Čtvrtá kniha žalmů - PANOVNÍKU, U TEBE JSME MĚLI DOMOV
1 Modlitba Mojžíše, muže Božího. Panovníku, u tebe jsme měli domov v každém pokolení! 2 Než se hory zrodily, než vznikl svět a země, od věků na věky jsi ty, Bože. 3 Ty člověka v prach obracíš, pravíš: „Zpět, synové Adamovi!“ 4 Tisíc let je ve tvých očích jako včerejšek, jenž minul, jako jedna noční hlídka. 5 Jako povodeň je smeteš, prchnou jako spánek, jsou jak tráva, která odkvétá hned ráno: 6 zrána rozkvete a už odkvétá, večer uvadne a uschne. 7 Pro tvůj hněv spějeme k svému konci zděšeni tvým rozhořčením. 8 Před sebe si kladeš naše nepravosti, do světla své tváře naše tajné hříchy. 9 Pro tvou prchlivost naše dny pomíjejí a jako vzdech doznívají naše léta. 10 Počet našich let je sedmdesát roků, jsme-li při síle, pak osmdesát, a mohou se pyšnit leda trápením a ničemnostmi; kvapem uplynou a v letu odcházíme. 11 Kdo zná sílu tvého hněvu, tvou prchlivost, jak by se tě nebál? 12 Nauč nás počítat naše dny, ať získáme moudrost srdce. 13 Vrať se, Hospodine! Ještě dlouho se chceš hněvat ? Měj se svými služebníky soucit, 14 nasyť nás svým milosrdenstvím hned ráno a po všechny své dny se budeme radovat a plesat. 15 Tolik radosti nám dopřej, kolik bylo dnů, v nichž jsi nás pokořoval, a let, v nichž se nám zle vedlo. 16 Nechť se na tvých služebnících ukáže tvé dílo a tvá důstojnost na jejich synech! 17 Vlídnost Panovníka, Boha našeho, buď s námi. Upevni nám dílo našich rukou, dílo našich rukou učiň pevným!
Žalm 90
Новий Переклад Українською
od Biblica1Той, хто живе під покровом Всевишнього, у тіні Всемогутнього спочиватиме.2Скажу ГОСПОДЕВІ: «Пристановище моє й твердиня моя – Бог мій, на Нього я надію покладаю».3Адже Він визволить тебе від тенет людолова й від згубної моровиці.4Мов птах, вкриє тебе Своїм пір’ям, і під крилами Його спочиватимеш безпечно. Щит великий і обладунок – істина Його.5Не будеш боятися жаху нічного, ані стріли, що вдень летить,6ані моровиці, що в пітьмі ходить, ані пошесті, що спустошує опівдні.7Впаде поруч із тобою тисяча ворогів, і десять тисяч – праворуч від тебе, але до тебе вони не наблизяться.8Тільки очима своїми будеш дивитися й побачиш покарання нечестивих.9Оскільки ти ГОСПОДА – притулок мій, Всевишнього – зробив пристановищем своїм,10не спіткає тебе лихо й хвороба не наблизиться до твого шатра.11Бо Він ангелам Своїм про тебе накаже, щоб оберігали тебе на всіх твоїх дорогах.12Вони понесуть тебе на своїх долонях, щоб не спіткнулася нога твоя об камінь.13На лева й на кобру наступиш, розтопчеш молодого лева й змію.[1]14«За те, що він полюбив Мене, врятую його, піднесу його, бо він пізнав ім’я Моє.15Коли він покличе Мене, Я відповім йому, у біді з ним буду, визволю його й прославлю.16Довголіттям насичу його й з’явлю йому Моє спасіння».