PROTI AMÓNU - Ani Milkóm, bůh Amónovců, nezachrání svůj lid. Všichni půjdou do zajetí.
1 O Amónovcích. Toto praví Hospodin: „Což Izrael nemá syny? Což nemá dědice? Proč tedy Milkóm obsadil Gáda a jeho lid se usadil v jeho městech? 2 Proto hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, v nichž dám zaznít válečnému křiku proti Rabě Amónovců. Bude z ní zpustošený pahorek, její vesnice budou vypáleny a Izrael obsadí, co patřilo jejím dědicům, praví Hospodin. 3 Kvil, Chešbóne, vždyť je Aj vyhuben, křičte, dcery Raby, přepásejte se žíněnou suknicí, naříkejte! Pobíhejte po zdech, vždyť Milkóm půjde s přesídlenci, spolu se svými kněžími a velmoži. 4 Proč se chlubíš dolinami? Že z tvé doliny prýští voda, dcero odpadlice? Spoléháš na své poklady a říkáš: ‚Kdo by na mne přišel?‘ 5 Hle, přivedu na tebe postrach, je výrok Panovníka, Hospodina zástupů, ze všech stran kolem tebe. Budete rozehnáni každý zvlášť. A nebude nikoho, kdo by shromáždil vyplašené. 6 Posléze však úděl Amónovců změním, je výrok Hospodinův.“
PROTI EDÓMU - Marně Edóm spoléhá na svou moudrost, marně si buduje skalní sídlo jako orel. Bude zpustošen jako Sodoma a Gomora.
7 O Edómu. Toto praví Hospodin zástupů: „Což už není v Témanu žádná moudrost? Ztratili rozumní rozvahu? Jejich moudrost je zmařena? 8 Utečte, obraťte se, usídlete se v dolinách, obyvatelé Dedánu. Přivedu na něj bědy Ezauovy v čas, když jej ztrestám. 9 Jestliže na tebe přijdou sběrači hroznů, nezanechají paběrky, přijdou-li zloději v noci, zničí, co se dá. 10 Neboť já jsem odhalil Ezaua, odkryl jsem jeho skrýše, nebude se moci skrývat. Jeho potomstvo bude vyhubeno, jeho bratři i jeho sousedé; nebude nikoho mít. 11 Zanech své sirotky, já je zachovám při životě, ať ve mne doufají tvé vdovy.“ 12 Toto praví Hospodin: „Hle, ti, jimž nebylo určeno pít kalich, ti jej musejí pít, a ty bys zůstal bez trestu? Nezůstaneš bez trestu, určitě budeš pít.13 Vždyť jsem přísahal sám při sobě, je výrok Hospodinův, že Bosra bude budit úděs, stane se potupou, troskami, zlořečením a všechna její města budou navěky v troskách.“ 14 Uslyšel jsem zprávu od Hospodina, že mezi pronárody byl poslán vyslanec. „Shromážděte se, přijďte proti němu, vzhůru do boje! 15 Hle, mezi pronárody tě činím maličkým, opovrženým mezi lidmi. 16 Zavedla tě hrůza, kterou šíříš, opovážlivost tvého srdce. Bydlíš v skalních rozsedlinách, zmocnil ses vysokého pahorku. I když sis založil hnízdo vysoko jak orel, strhnu tě odtud, je výrok Hospodinův.“ 17 Edóm bude vzbuzovat úděs. Každý kolemjdoucí posměšně zasykne úžasem nad všemi jeho ranami.18 „Jako když Bůh podvrátil Sodomu a Gomoru a jejich sousední města, praví Hospodin, už tam nebude nikdo sídlit a člověk tam nebude pobývat ani jako host.19 Hle, vystupuje jako lev z jordánské houštiny na stále zelené nivy, ale v okamžiku ho z nich zaženu a ustanovím nad nimi toho, jenž je vyvolený. Vždyť kdo je jako já? Kdo mě může předvolat k přelíčení? A kdo je ten pastýř, který přede mnou obstojí?“ 20 Proto poslyšte Hospodinovo rozhodnutí, jak rozhodl o Edómu, i co zamýšlí proti obyvatelům Témanu: „Nejchatrnější ze stáda je vyvlečou, a jejich niva se nad nimi zhrozí. 21 Hlukem jejich pádu se zachvěje země, jejich úpění bude slyšet až u moře Rákosového. 22 Hle, zhoubce vzlétne a vrhne se dolů jako orel, roztáhne křídla nad Bosrou. A srdce edómských bohatýrů bude v onen den jako srdce ženy sevřené bolestí.“
PROTI DAMAŠKU - I na Damašek dolehne válečná pohroma a všech se zmocní hrůza.
23 O Damašku. „Stydí se Chamát i Arpád, neboť slyší zlou zprávu; zmítají se hrůzou jako moře, nemohou se uklidnit. 24 Damašek klesá, obrací se na útěk, zmocnilo se ho zděšení, soužení a útrapy ho zachvátily jako rodičku. 25 Jakže? Nebyl snad opuštěn Jeruzalém, město mé chlouby, osada, která mě obveselovala? 26 Proto jeho nejlepší padnou na jeho prostranstvích a všichni jeho bojovníci v onen den zajdou, je výrok Hospodina zástupů. 27 Na hradbách Damašku zanítím oheň a ten pozře paláce Ben-hadadovy.“
PROTI KÉDARU - Nebúkadnesar porazí i arabské kmeny a rozptýlí je.
28 O Kédaru a království Chasóru, která porazil Nebúkadnesar, král babylónský. Toto praví Hospodin: „Povstaňte, táhněte na Kédar, vyhubte syny východu! 29 Vezmou jim stany i brav, jejich stanové houně i všechno nářadí, odvlekou jim i jejich velbloudy a budou na ně volat: ‚Kolkolem děs!‘ 30 Utečte, rozprchněte se, usídlete se v dolinách, obyvatelé Chasóru, je výrok Hospodinův, neboť Nebúkadnesar, král babylónský, se proti vám rozhodl a má s vámi své úmysly. 31 Vstaňte, dejte se na pochod proti pronárodu poklidnému, který přebývá v bezpečí, je výrok Hospodinův, nemají vrata ani závory, bydlí osaměle. 32 Jejich velbloudi jim budou uloupeni, množství jejich stád bude ukořistěno. Rozptýlím je do všech větrů, ty s ostříhanými skráněmi, a přivedu na ně bědy ze všech protilehlých stran, je výrok Hospodinův. 33 Chasór se stane domovem šakalů, pustinou navěky. Už tam nebude nikdo sídlit a člověk tam nebude pobývat ani jako host.“
PROTI ÉLAMU - Élam bude rozptýlen, ale Hospodin jeho úděl v posledních dnech změní.
34 Slovo Hospodinovo, které se stalo k proroku Jeremjášovi o Élamu na začátku kralování Sidkijáše, krále judského: 35 Toto praví Hospodin zástupů: „Hle, zlomím luk Élamu, prvotinu jejich bohatýrské síly. 36 Přivedu na Élam čtyři větry ze čtyř končin nebes a rozptýlím Élamce do všech těch větrů, takže nebude pronároda, kam by élamští vyhnanci nepřišli. 37 Předěsím Élam před jejich nepřáteli, před těmi, kteří jim ukládají o život. Uvedu na ně zlo, svůj planoucí hněv, je výrok Hospodinův. Pošlu za nimi meč a skoncuji s nimi. 38 Pak postavím v Élamu svůj trůn a zničím odtud krále i velmože, je výrok Hospodinův. 39 Ale v posledních dnech úděl Élamu změním, je výrok Hospodinův.“
1Om ammoniterna. Så säger HERREN: ”Har Israel inga söner, finns det ingen arvinge? Varför har Milkom[1] tagit Gad i besittning och hans folk bosatt sig i dess städer?2Men det ska komma en tid, säger HERREN, då jag ska låta ett stridsrop höras mot Rabba i ammoniternas land. Det ska bli till en ruinhög, och dess grannstäder ska brännas ner. Sedan ska Israel ta tillbaka sitt arv av dem som tagit det ifrån dem, säger HERREN.3Klaga, Heshbon, för Aj är förstört! Ropa, ni Rabbas döttrar! Klä er i säcktyg, klaga och gå omkring innanför murarna[2]. För Milkom ska bli bortförd i fångenskap tillsammans med sina präster och furstar.4Varför skryter du över dina dalar[3], din dals överflöd, du trolösa dotter? Du litar på din rikedom: ’Vem skulle anfalla mig?’5Men jag ska låta skräcken drabba dig, från alla sidor, säger Herren, härskarornas HERRE. Ni ska skingras åt alla håll, och ingen ska samla de flyende.6Men sedan ska jag upprätta ammoniterna, säger HERREN.”
Dom över Edom
7Om Edom. Så säger härskarornas HERRE: ”Finns det inte längre någon vishet kvar i Teman? Har de kloka inga råd att ge? Har deras vishet blivit fördärvad?8Fly, vänd om! Göm er djupt nere, ni Dedans invånare, för jag ska låta olycka komma över Edom, jag ska straffa honom när tiden är inne.9Om druvplockarna kommer till dig lämnar de ingen efterskörd. Om det kommer tjuvar om natten ska de fördärva de så mycket de kan.[4]10Men jag ska klä av Edom, avslöja hans gömställen, och han ska inte kunna dölja sig. Fördärv ska drabba hans barn, bröder och grannar, han finns inte mer.11’Men lämna kvar dina faderlösa, jag ska hålla dem vid liv, och dina änkor får förtrösta på mig.’ ”12Så säger HERREN: ”De som inte dömts till att dricka ur bägaren måste dricka. Skulle du då komma undan ostraffad? Nej, du ska inte komma undan. Du måste dricka!13För jag har svurit vid mig själv, säger HERREN, att Bosra ska bli en ruinhög, till förskräckelse, vanära och förbannelse, och dess lydstäder ska för alltid bli ödelagda.”14Jag har hört ett budskap från HERREN: En budbärare har sänts till folken: ”Kom samman och gå mot det! Stå upp för strid!”15”Jag ska göra dig litet bland folken och föraktat av människorna.16Du har lurats av den förfäran du väckt och av ditt övermod, du som bor bland bergsklyftorna och håller till där högt uppe. Även om du bygger ditt näste högt som örnen, ska jag dra ner dig därifrån, säger HERREN.17Edom ska läggas öde. Alla som går förbi ska bli förskräckta och dra efter andan när de ser förödelsen där.18Det ska bli som när Sodom och Gomorra och deras grannstäder ödelades, säger HERREN, ingen ska bo där, ingen ska kunna vistas där mer.19Se, likt ett lejon, som kommer från Jordandalens täta snår till grönskande betesmarker ska jag plötsligt jaga dem därifrån. Vem är den utvalde som jag ska ge detta uppdrag? Vem är min like, vem kan ställa mig till svars? Vilken herde kan utmana mig?”[5]20Hör därför vad HERREN har planerat för Edom och tänkt ut mot dem som bor i Teman: Även de minsta i flocken ska släpas bort, ja, betesmarkerna ska rysa över deras öde.21Jorden ska bäva vid dånet från deras fall. Ett rop hörs ända bort till Sävhavet.22Som en örn lyfter han, svävar och breder ut sina vingar över Bosra. Den dagen är Edoms hjältar ängsliga som en kvinna i barnsnöd.
Dom över Damaskus
23Om Damaskus. ”Hamat och Arpad har kommit på skam, för de har hört ett ont budskap. De är ängsliga, rastlösa som ett oroligt hav som inte kan vara stilla.24Damaskus har tappat modet och vänt om för att fly. Det har gripits av panik, ångest och vånda, som en kvinna i barnsnöd.25Varför är den berömda staden övergiven, min glädjes stad?26Dess unga män faller på gatorna, hela dess armé tystas ner den dagen, säger härskarornas HERRE.27Jag ska tända en eld vid Damaskus stadsmurar, och den ska bränna upp Ben-Hadads palats.”
Dom över Kedar och Hasor
28Om Kedars och om Hasors kungariken, som anfölls av Nebukadnessar, kungen av Babylonien: Så säger HERREN: ”Stå upp, anfall Kedar, förgör folket i öster.29Deras tält och deras hjordar kommer man att ta, deras tältdukar och allt deras bohag. Deras kameler förs bort från dem, och man ropar till dem: ’Skräck från alla håll!’30Fly, ge er av långt bort! Göm er djupt nere, ni Hasors invånare, säger HERREN. För Nebukadnessar, kungen av Babylonien, har fattat ett beslut om er, han har gjort upp en plan mot er.31Gå till angrepp mot detta trygga folk som lever i ostörd ro, säger HERREN. De har varken portar eller bommar utan bor i avskildhet.32Deras kameler ska bli ett byte och deras stora boskapshjordar ett rov. Jag ska skingra dem för alla vindar, dessa med håret klippt vid tinningarna. Jag ska låta olyckor komma över dem från alla håll, säger HERREN.33Hasor ska bli ett tillhåll för schakaler en ödemark för evigt. Ingen ska någonsin bo där, ingen människa ska vistas där.”
Dom över Elam
34Detta är HERRENS ord till profeten Jeremia om Elam, när Sidkia hade blivit kung över Juda:35Så säger härskarornas HERRE: ”Jag bryter sönder Elams båge, dess främsta styrka.36Jag låter fyra vindar komma mot Elam från himlens fyra hörn. Jag ska sprida dem åt alla väderstreck, och det ska inte finnas något folk dit de elamitiska flyktingarna inte kommer.37Jag ska göra Elam förskräckt för sina fiender och för dem som är ute efter deras liv. Jag ska låta det onda komma över dem, min brinnande vrede, säger HERREN. Jag ska låta svärdet förfölja dem tills jag har gjort slut på dem.38Jag ska sätta upp min tron i Elam. Jag ska förgöra både kung och furstar, säger HERREN.39Men det ska komma en tid då jag ska upprätta Elam, säger HERREN.”