Žalm 56

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost
1  Pro předního zpěváka, podle „Němé holubice dálek“. Pamětní zápis, Davidův, když se ho v Gatu zmocnili Pelištejci. 2  Smiluj se nade mnou, Bože, neboť po mně šlape člověk, válečník mě denně utiskuje. 3  Denně po mně šlapou ti, kteří proti mně sočí, těch, kdo zpupně válčí proti mně, je mnoho. 4  Přichází den strachu, já však doufám v tebe. 5  V Boha, jehož slovo chválím, v Boha doufám, nebojím se, co mi může udělat tělo? 6  Denně překrucují moje slova, vymýšlejí na mě kdeco zlého. 7  Srocují se, číhají a stopují mě, o mé bezživotí usilují. 8  Vyváznout je necháš za ty ničemnosti? Takové lidi sraz, Bože, svým hněvem! 9  O mém vyhnanství si vedeš záznam; ukládej si do měchu mé slzy. Což je v svých záznamech nemáš? 10  Jednou se mí nepřátelé obrátí zpět, v den, kdy provolám: „Teď vím, že Bůh je při mně!“ 11  V Boha, jehož slovo chválím, v Hospodina, jehož slovo chválím, 12  v Boha doufám, nebojím se, co mi může udělat člověk? 13  Bože, sliby tobě dané splním, přinesu ti oběť chvály, 14  neboť jsi mě vysvobodil z jisté smrti. Což jsi neušetřil moje nohy podvrtnutí, abych před Bohem směl chodit dál ve světle živých? 

Žalm 56

Lutherbibel 2017

od Deutsche Bibelgesellschaft
1 Ein güldenes Kleinod Davids, vorzusingen, nach der Weise »Die stumme Taube unter den Fremden«, als ihn die Philister in Gat ergriffen hatten. (1S 21,11)2 Gott, sei mir gnädig, denn Menschen stellen mir nach; täglich bekämpfen und bedrängen sie mich.3 Meine Feinde stellen mir täglich nach; denn viele kämpfen gegen mich voll Hochmut.4 Wenn ich mich fürchte, so hoffe ich auf dich.5 Ich will Gottes Wort rühmen; / auf Gott will ich hoffen und mich nicht fürchten. Was können mir Menschen tun? (Ž 27,1; Ž 118,6; Iz 12,2; Iz 51,12; Mt 10,28)6 Täglich fechten sie meine Sache an; alle ihre Gedanken suchen mir Böses zu tun.7 Sie rotten sich zusammen, sie lauern / und heften sich an meine Fersen; so trachten sie mir nach dem Leben.8 Sollten sie mit ihrer Bosheit entrinnen? Gott, stoß diese Leute ohne alle Gnade hinunter!9 Zähle die Tage meiner Flucht, / sammle meine Tränen in deinen Krug; ohne Zweifel, du zählst sie.10 Dann werden meine Feinde zurückweichen, / wenn ich dich anrufe. Das weiß ich, dass du mein Gott bist.11 Ich will rühmen Gottes Wort; ich will rühmen des HERRN Wort.12 Auf Gott hoffe ich und fürchte mich nicht; was können mir Menschen tun?13 Ich habe dir, Gott, gelobt, dass ich dir danken will.14 Denn du hast meine Seele vom Tode errettet, meine Füße vom Gleiten, dass ich wandeln kann vor Gott im Licht der Lebendigen. (Jb 33,30)