1 Žalm Davidův, když byl v Judské poušti. 2 Bože, tys Bůh můj! Hledám tě za úsvitu, má duše po tobě žízní. Mé tělo touhou po tobě hyne ve vyschlé, prahnoucí, bezvodé zemi. 3 Proto tě vyhlížím ve svatyni, chci spatřit tvoji sílu a slávu; 4 tvé milosrdenství je lepší než život, mé rty tě chválí zpěvem. 5 Proto ti dobrořečím po celý život, v tvém jménu pozvedám dlaně. 6 Má duše se sytí nejtučnější stravou, moje rty plesají, má ústa zpívají chválu. 7 Když si tě na lůžku připomínám, o tobě rozjímám za nočních hlídek, 8 že jsi mou pomocí býval, ve stínu křídel tvých plesám. 9 Má duše přilnula k tobě, tvá pravice mě pevně drží. 10 Ti, kdo mi chystají zkázu a o život ukládají, sestoupí v nejhlubší útroby země; 11 vydáni napospas meči za kořist šakalům padnou. 12 Král se však bude radovat; Bůh bude chloubou všech, kdo přísahají při něm, a budou zacpána ústa těm, kdo zrádně mluví.
1En psalm av David, när han var i Juda öken.2Gud, min Gud, dig söker jag! Min själ törstar efter dig, min kropp längtar efter dig i detta förtorkade och plågade land, där inget vatten finns.3Jag har sett dig i din helgedom, jag har sett din makt och härlighet.4Din nåd betyder mer än livet. Jag vill prisa dig!5Så länge jag lever vill jag prisa dig och i ditt namn lyfta mina händer.6Min själ mättas som av rikaste rätter. Därför lovsjunger jag dig med jublande läppar.7På min bädd kommer jag ihåg dig, i nattens timmar tänker jag på dig.8Eftersom du är min hjälp, jublar jag under dina vingars skugga.9Jag klamrar mig fast vid dig, och din starka arm skyddar mig.10De som står efter mitt liv förgås, de kommer att fara ner i jordens djup.11De kommer att överlämnas åt svärdet och bli uppätna av schakaler.12Men kungen ska glädja sig i Gud, och var och en som svär vid honom ska prisa sig lycklig, medan lögnarna tystas ner.