1 Pro předního zpěváka. Davidův, žalm. Hospodine, zkoumáš mě a znáš mě. 2 Víš o mně, ať sedím nebo vstanu, zdálky je ti jasné, co chci dělat. 3 Sleduješ mou stezku i místo, kde ležím, všechny moje cesty jsou ti známy. 4 Ještě nemám slovo na jazyku, a ty, Hospodine, víš už všechno. 5 Sevřel jsi mě zezadu i zpředu, svou dlaň jsi položil na mě. 6 Nad mé chápání jsou tyto divy, jsou nedostupné, nestačím na to. 7 Kam odejdu před tvým duchem, kam uprchnu před tvou tváří? 8 Zamířím-li k nebi, jsi tam, a když si ustelu v podsvětí, také tam budeš. 9 I kdybych vzlétl na křídlech jitřní záře, chtěl přebývat při nejzazším moři, 10 tvoje ruka mě tam doprovodí, tvá pravice se mě chopí. 11 Kdybych řekl: Snad mě přikryje tma, i noc kolem mne se stane světlem. 12 Žádná tma pro tebe není temná: noc jako den svítí, temnota je jako světlo. 13 Tys to byl, kdo utvořil mé ledví, v životě mé matky jsi mě utkal. 14 Tobě vzdávám chválu za činy, jež budí bázeň: podivuhodně jsem utvořen, obdivuhodné jsou tvé skutky, toho jsem si plně vědom. 15 Tobě nezůstala skryta jediná z mých kostí, když jsem byl v skrytosti tvořen a hněten v nejhlubších útrobách země. 16 Tvé oči mě viděly v zárodku, všechno bylo zapsáno v tvé knize: dny tak, jak se vytvářely, dřív než jediný z nich nastal. 17 Jak si vážím divů, které konáš, Bože! Nesmírný je jejich počet, 18 sčetl bych je, ale je jich víc než písku. Sotva procitnu, jsem s tebou. 19 Kéž bys, Bože, skolil svévolníka. Pryč ode mne, vy, kdo proléváte krev! 20 Dovolávají se tě při svých pletichách, zneužívají tvé jméno tvoji protivníci. 21 Nemám nenávidět, Hospodine, ty, kdo nenávidí tebe? S odporem pohlížet na ty, kdo se proti tobě zvedli? 22 Nenávidím je, rozhodně nenávidím, jsou to také moji nepřátelé. 23 Bože, zkoumej mě, ty znáš mé srdce, zkoušej mě, ty znáš můj neklid, 24 hleď, zda jsem nesešel na cestu trápení, a po cestě věčnosti mě veď!
Žalm 139
Новий Переклад Українською
od Biblica1Керівнику хору. Псалом Давидів.2Врятуй мене, ГОСПОДИ, від людини злої, оберігай мене від насильників,3які зло задумують у серці, щодня збурюють війни.4Гострять язики свої, наче змії; отрута аспидова на губах у них. Села5Оберігай мене, ГОСПОДИ, від рук нечестивця, врятуй мене від насильників, що задумали похитнути мої стопи.6Горді приховали пастку й мотузки для мене, розтягнули сіті вздовж стежки, розставили мені тенета.7Я сказав ГОСПОДЕВІ: «Ти – мій Бог! Почуй, ГОСПОДИ, голос мого благання!8ГОСПОДИ, Владико, сило спасіння мого, Ти прикрив голову мою в день битви.9Не дай, ГОСПОДИ, нечестивому того, що він бажає, не дай здійснитися його задуму, бо він загордиться». Села10Голови тих, хто оточив мене, нехай накриє лихо їхніх вуст.11Нехай впаде на них розжарене вугілля, нехай будуть вкинуті у вогонь, у провалля бездонне, щоб не встали більше.12Людина зі злим язиком не утвердиться на землі; насильника нехай вполює зло йому на погибель.13Я знаю, що ГОСПОДЬ здійснить суд бідному, вчинить правосуддя пригнобленому.14Так, прославлятимуть праведні ім’я Твоє, житимуть справедливі перед обличчям Твоїм!