1 Davidův. Dopomoz mi, Hospodine, k právu. Žil jsem bezúhonně, neochvějně doufal v Hospodina. 2 Hospodine, zkoumej mě a podrob zkoušce, protřib moje ledví a mé srdce! 3 Tvoje milosrdenství mám před očima, řídím se tvou pravdou. 4 Nesedávám s šalebníky, nescházím se s potměšilci. 5 Schůzky zlovolníků nenávidím, mezi svévolníky nezasednu. 6 Umývám si ruce v nevinnosti, při tvém oltáři se držím, Hospodine, 7 aby bylo slyšet mé hlasité díkůvzdání, abych vyprávěl o všech tvých divech. 8 Hospodine, zamiloval jsem si dům, v němž bydlíš, místo, kde má příbytek tvá sláva. 9 Nesmeť spolu s hříšníky mou duši a můj život s těmi, kdo krev prolévají, 10 kterým na rukou lpí mrzkost, jejichž pravice je plná úplatků. 11 Já přec žiji bezúhonně, vykup mě, smiluj se nade mnou! 12 Moje noha stojí na rovině, v shromážděních budu dobrořečit Hospodinu.
1Von David. HERR, schaffe mir Recht, denn ich bin unschuldig! Ich hoffe auf den HERRN, darum werde ich nicht fallen.2Prüfe mich, HERR, und erprobe mich, läutere meine Nieren und mein Herz!3Denn deine Güte ist mir vor Augen, und ich wandle in deiner Wahrheit.4Ich sitze nicht bei falschen Menschen und habe nicht Gemeinschaft mit den Heuchlern. (Ž 1,1)5Ich hasse die Versammlung der Boshaften und sitze nicht bei den Gottlosen.6Ich wasche meine Hände in Unschuld und umschreite, HERR, deinen Altar, (Dt 21,6; Mt 27,24)7dir zu danken mit lauter Stimme und zu verkünden alle deine Wunder.8HERR, ich habe lieb die Stätte deines Hauses und den Ort, da deine Ehre wohnt. (Ž 27,4; Ž 122,1)9Raffe meine Seele nicht hin mit den Sündern noch mein Leben mit den Blutdürstigen,10an deren Händen Schandtat klebt und die gern Geschenke nehmen.11Ich aber gehe meinen Weg in Unschuld. Erlöse mich und sei mir gnädig!12Mein Fuß steht fest auf rechtem Grund. Ich will den HERRN loben in den Versammlungen. (Ž 22,23)