— Jeruzalém dobyt, Jeremjáš osvobozen - Ohlášený soud na Jeruzalém dolehl. Babylóňané osvobozují Jeremjáše.
1 devátého roku vlády Sidkijáše, krále judského, desátého měsíce, že přitáhl Nebúkadnesar, král babylónský, s celým svým vojskem k Jeruzalému a oblehl jej. 2 Jedenáctého roku vlády Sidkijášovy, čtvrtého měsíce, devátého dne, byly prolomeny hradby města.3 Všichni velmožové babylónského krále vstoupili do Prostřední brány a usadili se tam: Nergal-sareser, Samgar-nebú, Sarsekím, přední z dvořanů, Nergal-sareser, přední z mágů, a všichni ostatní velitelé babylónského krále.4 Jakmile je Sidkijáš, král judský, a všichni bojovníci spatřili, uprchli. V noci vyšli z města směrem ke královské zahradě branou mezi dvěma hradbami. Dali se směrem k pustině.5 Kaldejské vojsko je pronásledovalo a dostihlo Sidkijáše na Jerišských pustinách. Chopili se ho a přivedli jej k Nebúkadnesarovi, králi babylónskému, do Ribly v zemi chamátské, kde nad ním vynesl rozsudek.6 Babylónský král dal popravit v Rible Sidkijášovy syny před jeho očima; i všechny judské šlechtice dal babylónský král popravit.7 Sidkijáše oslepil a spoutal ho bronzovými řetězy a odvedl ho do Babylónu.8 Královský dům i domy lidu Kaldejci vypálili, jeruzalémské hradby zbořili.9 Zbytek lidu, který zůstal v městě, a přeběhlíky, kteří k němu přeběhli, ten zbytek lidu, který zůstal, přestěhoval Nebúzaradán, velitel tělesné stráže, do Babylónu.10 Ty nejchudší z lidu, kteří nic neměli, zanechal Nebúzaradán, velitel tělesné stráže, v zemi judské, a dal jim onoho dne vinice a ornou půdu.11 Nebúkadnesar, král babylónský, vydal prostřednictvím velitele tělesné stráže Nebúzaradána příkaz o Jeremjášovi:12 „Vezmi jej do své péče a nedělej mu nic zlého. Učiň mu, oč tě požádá.“13 I poslali tedy Nebúzaradán, velitel tělesné stráže, Nebúšazbán, přední z dvořanů, Nergal-sareser, přední z mágů, a všichni hodnostáři babylónského krále14 pro Jeremjáše a vzali jej z nádvoří stráží a předali ho Gedaljášovi, synu Achíkama, syna Šáfanova, aby ho přivedl do domu. Tak bydlel uprostřed lidu.
— Zaslíbení Ebedmelekovi - Kúšijci Ebedmelekovi zaslibuje Hospodin záchranu, protože v něho doufal.
15 K Jeremjášovi, když byl ještě ve vazbě na nádvoří stráží, se stalo slovo Hospodinovo:16 „Jdi a řekni Kúšijci Ebedmelekovi: Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Hle, způsobím, že dojde na má slova o tomto městě; bude to ke zlému a ne k dobrému. Stane se tak onoho dne v tvé přítomnosti.17 Ale tebe v onen den vysvobodím, je výrok Hospodinův. Nebudeš vydán do rukou těch mužů, kterých se lekáš.18 Určitě tě zachráním, nepadneš mečem a jako kořist získáš svůj život, protože jsi ve mne doufal, je výrok Hospodinův.“
1Det var i den tionde månaden under kung Sidkias nionde regeringsår, som kung Nebukadnessar och hela hans armé drog mot Jerusalem och belägrade det.2I Sidkias elfte regeringsår, på den nionde dagen i fjärde månaden, stormades stadsmuren.3Den babyloniske kungens furstar kom in och satte sig i Mittporten: Nergalsareser, Samgar, Nebusarsekim, överste hovmannen, Nergalsareser, överste magern, och alla den babyloniske kungens furstar.[1]4När judakungen Sidkia och hans soldater såg dem, flydde de och lämnade staden under natten, genom den kungliga trädgården och porten mellan de två murarna. Man tog vägen mot Jordandalen.5Men den kaldeiska armén förföljde dem och tog Sidkia till fånga på Jerikoslätten. De grep honom och förde honom till Nebukadnessar, kungen av Babylonien, som var i Rivla i Hamat, där denne dömde honom.6Den babyloniske kungen lät avrätta Sidkias söner i Rivla inför hans ögon, likaså lät den babyloniske kungen avrätta alla de förnäma männen i Juda.7Sedan lät han sticka ut ögonen på Sidkia och band honom med kopparkedjor och förde bort honom till Babylon.8Kaldéerna brände ner kungapalatset och folkets hus och rev ner Jerusalems murar.9Resten av folket som var kvar i staden och de deserterade fördes bort till Babylonien av Nebusaradan, befälhavaren för livgardet, likaså återstoden av befolkningen.[2]10Nebusaradan, befälhavaren för livgardet, lämnade kvar i Juda land bara några av de allra fattigaste, som ingenting hade, och gav dem nu vingårdar och åkrar.11Nebukadnessar, kungen av Babylonien, gav Nebusaradan, befälhavaren för livgardet, följande befallning angående Jeremia:12”Ta väl vara på honom, vaka över honom och gör honom inget ont. Ge honom vad han vill ha.”13Nebusaradan, befälhavaren för livgardet, och Nebushasban, överste hovmannen, Nergalsareser, överste magern[3], och den babyloniske kungens alla övriga ämbetsmän14skickade då efter Jeremia och lät hämta honom från vaktgården. De överlämnade honom till Gedalja, son till Achikam och sonson till Shafan, för att denne skulle föra hem honom[4]. Han fick bo bland folket.15HERRENS ord kom till Jeremia medan han ännu var kvar som fånge på vaktgården:16”Gå och säg till nubiern Eved-Melek: ’Så säger härskarornas HERRE, Israels Gud: Jag ska låta det gå i uppfyllelse som jag talat mot denna stad, till dess olycka, inte lycka, och det ska ske inför dina ögon på den dagen.17Men dig ska jag rädda den dagen, säger HERREN. Du ska inte överlämnas åt dem du är rädd för.18Jag ska låta dig komma undan, du ska inte falla för svärd utan får behålla livet, därför att du förtröstade på mig, säger HERREN.’ ”