1 Utíkám se k tobě, Hospodine, kéž nikdy nejsem zahanben! 2 Pro svou spravedlnost mě vysvoboď, pomoz mi vyváznout, skloň ke mně své ucho, buď mou spásou. 3 Buď mi skalním příbytkem a budu se tam uchylovat stále. Rozhodls o mé záchraně, tys můj skalní štít, moje pevná tvrz! 4 Bože můj, pomoz mi vyváznout z moci svévolníka, z rukou bídáka a násilníka. 5 Ty jsi přece má naděje, Panovníku Hospodine, v tebe už od mládí doufám. 6 Na tebe jsem odkázán už ze života matky, oddělil sis mě v matčině nitru, chvalozpěv můj o tobě bude znít stále. 7 Za zázrak mě mnozí měli, tys byl moje mocné útočiště. 8 Z mých úst plně zní tvá chvála, den co den tě oslavuji. 9 Nezamítej mě v čas stáří, neopouštěj mě, když pozbývám sil. 10 Nepřátelé se už na mě domlouvají, ti, kdo mě hlídají, společně se radí, 11 prohlašují: „Bůh ho opustil, pusťte se za ním, chopte se ho, nevysvobodí ho nikdo.“ 12 Nevzdaluj se ode mne, můj Bože, Bože, na pomoc mi pospěš! 13 Ať zahynou v hanbě, kdo mě osočují, potupa a stud ať halí ty, kdo zlo mi strojí. 14 Já však budu vytrvale čekat a vždy víc a nade vše tě budu chválit. 15 O tvé spravedlnosti budou má ústa vypravovat, každého dne svědčit o tvé spáse, a přece nestačím všechno vypovědět. 16 Přicházím s bohatýrskými činy Panovníka Hospodina; tvoji spravedlnost, jenom tvoji, budu připomínat. 17 Od mladosti, Bože, jsi mě vyučoval a já dosud oznamuji tvoje divy. 18 Ani ve stáří a šedinách mě, Bože, neopouštěj, dokud neseznámím toto pokolení se skutky tvé paže a s tvou bohatýrskou silou všechny, kteří přijdou. 19 Bože, tvoje spravedlnost až k výšinám sahá, vykonals veliké věci. Bože, kdo je tobě roven! 20 Ty jsi mi dal zakusit četná zlá soužení a zase mi život vracíš a z propasti země přivádíš mě nazpět. 21 Ty mě stále činíš větším, útěchou mě zahrnuješ. 22 A já strunným nástrojem ti budu vzdávat chválu, Bože můj, za tvoji věrnost, s citerou ti budu zpívat žalmy, Svatý Izraele. 23 Ať plesají mé rty, když ti zpívám žalmy, i má duše tebou vykoupená. 24 A můj jazyk bude o tvé spravedlnosti hovořit každodenně, budou se rdít hanbou ti, kdo mi strojili zlé věci.
Žalm 71
Новий Переклад Українською
od Biblica1Про Соломона. Боже, даруй Твоє правосуддя цареві і праведність Твою – синові царя.2Нехай судить він народ Твій справедливо й страдників Твоїх – чесно.3Нехай гори принесуть народові мир, а пагорби – праведність.4Нехай судить він пригнічених народу, врятує дітей бідняків і вразить гнобителя.5Будуть боятися Тебе, аж поки сонце і місяць існують, із роду в рід.6Нехай зійде він як дощ на покіс, як рясний дощ, що зрошує землю.7У дні його нехай процвітає праведник і мир великий не припиняється, аж поки місяць не згасне.8Він пануватиме від моря й до моря і від ріки[1] аж до країв землі.9Схилять перед ним коліна мешканці пустель, і вороги його лизатимуть пил.10Царі Таршишу[2] й віддалених берегів платитимуть йому данину, царі Шеви і Севи[3] піднесуть дари на знак покори. (Ž 47,8)11І вклоняться йому всі царі, усі народи служитимуть йому.12Бо врятує він бідного, коли той волатиме, і пригніченого, у якого немає помічника.13Він милість виявить убогому й бідняку і врятує душі злидарів.14Викупить душі їхні з-під влади насильства, адже кров їхня буде дорогоцінна в очах його.15Нехай він живе довго, і нехай дано йому буде золото Шеви. Нехай моляться за нього завжди, нехай цілий день благословляють його!16Нехай пшениці буде вдосталь на землі; на вершинах пагорбів нехай коливається колосся, немов на Лівані, і люд рясніє в містах, немов трава на землі.17Нехай ім’я його перебуває вічно, аж поки існує сонце. Через нього благословенними будуть усі народи; вони вважатимуть його тим, що щастя приносить.18Благословенний ГОСПОДЬ, Бог Ізраїля, Який один лиш творить чудеса!19Благословенне ім’я слави Його повік, і вся земля наповниться Його славою! Амінь і амінь!20Завершилися молитви Давида, сина Єссеєвого.