Přísloví 22 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

1 Výborné jméno je nad hojné bohatství, lepší než stříbro a zlato je přízeň. 2 Boháč a chudák se střetávají, Hospodin učinil oba. 3 Chytrý vidí nebezpečí a ukryje se, kdežto prostoduší půjdou dál a doplatí na to. 4 Pokoru doprovází bázeň před Hospodinem, bohatství, sláva a život. 5 Háky a osidla jsou na cestě falešníka; kdo střeží svůj život, vzdaluje se od nich. 6 Zasvěť už chlapce do jeho cesty, neodchýlí se od ní, ani když zestárne. 7 Boháč panuje nad chudáky, dlužník se stává otrokem věřitele. 8 Kdo rozsévá bezpráví, sklidí ničemnost, hůl jeho prchlivosti vezme za své. 9 Kdo hledí vlídným okem, bude požehnán, neboť dal ze svého chleba nuznému. 10 Vyžeň posměvače a odejde i svár, ustane pře i hanba. 11 Kdo miluje čistotu srdce a má ušlechtilé rty, tomu bude přítelem i král. 12 Hospodin dohlíží na pravé poznání, ale slova věrolomného vyvrací. 13 Lenoch říká: „Venku je lev! Na náměstí by mě zadávil.“ 14 Ústa cizaček jsou hluboká jáma; na koho se Hospodin rozhněvá, ten tam spadne. 15 Vězí-li v srdci chlapce pošetilost, trestající hůl ji od něho vzdálí. 16 Kdo utiskuje nuzného, aby mu přibylo, nebo kdo dává bohatému, bude mít nedostatek.

Slova moudrých - PRVNÍ ČÁST - — Neodmítej pomoc potřebným

17 Nakloň své ucho a slyš slova moudrých, zaměř srdce k tomu, co jsem poznal. 18 Bude ti k blahu, budeš-li je ve svém nitru zachovávat, budou rovněž pohotově na tvých rtech. 19 Abys na Hospodina spoléhal, poučím tě dnes – ano, tebe. 20 Zdali jsem ti již dříve nenapsal rady a poznání, 21 abych tě poučil o spolehlivé jistotě slov pravdy, abys mohl pravdivě odpovědět tomu, kdo tě poslal? 22 Neodírej nuzného, vždyť nic nemá, po utištěném nešlapej v bráně. 23 Neboť jejich spor povede Hospodin, uchvátí život jejich uchvatitelům. 24 Nepřátel se s hněvivým člověkem a s mužem vznětlivým se nestýkej, 25 ať se nepřizpůsobíš jeho stezkám a nenastražíš léčku své duši. 26 Nebuď mezi těmi, kdo dají druhému ruku, kdo se zaručují za půjčku, 27 nemáš-li čím splatit; proč ti má někdo vzít pod tebou lůžko? 28 Nepřenášej dávné mezníky, které zasadili tvoji otcové. 29 Viděls muže, který je zběhlý v svém díle? Před králi bude stávat; nebude stávat před bezvýznamnými.

Lutherbibel 2017

od Deutsche Bibelgesellschaft

1 Ein guter Ruf ist köstlicher als großer Reichtum und Ansehen besser als Silber und Gold. (Kaz 7,1) 2 Reiche und Arme begegnen einander; der HERR hat sie alle gemacht. (Př 29,13) 3 Der Kluge sieht das Unglück kommen und verbirgt sich; die Unverständigen laufen weiter und müssen büßen. (Př 27,12) 4 Der Lohn der Demut und der Furcht des HERRN ist Reichtum, Ehre und Leben. (Př 15,33) 5 Stacheln und Stricke sind auf dem Wege des Verkehrten; wer sich aber davon fernhält, bewahrt sein Leben. 6 Gewöhne einen Knaben an seinen Weg, so lässt er auch nicht davon, wenn er alt wird. (Př 20,11) 7 Der Reiche herrscht über die Armen; und wer borgt, ist des Gläubigers Knecht. 8 Wer Unrecht sät, der wird Unglück ernten, und die Rute seines Übermuts wird ein Ende haben. (Jb 4,8) 9 Wer ein gütiges Auge hat, wird gesegnet; denn er gibt von seinem Brot den Armen. (Př 19,17) 10 Treibe den Spötter hinaus, so geht der Zank weg, und Hader und Schmähung hören auf. (Př 26,20) 11 Wer ein reines Herz und liebliche Rede hat, dessen Freund ist der König. (Ž 101,6; Ko 4,6) 12 Die Augen des HERRN behüten die Erkenntnis; aber die Worte des Verächters bringt er zu Fall. 13 Der Faule spricht: »Es ist ein Löwe draußen; ich könnte getötet werden auf der Gasse.« (Př 26,13) 14 Der Mund fremder Frauen ist eine tiefe Grube; wem der HERR zürnt, der fällt hinein. (Př 5,3) 15 Torheit steckt dem Knaben im Herzen; aber die Rute der Zucht treibt sie ihm aus. (Př 13,24; Př 23,13; Př 29,17) 16 Wer dem Armen Unrecht tut, mehrt die Habe; wer dem Reichen gibt, schafft nur Mangel. (Př 14,31; Př 28,3)

Worte der Weisen

17 Neige dein Ohr und höre die Worte der Weisen und nimm zu Herzen meine Lehre. (Př 24,23) 18 Denn lieblich ist’s, wenn du sie im Sinne behältst; lass sie miteinander auf deinen Lippen bleiben. 19 Damit deine Hoffnung sich gründe auf den HERRN, erinnere ich daran heute gerade dich. 20 Hab ich dir nicht dreißig Sprüche^[1] aufgeschrieben als Rat und Erkenntnis, 21 um dir kundzutun zuverlässige Worte der Wahrheit, damit du rechte Antwort bringen kannst denen, die dich senden? 22 Beraube den Armen nicht, weil er arm ist, und unterdrücke den Elenden nicht im Tor; (Ex 23,6) 23 denn der HERR wird ihre Sache führen und wird denen, die sie berauben, das Leben rauben. 24 Geselle dich nicht zum Zornigen und halt dich nicht zu einem wütenden Mann; (Př 15,18) 25 du könntest auf seinen Weg geraten und dich selbst zu Fall bringen. 26 Sei nicht einer von denen, die mit Handschlag haften und für Schulden Bürge werden; (Př 6,1) 27 denn wenn du nicht bezahlen kannst, so wird man dir dein Bett unter dir wegnehmen. 28 Verrücke nicht die uralten Grenzen, die deine Väter gemacht haben. (Dt 27,17; Př 23,10) 29 Siehst du einen Mann, behände in seinem Geschäft, der wird Königen dienen; Unedlen wird er nicht dienen.