— Abrahamovi potomci - Po Sářině smrti zplodí Abraham šest synů s Ketúrou. Nositeli odkazu však nejsou oni ani Izmael, nýbrž Izák.
1 Abraham si vzal opět ženu; jmenovala se Ketúra.2 Porodila mu Zimrána a Jokšána, Medána a Midjána, Jišbáka a Šúacha.3 Jokšán zplodil Šebu a Dedána. Synové Dedánovi byli Ašúrejci a Letúšejci a Leumejci.4 Midjánovi synové byli Éfa a Efer a Chanók, Abída a Eldáa. Ti všichni jsou synové Ketúřini.5 Abraham však všechno, co měl, odkázal Izákovi.6 Synům svých ženin, které měl, dal dary a ještě za svého života je poslal od svého syna Izáka pryč na východ, do země východní.7 Toto jsou léta Abrahamova života, jichž se dožil: sto sedmdesát pět let.8 I zesnul Abraham a zemřel v utěšeném stáří, stár a sytý dnů, a byl připojen k svému lidu.9 Jeho synové Izák a Izmael ho pochovali do makpelské jeskyně na poli Efróna, syna Chetejce Sóchara, naproti Mamre.10 To pole koupil Abraham od Chetejců. Tam byl pochován Abraham i jeho žena Sára.11 Po Abrahamově smrti požehnal Bůh jeho synu Izákovi. A Izák sídlil u Studnice Živého, který mě vidí. 12 Toto je rodopis Abrahamova syna Izmaela, kterého Abrahamovi porodila Sářina otrokyně Hagar egyptská.13 Toto jsou jména Izmaelových synů, podle nichž jsou pojmenovány jejich rody: Izmaelův prvorozený Nebajót, Kédar, Adbeel a Mibsám,14 Mišma, Dúma a Masa,15 Chadad, Téma, Jetúr, Náfiš a Kedma.16 To jsou Izmaelovi synové a to jsou jejich jména podle jejich dvorců a hradišť; dvanáct předáků jejich národů.17 A toto jsou léta Izmaelova života: sto třicet sedm let. I zesnul a zemřel a byl připojen k svému lidu.18 Jeho synové bydleli od Chavíly až k Šúru proti Egyptu a směrem k Asýrii. Izmael se položil proti všem svým bratřím.
Izák - IZÁKOVI SYNOVÉ - Narození Ezaua a Jákoba. Ezau prvorozenstvím pohrdá, Jákob je uchvacuje.
19 Toto je rodopis Abrahamova syna Izáka: Abraham zplodil Izáka.20 Izákovi bylo čtyřicet let, když si vzal za ženu Rebeku, dceru Aramejce Betúela z Rovin aramských, sestru Aramejce Lábana.21 Izák prosil Hospodina za svou ženu, protože byla neplodná. Hospodin jeho prosby přijal, a jeho žena Rebeka otěhotněla.22 Děti se však začaly v jejím těle strkat. Tu řekla: „Je-li tomu tak, co mě čeká?“ A šla se dotázat Hospodina.23 Hospodin jí řekl: „Ve tvém životě jsou dva pronárody. Oba národy se rozejdou, jen co z tebe vyjdou. Jeden národ bude zdatnější než druhý, bezpočetný bude sloužit počtem skrovnějšímu.“ 24 Potom se naplnily dny, kdy měla rodit. A hle, v jejím životě byla dvojčata.25 První vyšel celý červenohnědý a chlupatý jako kožíšek; toho pojmenovali Ezau.26 Potom vyšel jeho bratr a rukou držel Ezaua za patu; ten dostal jméno Jákob. Při jejich narození bylo Izákovi šedesát let.27 Když chlapci dospěli, stal se Ezau mužem znalým lovu, mužem pole, kdežto Jákob byl muž bezúhonný a sídlil ve stanech.28 Izák miloval Ezaua, protože z lovu měl co do úst, kdežto Rebeka milovala Jákoba.29 Jákob jednou připravil krmi. Tu přišel Ezau z pole znavený30 a řekl Jákobovi: „Dej mi zhltnout trochu toho červeného, toho krvavého, jsem znaven k smrti.“ Proto se jmenuje Edóm (to je Červený).31 Jákob však řekl: „Prodej mi dnes své prvorozenství!“32 Ezau na to odvětil: „Stejně mám blízko k smrti, k čemu je mi prvorozenství!“33 Jákob řekl: „Odpřisáhni mi to dnes.“ A on mu to odpřisáhl, a tak své prvorozenství prodal Jákobovi.34 Jákob dal pak Ezauovi chléb a čočkovou krmi. Ten pojedl, napil se, vstal a odešel. Tak Ezau pohrdl prvorozenstvím.
1Abraham nahm wieder eine Frau, die hieß Ketura.2Die gebar ihm Simran und Jokschan, Medan und Midian, Jischbak und Schuach.3Jokschan aber zeugte Saba und Dedan. Die Söhne Dedans aber waren: die Aschuriter, die Letuschiter und die Lëummiter.4Die Söhne Midians waren: Efa, Efer, Henoch, Abida und Eldaa. Diese alle sind Söhne der Ketura.5Und Abraham gab all sein Gut Isaak.6Aber den Söhnen, die er von den Nebenfrauen hatte, gab Abraham Geschenke und schickte sie noch zu seinen Lebzeiten fort von seinem Sohn Isaak, nach Osten hin ins Morgenland.7Das ist aber Abrahams Alter, das er erreicht hat: hundertfünfundsiebzig Jahre. (Gn 12,4)8Und Abraham verschied und starb in einem guten Alter, als er alt und lebenssatt war, und wurde zu seinen Vätern versammelt. (Gn 15,15)9Und es begruben ihn seine Söhne Isaak und Ismael in der Höhle von Machpela auf dem Acker Efrons, des Sohnes Zohars, des Hetiters, die da liegt östlich von Mamre (Gn 23,13)10auf dem Felde, das Abraham von den Hetitern gekauft hatte. Da ist Abraham begraben mit Sara, seiner Frau.11Und nach dem Tode Abrahams segnete Gott Isaak, seinen Sohn. Und er wohnte bei dem »Brunnen des Lebendigen, der mich sieht«. (Gn 16,14; Gn 17,19)
Ismaels Nachkommen
12Dies ist das Geschlecht Ismaels, des Sohnes Abrahams, den ihm die Ägypterin Hagar gebar, die Magd Saras; (Gn 21,13)13und dies sind die Namen der Söhne Ismaels, nach denen ihre Geschlechter genannt sind: der erstgeborene Sohn Ismaels Nebajot, dann Kedar, Adbeel, Mibsam,14Mischma, Duma, Massa,15Hadad, Tema, Jetur, Nafisch und Kedma.16Das sind die Söhne Ismaels mit ihren Namen nach ihren Gehöften und Zeltdörfern, zwölf Fürsten nach ihren Stämmen. – (Gn 17,20; Nu 1,44)17Und das ist das Alter Ismaels: hundertsiebenunddreißig Jahre. Und er verschied und starb und wurde versammelt zu seinen Vätern. –18Und sie wohnten von Hawila an bis nach Schur östlich von Ägypten nach Assyrien hin. So ließ er sich nieder, all seinen Brüdern vor die Nase. (Gn 16,12)
Esaus und Jakobs Geburt
19Dies ist das Geschlecht Isaaks, des Sohnes Abrahams: Abraham zeugte Isaak.20Isaak aber war vierzig Jahre alt, als er Rebekka zur Frau nahm, die Tochter Betuëls, des Aramäers aus Paddan-Aram, die Schwester des Aramäers Laban.21Isaak aber bat den HERRN für seine Frau, denn sie war unfruchtbar. Und der HERR ließ sich erbitten, und Rebekka, seine Frau, ward schwanger.22Und die Kinder stießen sich miteinander in ihrem Leib. Da sprach sie: Wenn es so ist, warum geschieht mir das? Und sie ging hin, den HERRN zu befragen.23Und der HERR sprach zu ihr: Zwei Völker sind in deinem Leibe, und zweierlei Volk wird sich scheiden aus deinem Schoß; und ein Volk wird dem andern überlegen sein, und der Ältere wird dem Jüngeren dienen. (Gn 27,29; Mal 1,2; Ř 9,10)24Als nun die Zeit kam, dass sie gebären sollte, siehe, da waren Zwillinge in ihrem Leibe.25Der erste, der herauskam, war rötlich, ganz behaart wie ein Fell, und sie nannten ihn Esau.26Danach kam heraus sein Bruder, der hielt mit seiner Hand die Ferse des Esau, und sie nannten ihn Jakob. Sechzig Jahre alt war Isaak, als sie geboren wurden. (Oz 12,4)27Und als nun die Knaben groß wurden, wurde Esau ein Jäger und streifte auf dem Felde umher, Jakob aber war ein ruhiger Mann und blieb bei den Zelten.28Und Isaak hatte Esau lieb und aß gern von seinem Wildbret; Rebekka aber hatte Jakob lieb.
Esau verkauft sein Erstgeburtsrecht
29Und Jakob kochte ein Gericht. Da kam Esau vom Feld und war müde30und sprach zu Jakob: Lass mich schnell von dem Roten essen, dem Roten da; denn ich bin müde. Daher heißt er Edom[1].31Aber Jakob sprach: Verkaufe mir zuvor deine Erstgeburt.32Esau antwortete: Siehe, ich muss doch sterben; was soll mir da die Erstgeburt?33Jakob sprach: So schwöre mir zuvor. Und er schwor ihm und verkaufte so Jakob seine Erstgeburt. (Gn 27,36; Žd 12,16)34Da gab ihm Jakob Brot und das Linsengericht, und er aß und trank und stand auf und ging davon. So verachtete Esau seine Erstgeburt.