1 Nechtějte všichni učit druhé, moji bratří: vždyť víte, že my, kteří učíme, budeme souzeni s větší přísností.2 Všichni přece mnoho chybujeme. Kdo nechybuje slovem, je dokonalý muž a dovede držet na uzdě celé své tělo.3 Dáváme-li koňům do huby udidlo, aby nás poslouchali, můžeme tak řídit celé jejich tělo.4 Nebo si představte lodi: Jsou tak veliké a jsou hnány prudkými větry, ale malé kormidlo je řídí, kamkoli kormidelník chce.5 Tak i jazyk je malý úd, ale může se chlubit velkými věcmi. Považte, jak malý oheň může zapálit veliký les!6 I jazyk je oheň. Je to svět zla mezi našimi údy, poskvrňuje celé tělo a ničí celý náš život, sám podpalován pekelným plamenem.7 Všechny druhy zvířat i ptáků, plazů i mořských živočichů mohou být a jsou kroceny člověkem,8 ale jazyk neumí zkrotit nikdo z lidí. Je to zlo, které si nedá pokoj, plné smrtonosného jedu.9 Jím chválíme Pána a Otce, jím však také proklínáme lidi, kteří byli stvořeni k Boží podobě.10 Z týchž úst vychází žehnání i proklínání. Tak tomu být nemá, bratří moji.11 Což pramen z téhož zřídla vydává vodu sladkou i hořkou?12 Což může, bratří, fíkovník nést olivy nebo réva fíky? Právě tak nemůže slaný pramen dávat sladkou vodu. 13 Kdo je mezi vámi moudrý a rozumný? Ať ukáže své skutky dobrým způsobem života, v tichosti, kterou dává moudrost.14 Máte-li však v srdci hořkou závist a svárlivost, nechlubte se moudrostí a nelžete proti pravdě.15 To přece není moudrost přicházející shůry, ale přízemní, živočišná, ďábelská.16 Vždyť kde je závist a svárlivost, tam je zmatek a kdejaká špatnost.17 Moudrost shůry je především čistá, dále mírumilovná, ohleduplná, ochotná dát se přesvědčit, plná slitování a dobrého ovoce, bez předsudků a bez přetvářky.18 Ovoce spravedlnosti sklidí u Boha ti, kdo rozsévají pokoj.
1Mina syskon, inte många av er ska bli lärare[1], för ni vet ju att vi ska granskas strängare.2Alla gör vi fel på många sätt. Om någon lyckas med att inte fela i sitt tal, är han fullkomlig och har också kontroll över sin kropp.3Genom att lägga ett betsel i munnen på en häst kan vi få den att lyda oss och styr då hela djuret.4Och tänk på fartyg: med ett litet roder kan styrmannen få ett stort fartyg att åka precis dit han vill, även om vindarna är starka.5På samma sätt är det med tungan. Den är en liten del av kroppen, men den kan skryta över stora ting. En liten gnista kan sätta eld på en hel skog.6Så är också tungan en eld, en ondskans värld bland våra kroppsdelar. Den orenar hela kroppen, sätter livshjulet i brand och självtänds från Gehenna[2].7Människan har makt att kontrollera, och har också tagit kontroll över alla slags fyrfotadjur, fåglar, kräldjur och havsdjur.8Men sin egen tunga kan ingen människa få kontroll över. Den är orolig, ond och full av dödligt gift.9Med den hyllar vi vår Herre och Fader, och med den förbannar vi människorna, som Gud har skapat till att vara lika honom.[3]10Ur samma mun kommer både välsignelse och förbannelse. Så får det inte vara.11Samma källa kan väl inte ge både sötvatten och bittert vatten?12Mina syskon: Skulle oliver växa på fikonträd eller fikon på vinrankor, eller en saltkälla ge sötvatten?
Tecken på sann vishet
13Om någon bland er är vis och insiktsfull, ska han gå före med gott exempel och visa detta i praktisk handling, i vishet, utan att framhäva sig själv.14Men om ni bär bitter avundsjuka och själviskhet i era hjärtan, ska ni inte skryta och tala osanning.15En sådan vishet kommer inte från ovan, utan är jordisk, oandlig och demonisk.16Där det finns avundsjuka och själviska ambitioner, där finns oordning och all slags ondska.17Den vishet som kommer från ovan är för det första ren, men också fridsam, mild, hänsynsfull, full av barmhärtighet och godhet, opartisk och uppriktig.18Rättfärdighetens skörd sås i frid och ges åt dem som verkar för frid.