1 Pro předního zpěváka, podle „Lilií“. Pro Kórachovce; poučující, píseň lásky. 2 Slavnostní řeč mi ze srdce tryská, své dílo přednesu králi; jazyk můj – hbitého písaře rydlo: 3 Ty nejkrásnější ze synů lidských, z tvých rtů se line milost, proto ti Bůh navěky žehná! 4 Boky si opásej, bohatýre, mečem, svou velebnou důstojností, 5 se zdaremdůstojně do boje vyjeď za pravdu, mírnost a spravedlnost, svou pravicí dokážeš činy, jež vzbudí bázeň. 6 Máš ostré šípy, národy padnou ti k nohám, zasáhneš srdce nepřátel, králi! 7 Tvůj trůn, ó božský, bude stát věčně a navždy, tvým žezlem královským je žezlo práva. 8 Miluješ spravedlnost, nenávidíš zvůli; proto tě, božský, pomazal Bůh tvůj olejem veselí nad tvoje druhy. 9 Celé tvé roucho myrhou, aloe, kasií voní, z paláců zdobených slonovou kostí hra strun zní pro radost tobě. 10 Královské dcery se skvějí v tvých skvostech, královna ve zlatě z Ofíru ti stojí po pravici. 11 Slyš, dcero, pohleď, nakloň své ucho, zapomeň na svůj lid, na otcův dům, 12 neboť král zatouží po tvé kráse; je to tvůj pán a jemu se klaněj. 13 I dcera Týru svůj dar ti nese, naklonit si tě chtějí boháči z lidu. 14 Královská dcera v celé své slávě již čeká uvnitř, svůj šat má protkaný zlatem. 15 V zářivém oděvu ji vedou králi a za ní její panenské družky, k tobě je uvádějí. 16 Průvod se ubírá v radostném jásotu, vstupuje v královský palác. 17 Namísto otců budeš mít syny, učiníš je velmoži po celé zemi. 18 Tvé jméno budu připomínat po všechna pokolení; proto ti národy budou vzdávat chválu navěky a navždy.
1Eine Unterweisung der Korachiter, vorzusingen, nach der Weise »Lilien«, ein Brautlied.2Mein Herz dichtet ein feines Lied, / einem König will ich es singen; meine Zunge ist ein Griffel eines guten Schreibers:3Du bist der Schönste unter den Menschenkindern, / holdselig sind deine Lippen; darum hat dich Gott gesegnet ewiglich.4Gürte dein Schwert an die Seite, du Held, / und schmücke dich herrlich!5Es soll dir gelingen in deiner Herrlichkeit. Zieh einher für die Wahrheit / in Sanftmut und Gerechtigkeit, so wird deine rechte Hand Wunder vollbringen.6Scharf sind deine Pfeile, dass Völker vor dir fallen; sie dringen ins Herz der Feinde des Königs.7Gott, dein Thron bleibt immer und ewig; das Zepter deines Reichs ist ein gerechtes Zepter. (Žd 1,8)8Du liebst Gerechtigkeit und hassest Frevel; darum hat dich Gott, dein Gott, gesalbt mit Freudenöl wie keinen deiner Gefährten.9Von Myrrhe, Aloe und Kassia duften deine Kleider; aus Elfenbeinpalästen erfreut dich Saitenspiel.10In deinem Schmuck gehen Töchter von Königen; die Braut steht zu deiner Rechten in Goldschmuck aus Ofir.11Höre, Tochter, sieh und neige dein Ohr: Vergiss dein Volk und dein Vaterhaus!12Den König verlangt nach deiner Schönheit; denn er ist dein Herr, und du sollst ihm huldigen.13Die Tochter Tyrus kommt mit Geschenken; die Reichen im Volk suchen deine Gunst.14Des Königs Tochter ist herrlich geschmückt; mit goldenen Gewändern ist sie bekleidet.15Man führt sie in gestickten Kleidern zum König; Jungfrauen folgen ihr, ihre Gespielinnen führt man zu dir.16Man führt sie hin mit Freude und Jubel; sie ziehen ein in des Königs Palast.17An deiner Väter statt werden deine Söhne sein; die wirst du zu Fürsten setzen in aller Welt.18Ich will deinen Namen kundmachen von Kind zu Kindeskind; darum werden dir danken die Völker immer und ewig.