— Řád troubení - Pravidla pro svolávání lidu a předáků, pro pochod a pro slavení slavností.
1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:2 „Zhotov si dvě stříbrné trubky. Uděláš je z tepaného stříbra. Budou ti sloužit k svolávání pospolitosti a k povelu, že tábory mají táhnout dál.3 Zatroubí-li se na ně, sejde se k tobě ke vchodu do stanu setkávání celá pospolitost.4 Jestliže se zatroubí jen na jednu, sejdou se k tobě předáci, náčelníci izraelských šiků.5 Když ryčně zatroubíte po prvé, vytáhnou tábory tábořící na východ od stanu setkávání.6 Když ryčně zatroubíte po druhé, vytáhnou tábory tábořící na jihu. Ryčně se bude troubit při nástupu cesty.7 Budete-li však svolávat shromáždění, zatroubíte sice, ale ne ryčně.8Na trubky budou troubit Áronovi synové, kněží. To vám bude provždy platným nařízením pro všechna vaše pokolení.9 Až potom ve své zemi vytáhnete do boje proti protivníku, který vás bude sužovat, a trubkami budete ryčně troubit, připomenete se Hospodinu, svému Bohu, a budete osvobozeni od svých nepřátel.10 Na trubky budete troubit v den své radosti, o slavnostech, při novoluní, při svých zápalných obětech nebo svých hodech oběti pokojné, aby vás připomínaly vašemu Bohu. Já jsem Hospodin, váš Bůh.“
Putování k zaslíbené zemi - TAŽENÍ ZE SÍNAJSKÉ POUŠTě - — Řád pro pochod - Izrael táhne od hory Sínaje dál podle řádů daných mu Hospodinem, jehož přítomnost připomínala schrána smlouvy.
11 Ve druhém roce, dvacátého dne druhého měsíce, se vznesl oblak od příbytku svědectví.12 I táhli Izraelci ze Sínajské pouště dál, po jednotlivých stanovištích, až se oblak pozdržel na poušti Páranské.13 Tak poprvé táhli dál na Hospodinův rozkaz daný skrze Mojžíše.14 Jako první táhl po oddílech prapor tábora Judovců. Nad jejich vojem byl velitelem Nachšón, syn Amínadabův.15 Nad vojem pokolení Isacharovců byl Netaneel, syn Súarův.16 Nad vojem pokolení Zabulónovců byl Elíab, syn Chelónův.17 Pak byl složen příbytek a vytáhli Geršónovci a Meraríovci, kteří příbytek nosili. 18 Dále táhl po oddílech prapor tábora Rúbenovců. Nad jejich vojem byl Elísúr, syn Šedeúrův.19 Nad vojem pokolení Šimeónovců byl Šelumíel, syn Suríšadajův.20 Nad vojem pokolení Gádovců byl Eljásaf, syn Deúelův.21 Pak táhli Kehatovci, kteří nosili svatyni. Než došli, druzí už postavili příbytek. 22 Dále táhl po oddílech prapor tábora Efrajimovců. Nad jejich vojem byl Elíšama, syn Amíhudův.23 Nad vojem pokolení Manasesovců byl Gamlíel, syn Pedásurův.24 Nad vojem pokolení Benjamínovců byl Abídan, syn Gideóního. –25 Pak táhl po oddílech prapor tábora Danovců, uzavírající všechny tábory. Nad jejich vojem byl Achíezer, syn Amíšadajův.26 Nad vojem pokolení Ašerovců byl Pagíel, syn Okranův.27 Nad vojem pokolení Neftalíovců byl Achíra, syn Énanův.28 To byl postup Izraelců při tažení po oddílech; tak táhli dál. 29 Mojžíš řekl Chóbabovi, synu Midjánce Reúela, svého tchána: „Táhneme k místu, o kterém Hospodin prohlásil: ‚Dám vám je.‘ Pojď s námi, prokážeme ti dobro. Vždyť Hospodin přiřkl Izraeli vše dobré.“30 On mu však odpověděl: „Nepůjdu; chci jít do své země a do svého rodiště.“31 Mojžíš řekl: „Neopouštěj nás prosím! Znáš přece na poušti místa, kde můžeme tábořit; buď naším průvodcem.32 Když půjdeš spolu s námi a dostaví se to dobro, které nám chce Hospodin prokázat, prokážeme dobro i my tobě.“33 I táhli od hory Hospodinovy tři dny cesty a schrána Hospodinovy smlouvy táhla po tři dny cesty před nimi, aby jim vyhlédla místo odpočinutí.34 A když táhli z tábora, býval ve dne nad nimi Hospodinův oblak. 35 Kdykoli schrána měla táhnout dál, říkal Mojžíš: „Povstaň, Hospodine, ať se rozprchnou tvoji nepřátelé, ať před tebou utečou, kdo tě nenávidí!“ 36 Když se zastavila k odpočinku, říkal: „Navrať se, Hospodine, k desetitisícům izraelských šiků!“
1Und der HERR redete mit Mose und sprach:2Mache dir zwei Trompeten von getriebenem Silber und gebrauche sie, um die Gemeinde zusammenzurufen und wenn das Heer aufbrechen soll. (Nu 31,6)3Wenn man mit beiden bläst, soll sich bei dir versammeln die ganze Gemeinde vor dem Eingang der Stiftshütte.4Wenn man nur mit einer bläst, so sollen sich bei dir versammeln die Fürsten, die Häupter über die Tausende in Israel.5Wenn ihr aber laut trompetet, so sollen die Lager aufbrechen, die nach Osten zu liegen.6Und wenn ihr zum zweiten Mal laut trompetet, so sollen die Lager aufbrechen, die nach Süden zu liegen. Denn wenn sie weiterziehen sollen, so sollt ihr laut trompeten.7Wenn aber die Gemeinde zu versammeln ist, sollt ihr nur blasen und nicht laut trompeten.8Es sollen aber blasen mit den Trompeten die Söhne Aarons, die Priester; und das soll eine ewige Ordnung sein für euch und eure Nachkommen.9Wenn ihr in den Krieg zieht in eurem Lande gegen eure Feinde, die euch bedrängen, so sollt ihr laut trompeten mit den Trompeten, dass euer gedacht werde vor dem HERRN, eurem Gott, und ihr errettet werdet vor euren Feinden.10Desgleichen, wenn ihr fröhlich seid an euren Festen und an euren Neumonden, sollt ihr mit den Trompeten blasen bei euren Brandopfern und Dankopfern, dass sie euch seien Erinnerungsopfer vor eurem Gott. Ich bin der HERR, euer Gott. (Lv 23,24; 2Kr 11,14; 2Pa 7,6)
Aufbruch vom Sinai
11Am zwanzigsten Tage im zweiten Monat des zweiten Jahres erhob sich die Wolke von der Wohnung des Gesetzes. (Nu 1,1)12Und die Israeliten brachen auf aus der Wüste Sinai, und die Wolke machte halt in der Wüste Paran.13So brachen sie zum ersten Male auf nach dem Wort des HERRN durch Mose, (Nu 2,1)14nämlich das Banner des Lagers Juda brach zuerst auf, Heerschar nach Heerschar, und über ihr Heer gebot Nachschon, der Sohn Amminadabs. (Gn 49,8)15Und über das Heer des Stammes Issachar gebot Netanel, der Sohn Zuars.16Und über das Heer des Stammes Sebulon gebot Eliab, der Sohn Helons.17Dann zerlegte man die Wohnung, und es brachen auf die Söhne Gerschon und Merari und trugen die Wohnung.18Danach brach auf das Banner des Lagers Ruben, Heerschar nach Heerschar, und über ihr Heer gebot Elizur, der Sohn Schedëurs.19Und über das Heer des Stammes Simeon gebot Schelumiël, der Sohn Zurischaddais,20und Eljasaf, der Sohn Deguëls, über das Heer des Stammes Gad.21Dann brachen auf die Kehatiter und trugen die heiligen Geräte; und man richtete die Wohnung auf, bis diese nachkamen.22Danach brach auf das Banner des Lagers Ephraim, Heerschar nach Heerschar, und über ihr Heer gebot Elischama, der Sohn Ammihuds,23und Gamliël, der Sohn Pedazurs, über das Heer des Stammes Manasse24und Abidan, der Sohn des Gidoni, über das Heer des Stammes Benjamin.25Danach brach auf das Banner des Lagers Dan als letztes aller Lager, Heerschar nach Heerschar, und Ahiëser, der Sohn Ammischaddais, gebot über ihr Heer26und Pagiël, der Sohn Ochrans, über das Heer des Stammes Asser27und Ahira, der Sohn Enans, über das Heer des Stammes Naftali.28So brachen die Israeliten auf, Heerschar nach Heerschar.29Und Mose sprach zu seinem Schwager Hobab, dem Sohn Reguëls, aus Midian: Wir brechen auf zu der Stätte, von der der HERR gesagt hat: »Ich will sie euch geben.« Komm nun mit uns, so wollen wir Gutes an dir tun, denn der HERR hat Israel Gutes zugesagt. (Ex 2,18; Ex 18,1; Sd 1,16; Sd 4,11)30Er aber antwortete: Ich will nicht mit euch, sondern in mein Land zu meiner Verwandtschaft ziehen.31Mose sprach: Verlass uns doch nicht, denn du weißt, wo wir in der Wüste uns lagern sollen, und du sollst unser Auge sein.32Und wenn du mit uns ziehst – was der HERR Gutes an uns tut, das wollen wir an dir tun.33Sie aber zogen von dem Berge des HERRN drei Tagereisen weit, und die Lade des Bundes des HERRN zog vor ihnen her die drei Tagereisen, um ihnen zu zeigen, wo sie ruhen sollten.34Und die Wolke des HERRN war bei Tage über ihnen, wenn sie aus dem Lager zogen. (Ex 13,21; Nu 9,15)35Und wenn die Lade aufbrach, so sprach Mose: HERR, steh auf! Und deine Feinde werden sich zerstreuen und alle, die dich hassen, werden flüchtig vor dir! (2Pa 6,41; Ž 3,8; Ž 9,20; Ž 10,12; Ž 17,13; Ž 68,2; Ž 132,8)36Und wenn sie sich niederließ, so sprach er: Komm wieder, HERR, zu der Menge der Tausende in Israel!