nåd och trofasthet.23Arbete ger välstånd men tomt prat fattigdom.24De visas krona är deras rikedom och dårarnas deras dumhet.25Ett sant vittne räddar liv, men ett falskt vittne är en förrädare.26Den som fruktar HERREN har ett tryggt fäste, och hans barn får där en tillflykt.27HERRENS fruktan är en källa till liv, som hjälper människan att undgå dödens snaror.28Ett stort folk är en kungs ära, men utan det går fursten under.29Den som kan behärska sitt temperament är förståndig, men den hetsige visar bara upp sin dumhet.30Sinnesro ger kroppen hälsa, men avundsjuka är röta i benen.31Den som förtrycker den fattige förolämpar hans skapare, men den som hjälper de fattiga ärar honom.32Den gudlöse går under på grund av sin ondska, men den rättfärdige har en tillflykt ända in i döden.33I den förnuftiges hjärta bor visheten, bland dårarna låter den sig bli känd.[2]34Rättfärdighet upphöjer ett folk, men synd blir till folkens vanära.35En kung gläder sig över en vis tjänare, men hans vrede drabbar den som handlar skamligt.