Matouš 9

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost
1  Ježíš vstoupil na loď, přeplavil se na druhou stranu a přišel do svého města.2  A hle, přinesli k němu ochrnutého, ležícího na lůžku. Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnutému: „Buď dobré mysli, synu, odpouštějí se ti hříchy.“3  Ale někteří ze zákoníků si řekli: „Ten člověk se rouhá!“4  Ježíš však poznal jejich myšlenky a řekl: „Proč o tom smýšlíte tak zle?5  Je snadnější říci ‚odpouštějí se ti hříchy‘, nebo říci ‚vstaň a choď‘?6  Abyste však věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštět hříchy“ – tu řekne ochrnutému: „Vstaň, vezmi své lože a jdi domů!“7  On vstal a odešel domů.8  Když to uviděly zástupy, zmocnila se jich bázeň a chválili Boha, že dal takovou moc lidem. 9  Když šel Ježíš odtud dál, viděl v celnici sedět člověka jménem Matouš a řekl mu: „Pojď za mnou!“ On vstal a šel za ním.10  Když potom seděl u stolu v domě, hle, mnoho celníků a jiných hříšníků stolovalo s Ježíšem a jeho učedníky.11  Farizeové to uviděli a řekli jeho učedníkům: „Jak to, že váš Mistr jí s celníky a hříšníky?“12  On to uslyšel a řekl: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní.13  Jděte a učte se, co to je: ‚Milosrdenství chci, a ne oběť.‘ Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky.“ 14  Tehdy k němu přišli Janovi učedníci a ptali se: „Jak to, že my a farizeové se postíme, ale tvoji učedníci se nepostí?“15  Ježíš jim řekl: „Mohou hosté na svatbě truchlit, dokud je ženich s nimi? Přijdou však dny, kdy od nich bude ženich vzat; potom se budou postit.16  Nikdo nezalátá starý šat záplatou z neseprané látky; nebo se ten přišitý kus ze šatu vytrhne a díra bude ještě větší.17  A mladé víno se nedává do starých měchů, jinak se měchy roztrhnou, víno vyteče a měchy přijdou nazmar. Nové víno se dává do nových měchů, a tak se uchová obojí.“ 18  Zatímco k nim takto mluvil, přišel jeden z představených, klaněl se před ním a řekl: „Má dcera právě skonala; ale pojď, vlož na ni svou ruku, a bude žít!“19  Ježíš vstal a šel s ním i se svými učedníky. 20  A hle, žena trpící už dvanáct let krvácením přišla zezadu a dotkla se třásní jeho šatu.21  Říkala si totiž: „Dotknu-li se aspoň jeho šatu, budu zachráněna!“22  Ježíš se obrátil a spatřiv ji řekl: „Buď dobré mysli, dcero, tvá víra tě zachránila.“ A od té hodiny byla ta žena zdráva. 23  Když Ježíš vstoupil do domu toho představeného a uviděl hudebníky a hlučící zástup,24  řekl: „Jděte odtud! Ta dívka neumřela, ale spí.“ Oni se mu posmívali.25  A když byl zástup vyhnán, vešel Ježíš dovnitř, vzal dívku za ruku a ona vstala.26  Pověst o tom se rozšířila po celé té krajině. 27  Když šel Ježíš odtamtud dál, šli za ním dva slepci a křičeli: „Smiluj se nad námi, Synu Davidův!“28  A když vešel do domu, přistoupili ti slepci k němu. Ježíš jim řekl: „Věříte, že to mohu učinit?“ Odpověděli mu: „Ano, Pane.“29  Tu se dotkl jejich očí a řekl: „Podle vaší víry se vám staň.“30  A otevřely se jim oči. Ježíš jim pohrozil: „Ne aby se to někdo dověděl!“31  Oni však šli a rozhlásili ho po celé té krajině. 32  Když odcházeli, přivedli k němu němého člověka, posedlého zlým duchem.33  A zlý duch byl vyhnán a němý mluvil. Zástupy v údivu říkaly: „Něco takového nebylo v Izraeli nikdy vídáno.“34  Ale farizeové říkali: „Ve jménu knížete démonů vyhání démony.“ 35  Ježíš obcházel všechna města i vesnice, učil v jejich synagógách, kázal evangelium království a uzdravoval každou nemoc a každou chorobu.36  Když viděl zástupy, bylo mu jich líto, protože byli vysílení a skleslí jako ovce bez pastýře.37  Tehdy řekl svým učedníkům: „Žeň je velká, dělníků málo.38  Proste proto Pána žně, ať vyšle dělníky na svou žeň!“ 

Matouš 9

nuBibeln

od Biblica
1 Jesus steg sedan i en båt och åkte över till staden där han bodde.2 Där kom de till honom med en förlamad man som låg på en bår. Och när Jesus såg deras tro, sa han till den förlamade: ”Var vid gott mod, min son. Dina synder är förlåtna.”3 Några av de skriftlärda sa då för sig själva: ”Han hädar[1] ju!”4 Men Jesus visste vad de tänkte och frågade dem: ”Varför tänker ni onda tankar i era hjärtan?5 Vilket är lättare, att säga: ’Dina synder är förlåtna’, eller: ’Res dig upp och gå?’ ”6 ”Men för att ni ska veta att Människosonen har makt att förlåta synder här på jorden,” – nu talade han till den förlamade: ”Res dig upp, ta din bår och gå hem!”7 Och mannen reste sig och gick hem.8 När folket såg vad som hände blev de alldeles förskräckta, och de hyllade Gud för att han gett sådan makt till människor.9 När Jesus gick vidare därifrån fick han se en tullindrivare som hette Matteus sitta utanför tullhuset. ”Kom och följ mig”, sa Jesus till honom. Och Matteus reste sig och följde Jesus.10 När Jesus senare åt i hans hus, fanns där många tullindrivare och syndare som åt tillsammans med honom och lärjungarna.11 Fariseerna var upprörda. ”Hur kan er mästare äta tillsammans med tullindrivare och syndare?” frågade de Jesus lärjungar.12 Men Jesus hörde det och sa: ”Det är inte de friska som behöver läkare, utan de sjuka.13 Gå härifrån och försök förstå vad som menas med detta: ’Jag vill hellre ha nåd än slaktoffer.’[2] Jag har nämligen inte kommit för att kalla rättfärdiga utan syndare.”14 En dag kom Johannes döparens lärjungar till Jesus och frågade honom: ”Varför fastar inte dina lärjungar som vi och fariseerna gör?”15 Jesus svarade: ”Bröllopsgästerna kan väl inte sörja medan brudgummen är hos dem? Men en dag ska han tas ifrån dem, och då kommer de att fasta.16 Ingen lagar ett gammalt klädesplagg med ett stycke nytt, okrympt tyg, för då krymper det nya tyget och river sönder plagget, så att hålet blir ännu större.17 Och ingen häller nytt vin i gamla vinsäckar, för när vinet jäser sprängs säckarna och blir förstörda, och vinet rinner ut. Nej, nytt vin häller man i nya säckar, för då har man både vin och säckar kvar.”18 Under tiden som Jesus sa detta kom en föreståndare och föll ner inför honom. ”Min dotter har just dött”, sa han. ”Kom och lägg händerna på henne, så får hon liv igen.”19 Då reste sig Jesus och följde med mannen, tillsammans med sina lärjungar.20 Men då kom en kvinna, som under tolv års tid lidit av blödningar. Hon närmade sig Jesus bakifrån och rörde vid tofsen på hans mantel,21 för hon tänkte: ”Om jag bara får röra vid hans kläder så kommer jag att bli frisk.”22 Då vände Jesus sig om och fick se henne: ”Min dotter”, sa han, ”var inte orolig![3] Din tro har gjort dig frisk[4].” Och från den stunden var kvinnan frisk.23 När Jesus sedan kom fram till föreståndarens hus och såg flöjtblåsarna och folkskaran som klagade högljutt,24 sa han: ”Gå ut härifrån. Flickan är inte död, hon sover.” Då hånskrattade de åt honom.25 Men när folket hade körts ut ur huset, gick Jesus in i rummet där flickan låg och tog henne i handen. Och genast reste hon sig upp.26 Ryktet om detta spred sig sedan i hela området.27 När Jesus gick därifrån följde två blinda män efter honom och ropade: ”Jesus, Davids Son,[5] förbarma dig över oss!”28 De gick efter honom ända in i det hus där han bodde. Och Jesus frågade dem: ”Tror ni att jag kan göra det?” ”Ja, Herre”, svarade de. ”Det gör vi.”29 Då rörde han vid deras ögon och sa: ”Eftersom ni tror, ska det också bli så.”30 Och plötsligt kunde de se. Jesus varnade dem sedan strängt för att berätta detta för någon,31 men trots det var ryktet om honom snart ute över hela trakten.32 När de båda männen var på väg ut, kom man till Jesus med en besatt man som inte kunde tala.33 Jesus drev då ut den onda anden, och den stumme började tala. Folk blev häpna och sa: ”Aldrig förr har något sådant hänt i Israel!”34 Men fariseerna sa: ”Han driver ut de onda andarna med hjälp av de onda andarnas härskare.”35 Jesus vandrade omkring i alla städer och byar och undervisade i synagogorna. Och vart han än kom förkunnade han evangeliet om riket, och han botade alla slags sjukdomar och plågor.36 När han såg människorna kände han medlidande med dem, eftersom de var nedslagna och hjälplösa, som får utan herde.37 ”Skörden är stor, men arbetarna är få”, sa han till sina lärjungar.38 ”Be därför skördens Herre att han skickar ut fler arbetare på fälten.”