1 Shromáždili se k němu farizeové a někteří ze zákoníků, kteří přišli z Jeruzaléma.2 Uviděli některé z jeho učedníků, jak jedí znesvěcujícíma, to jest neomytýma rukama. (3 Farizeové totiž a všichni židé se drží tradice otců a nejedí, dokud si k zápěstí neomyjí ruce.4 A po návratu z trhu nejedí, dokud se neočistí. A je ještě mnoho jiných tradic, kterých se drží: ponořování pohárů, džbánů a měděných mis.)5 Farizeové a zákoníci se ho zeptali: „Proč se tvoji učedníci neřídí podle tradice otců a jedí znesvěcujícíma rukama?“6 Řekl jim: „Dobře prorokoval Izaiáš o vás pokrytcích, jak je psáno: ‚Tento lid ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne; 7 marná je zbožnost, kterou mne ctí, učíce naukám, jež jsou jen příkazy lidskými.‘ 8 Opustili jste přikázání Boží a držíte se lidské tradice.“9 A ještě řekl: „Jak dovedně rušíte Boží přikázání, abyste zachovali svou tradici!10 Vždyť Mojžíš řekl: ‚Cti svého otce i svou matku‘ a ‚kdo zlořečí otci nebo matce, ať je potrestán smrtí.‘11 Vy však učíte: Řekne-li někdo otci nebo matce: ‚To, čím jsem ti zavázán pomoci, je korbán (to jest dar Bohu),‘12 již podle vás nemusí pro otce nebo matku nic udělat;13 tak rušíte Boží slovo svou tradicí, kterou pěstujete. A takových podobných věcí činíte mnoho.“
— Co člověka znesvěcuje
14 Když znovu svolal zástup, řekl jim: „Slyšte mě všichni a rozumějte:15 Nic, co zvenčí vchází do člověka, nemůže ho znesvětit; ale co z člověka vychází, to jej znesvěcuje.16 Kdo má uši k slyšení, slyš!“ 17 Když opustil zástup a vešel do domu, ptali se ho jeho učedníci na to podobenství.18 Řekl jim: „Tak i vy jste nechápaví? Nerozumíte, že nic, co zvenčí vchází do člověka, nemůže ho znesvětit,19 poněvadž mu nevchází do srdce, ale do břicha a jde do hnoje?“ Tak prohlásil všechny pokrmy za čisté.20 A řekl: „Co vychází z člověka, to ho znesvěcuje.21 Z nitra totiž, z lidského srdce, vycházejí zlé myšlenky, smilství, loupeže, vraždy,22 cizoložství, chamtivost, zlovolnost, lest, bezuzdnost, závistivý pohled, urážky, nadutost, opovážlivost.23 Všecko toto zlé vychází z nitra a znesvěcuje člověka.“
— Víra syrofenické ženy
24 Vstal a odešel odtud do končin týrských. Vešel do jednoho domu a nechtěl, aby o tom někdo věděl. Nemohlo se to však utajit;25 hned o něm uslyšela jedna žena, jejíž dcerka měla nečistého ducha. Přišla a padla mu k nohám;26 a ta žena byla pohanka, rodem Syrofeničanka. Prosila ho, aby vyhnal zlého ducha z její dcery.27 On jí řekl: „Nech napřed nasytit děti. Neboť se nesluší vzít chléb dětem a hodit jej psům.“28 Odpověděla mu: „Ovšem, pane, jenže i psi se pod stolem živí z drobtů po dětech.“29 Pravil jí: „Žes toto řekla, jdi, zlý duch vyšel z tvé dcery.“30 Když se vrátila domů, nalezla dítě ležící na lůžku a zlý duch byl pryč.
— Uzdravení hluchoněmého
31 Ježíš se vrátil z území Týru a šel přes Sidón k jezeru Galilejskému územím Dekapole.32 Tu k němu přivedou člověka hluchého a špatně mluvícího a prosí ho, aby na něj vložil ruku.33 Vzal ho stranou od zástupu, vložil prsty do jeho uší, dotkl se slinou jeho jazyka,34 vzhlédl k nebi, povzdechl a řekl: „Effatha,“ což znamená ‚otevři se!‘35 I otevřel se mu sluch, uvolnilo se pouto jeho jazyka a mluvil správně.36 Ježíš jim nařídil, aby to nikomu neříkali. Čím více jim to však nařizoval, tím více to rozhlašovali.37 Nadmíru se divili a říkali: „Dobře všecko učinil. I hluchým dává sluch a němým řeč.“
1Fariseer och en del skriftlärda som hade kommit från Jerusalem samlades kring Jesus.2De lade märke till att en del av hans lärjungar åt bröd med orena händer, utan att först ha tvättat händerna.3(Varken fariseerna eller några andra judar äter utan att först ha tvättat händerna; de håller fast vid förfädernas tradition.4När de kommer hem från marknadsplatsen genomför de en tvagning innan de äter. Det finns också många andra traditioner som de är noga med att följa, som att skölja bägare, kannor och kopparkärl.)5Fariseerna och de skriftlärda frågade därför Jesus: ”Varför håller sig inte dina lärjungar till förfädernas tradition? De äter ju med orena händer.”6Jesus svarade: ”Ni hycklare! Profeten Jesaja profeterade rätt om er, som det står skrivet: ’Det här folket ärar mig med sina ord, men deras hjärtan är långt ifrån mig.7Deras tillbedjan är värdelös, för de lär bara ut människobud.’[1]8Ni struntar i Guds bud och håller fast vid mänskliga traditioner.”9Han sa också till dem: ”Så väl struntar ni i Guds bud och håller fast vid er tradition!10Mose sa: ’Visa respekt för dina föräldrar’, och: ’Den som talar illa om sina föräldrar ska dömas till döden.’[2]11Men ni menar att om någon säger till sin far eller mor: ’Det du kunde ha fått av mig är korban’ (det vill säga tempelgåva),12låter ni därmed inte den personen göra något för sina föräldrar.13Så ogiltigförklarar ni Guds ord genom era egna traditioner. Och mycket annat liknande gör ni.”14Sedan kallade Jesus till sig folket på nytt och sa: ”Hör på allihop och försök att förstå.15-16Det är inte det som kommer in i människan utifrån som gör henne oren,[3] utan det är det som kommer ut från människan som gör henne oren.”[4]17När Jesus sedan hade lämnat folkhopen och kommit hem igen, frågade hans lärjungar honom om liknelsen.18”Förstår inte ni heller?” frågade han. ”Inser ni inte att det som kommer in i en människa utifrån aldrig kan göra henne oren?19Det går ju inte in i hennes hjärta, utan passerar bara genom magen och kommer ut på avträdet.” Med detta förklarade Jesus all mat ren.[5]20Sedan tillade han: ”Det som kommer ut ur människan gör henne oren.21Inifrån, ifrån människohjärtan, kommer ju onda tankar, sexuell omoral, stöld, mord,22otrohet i äktenskapet, egoism, ondska, bedrägeri, liderlighet, avund, förtal, högfärd och allt annat oförstånd.23Allt detta onda kommer inifrån, och det är det som gör människan oren.”
En icke-judisk kvinnas tro
24Sedan gick han därifrån och kom till trakten av Tyros[6], där han tog in i ett hus. Han ville inte att det skulle bli känt, men det gick inte att hemlighålla.25En kvinna, som hade en dotter som var besatt av en oren ande, fick höra om honom och kom genast dit och kastade sig ner för Jesus fötter.26Det var en grekisk[7] kvinna, av syrisk-fenikisk härkomst. Hon bad att han skulle driva ut den onda anden ur hennes dotter.27Jesus sa till henne: ”Låt först barnen bli mättade, för det är inte rätt att ta brödet från barnen och kasta det åt hundarna.”[8]28Hon svarade: ”Det är sant, Herre, men till och med hundarna under bordet får äta av de smulor som barnen lämnar.”29”Eftersom du säger så”, sa han, ”gå hem igen, för den onda anden har lämnat din dotter.”30När hon kom hem, låg flickan i sängen, och den onda anden var borta.
Jesus botar en döv man med talsvårigheter
31Från Tyros område gick Jesus vidare till Sidon och sedan till Galileiska sjön via Tiostadsområdet.32Där kom man till honom med en döv man, som också hade talsvårigheter, och man bad att Jesus skulle lägga sin hand på honom.33Jesus ledde honom då undan från folket och satte fingrarna i hans öron och spottade och rörde vid hans tunga.34Sedan såg han upp mot himlen, suckade djupt och sa: ”Effata![9]” (det betyder: Öppna dig!)35Och genast kunde mannen höra perfekt, och han talade klart och tydligt.36Jesus förbjöd folket att berätta vad som hade hänt. Men ju mer han förbjöd dem, desto mer spred de nyheten.37De var fulla av förvåning och sa: ”Allt han gör är fantastiskt! Han får till och med de döva att höra och de stumma att tala.”