1 Tklivá píseň Davidova, kterou zpíval Hospodinu kvůli Benjamínci Kúšovi. 2 Hospodine, Bože můj, k tobě se utíkám, zachraň mě a vytrhni z rukou všech, kdo mě stíhají, 3 aby mě jako lev nerozsápal ten, který odvléká, a kdo by vytrhl, není. 4 Hospodine, Bože můj, jestliže jsem něco spáchal, jestliže lpí bezpráví na mých dlaních, 5 jestliže jsem odplácel zlem tomu, který mi přál pokoj, nebo z prázdných ohledů jsem šetřil protivníka, 6 ať nepřítel stíhá moji duši, chytí a zašlape do země můj život, ať uvede v prach mou slávu. -Sela- 7 Povstaň, Hospodine, ve svém hněvu, proti zuřivosti protivníků mých se zvedni, bděle při mně stůj na soudu, k němuž jsi dal příkaz. 8 Pospolitost národů až kolem tebe stane, k soudu nad nimi se navrať na výšinu. 9 Sám Hospodin povede při s lidmi. Dopomoz mi, Hospodine, k právu, podle mé spravedlnosti a bezúhonnosti. 10 Kéž je konec zlobě svévolníků. Dej, ať spravedlivý stojí pevně, Bože spravedlivý, jenž zkoumáš srdce a ledví! 11 Štítem je mi Bůh, on zachraňuje ty, kdo mají přímé srdce. 12 Bůh je spravedlivý soudce; každý den má Bůh proč vzplanout hněvem. 13 Což si znovu člověk nebrousí svůj meč? Napíná svůj luk a míří, 14 smrtonosnou zbraň si chystá, šípy ohnivé si připravuje. 15 Počíná-li ničemnosti, zplodí trápení a zrodí křivdy. 16 Kope jámu, vyhloubí ji, spadne však do pasti, kterou chystá. 17 To, čím jiné trápí, jemu se na hlavu vrátí, jeho násilnictví na lebku mu padne. 18 Budu vzdávat chválu Hospodinu, že je spravedlivý, budu zpívat žalmy jménu Hospodina, Boha nejvyššího.
1En klagosång[1] av David, som han sjöng till HERREN för benjaminiten Kushs skull.2HERRE, min Gud, till dig tar jag min tillflykt, rädda mig från mina förföljare, befria mig!3Låt dem inte riva mig som lejon och slita mig i stycken utan att någon räddar mig.4HERRE, min Gud, om jag har gjort detta, om jag har handlat fel,5om jag har lönat min vän med ont och plundrat min ovän utan orsak,6låt då fienden förfölja mig och hinna upp mig, trampa mitt liv till marken och lägga min ära i stoftet. Séla7HERRE! Res dig i din vrede, stå upp mot mina fienders raseri! Vakna upp, min Gud, du som bestämmer domen.8Samla alla folken runt omkring dig, regera över dem från höjden!9HERREN är den som dömer folken. Döm mig, HERRE, efter min rättfärdighet, efter min integritet.10Gör slut på de gudlösas ondska, låt den rättfärdige stå fast! Den som prövar sinne och känslor[2] är en rättfärdig Gud.11Gud är min sköld, han räddar de rättsinniga.12Gud dömer i rättfärdighet, Gud ger uttryck för sin vrede varje dag.13Om någon inte vill vända om, slipar han sitt svärd, spänner sin båge,14gör sitt dödande vapen redo och tar fram sina brinnande pilar.15Se, denne är havande med orätt, han avlar ofärd och föder lögn.16Han gräver en grop och gör den djup men faller själv i den grop han grävt.17Olyckan han planerat kommer över honom själv, våldet drabbar hans eget huvud.18Jag vill prisa HERREN för hans rättfärdighet. Jag vill lovsjunga HERRENS, den Högstes, namn.