Výroky proti pronárodům - PROTI EGYPTU - — Porážka na Eufratu - Soud dolehne i na Egypt. Jeho vojsko bude u Eufratu na hlavu poraženo.
1 Slovo Hospodinovo, které se stalo k proroku Jeremjášovi proti pronárodům. 2 O Egyptu, proti vojsku faraóna Néka, krále egyptského, který byl u řeky Eufratu u Karkemíše a kterého porazil Nebúkadnesar, král babylónský, ve čtvrtém roce vlády Jójakíma, syna Jóšijášova, krále judského. 3 „Připravte štít a pavézu, chystejte se k boji! 4 Zapřahejte koně, nasedejte, jezdci! Nastupte v přilbách, vyleštěte oštěpy, oblékněte krunýře! 5 Cože to vidím? Jsou naplněni děsem, ustupují zpět, jejich bohatýři jsou rozdrceni, dali se na zběsilý útěk, ani se neohlédnou. Kolkolem děs, je výrok Hospodinův. 6 Ať neuteče ani hbitý, ať ani bohatýr neunikne! Na severu u řeky Eufratu zakopnou a padnou. 7 Kdo to vystupuje jako Nil, jako řeky, jejichž vody se vzdouvají? 8 Egypt vystupuje jako Nil, jako řeky, jejichž vody se vzdouvají. Řekl: ‚Vystoupím, přikryji zemi. Zničím město i jeho obyvatele!‘ 9 Vzhůru tedy, koně! Divoce se žeňte, vozy! Vyjdou bohatýři, Kúšijci a Pútejci, štítonoši, Lúďané, lučištníci. 10 Onen den bude dnem pomsty pro Panovníka, Hospodina zástupů, aby vykonal pomstu na svých protivnících. Meč bude požírat, nasytí se a vydatně se napije jejich krve. Bude to oběť pro Panovníka, Hospodina zástupů, v severní zemi, u řeky Eufratu. 11 Vystup do Gileádu, přines balzám, panno, dcero egyptská! Nadarmo jsi shromáždila léky, rána se ti nezacelí! 12 Pronárody uslyšely o tvém pohanění a tvého žalostného křiku je plná země. Vždyť bohatýr zakopne o bohatýra, oba dva společně padnou.“
— Babylóňané v Egyptě - Vítězní Babylóňané proniknou až do - Egypta.
13 Slovo, které promluvil Hospodin k proroku Jeremjášovi, že Nebúkadnesar, král babylónský, přitáhne a bude bít egyptskou zemi. 14 „Oznamte v Egyptě, ohlaste v Migdólu, ohlaste to v Memfidě i v Tachpanchésu! Povězte: Postav se, připrav se, meč už pozřel všechno kolem tebe. 15 Jak je možné, že byl smeten tvůj silný? Neobstál. Hospodin jej srazil. 16 Mnohokrát klopýtl, až padl. Jeden druhému říkají: ‚Vstaňme, vraťme se ke svému lidu, do země, kde jsme se zrodili, před hubícím mečem.‘ 17 Tam zavolají: ‚Faraóne, králi egyptský, slyš, hukot vřavy, lhůta prošla.‘ 18 Jakože živ jsem já, je výrok Krále, jehož jméno je Hospodin zástupů: jako je Tábor mezi horami a Karmel při moři, tak určitě to přijde. 19 Připrav si věci k přesídlení, trůnící dcero egyptská. Memfis bude zpustošena, vylidní se, bude bez obyvatele. 20 Egypt je překrásná jalovice, ale střeček ze severu již letí, letí. 21 I jeho žoldnéři uprostřed něho jsou jako vykrmení býčci. Obrátí se, utečou společně, neobstojí. I na ně přijde den jejich běd, čas, kdy budou ztrestáni. 22 Egypt bude syčet jako had, až se přiblíží vojsko, přijdou na něj jako drvoštěpové se sekerami. 23 Pokácejí jeho les, je výrok Hospodinův, i když je neproniknutelný. Budou četnější než kobylky, bude jich bez počtu. 24 Egyptská dcera bude zahanbena, vydána do rukou lidu ze severu.“
— Potěšení pro Izraele - Zatímco Egypt bude potřen, Izraeli svitne nová svoboda a život v míru.
25 Hospodin zástupů, Bůh Izraele, praví: „Hle, já ztrestám Amóna z Théb i faraóna, Egypt, jeho bohy, jeho krále, faraóna i ty, kdo v něho doufají.26 A vydám je do rukou těch, kdo jim ukládají o život, do rukou Nebúkadnesara, krále babylónského, a do rukou jeho služebníků. A potom bude bydlet jako za dnů dřívějších, je výrok Hospodinův.“ 27 „Ty, Jákobe, můj služebníku, neboj se, neděs se, Izraeli, hle, já tě zachráním, i když jsi daleko, i tvé potomky ze země zajetí. Jákob se vrátí a bude žít v klidu, bezstarostně, a nikdo jej nevyděsí. 28 Ty, Jákobe, můj služebníku, neboj se, je výrok Hospodinův. Já budu s tebou. Učiním konec všem pronárodům, mezi něž jsem tě vyhnal, ale s tebou neskončím docela, i když tě potrestám podle práva; bez trestu tě neponechám.“
Jeremjáš 46
nuBibeln
od Biblica1Detta är HERRENS ord som kom till profeten Jeremia om andra folk:2Om Egypten, mot den egyptiske kungen farao Nekos armé, som stod vid floden Eufrat vid Karkemish, och som Nebukadnessar, kungen av Babylonien, hade besegrat under Jojakims, Josias sons, Juda kungs, fjärde regeringsår:3”Gör i ordning sköldarna, både stora och små, och dra ut i striden!4Spänn för hästarna, sitt upp för att rida, ställ upp er, ta på hjälmarna, gör spjuten blanka och dra på pansaret.5Men vad är det jag ser? De drabbas av förskräckelse, de drar sig tillbaka. Deras krigare är slagna. De flyr utan att kasta en blick tillbaka. Det är skräck på alla sidor, HERREN.6Den snabbaste kan inte fly och hjälten inte komma undan. I norr vid floden Eufrat stapplar de och faller.7Vem är det som reser sig som Nilen, likt strömmar av vatten som väller fram?8Egypten stiger som Nilfloden, som strömmar av vatten som väller fram. Han säger: ’Jag vill stiga och täcka hela jorden, förgöra städer och dem som bor där.’9Dra ut, ni hästar, storma fram, ni vagnar! Tåga fram, ni hjältar, ni från Kush och Put, rustade med sköldar, och ni ludéer, som kan spänna en båge!10För denna dag tillhör Herren, härskarornas HERRE, en hämndens dag då han hämnas sina fiender. Svärdet ska frossa tills det fått nog och släckt sin törst med deras blod. För detta är härskarornas HERRES slaktoffer i landet i norr, vid floden Eufrat.11Gå till Gilead efter balsam, du arma jungfru Egypten! Förgäves prövar du många botemedel – det finns ingen läkedom för ditt sår.12Folken hör talas om din skam. Jorden fylls av ditt förtvivlans rop. Den ena hjälten snubblar över den andra, och de faller tillsammans.”13Detta är vad HERREN talade till profeten Jeremia om den babyloniske kungen Nebukadnessars kommande slag mot Egypten:14”Ropa ut det i Egypten, låt det höras i Migdol, låt det höras i Memfis och Tachpanches! Säg: ’Ställ upp dig, gör dig redo, för svärdet frossar omkring dig.’15Varför har dina kämpar slagits ner? De kunde inte stå, därför har HERREN slagit ner dem.[1]16Gång på gång snubblar de, och den ena faller över den andra. De säger: ’Kom, låt oss återvända till vårt folk och landet där vi föddes, undan förtryckarens svärd.’17Där ska de utropa: ’Farao, Egyptens kung, är bara ett tomt buller. Han har gått miste om sitt tillfälle.’18Så sant jag lever, säger Konungen, härskarornas HERRE är hans namn, som Tabor bland bergen, som Karmel vid havet är han som kommer.19Packa ihop, gör er redo för landsflykt, ni dotter Egyptens invånare, för Memfis ska läggas öde och i ruiner, utan invånare.20Egypten är en grann kviga, men en broms kommer farande från norr.21Också dess legosoldater i dess mitt är som gödkalvar. De vänder om och flyr allesammans, för de kan inte hålla stånd. Det är en olyckans dag för dem, en straffets tid.22Hon väser som en flyende orm när deras armé drar fram. De kommer med yxor mot henne, som vedhuggare.23De fäller hennes skog säger HERREN. De är oräkneliga,[2] fler än gräshoppor, de kan inte räknas.24Dotter Egypten kommer på skam och överlämnas till folket i norr.”25Härskarornas HERRE, Israels Gud, säger: ”Jag ska straffa Amon från No, farao, Egypten och dess gudar och kungar, både farao och alla som litar på honom.26Jag ska överlämna dem åt dem som är ute efter deras liv, åt den babyloniske kungen Nebukadnessar och hans män. Men därefter ska landet åter bli bebott som i gångna tider, säger HERREN.27Var inte rädd, min tjänare Jakob, var inte förskräckt, Israel! Jag ska rädda dig ur landet långt borta och dina barn från det land där de är fångna. Jakob ska återvända och få ro och inte skrämmas av någon.28Frukta inte, min tjänare Jakob, säger HERREN, för jag är med dig. Jag ska förgöra alla de folk som jag har drivit bort dig till. Men jag ska inte utplåna dig. Jag ska straffa dig, men rättvist, för helt ostraffad ska jag inte släppa dig.”