1 Poutní píseň, Davidova. Zaradoval jsem se, když mi řekli: Půjdem do Hospodinova domu! 2 A naše nohy již stojí ve tvých branách, Jeruzaléme. 3 Jeruzalém je zbudován jako město semknuté v jediný celek. 4 Tam nahoru vystupují kmeny, Hospodinovy to kmeny, Izraeli na svědectví, vzdát Hospodinovu jménu chválu. 5 Tam jsou postaveny soudné stolce, stolce Davidova domu. 6Vyprošujte Jeruzalému pokoj: Kéž v klidu žijí ti, kdo tě milují! 7 Kéž je na tvých valech pokoj, kéž se tvé paláce těší klidu! 8 Pro své bratry, pro své druhy vyhlašuji: „Budiž v tobě pokoj!“ 9 Pro dům Hospodina, našeho Boha, usiluji o tvé dobro.
1Von David, ein Wallfahrtslied. Ich freute mich über die, die mir sagten: Lasset uns ziehen zum Hause des HERRN! (Ž 26,8; Ez 48,35)2Nun stehen unsere Füße in deinen Toren, Jerusalem.3Jerusalem ist gebaut als eine Stadt, in der man zusammenkommen soll,4wohin die Stämme hinaufziehen, die Stämme des HERRN, wie es geboten ist dem Volke Israel, zu preisen den Namen des HERRN.5Denn dort stehen Throne zum Gericht, die Throne des Hauses David.6Wünschet Jerusalem Frieden! Es möge wohlgehen denen, die dich lieben!7Es möge Friede sein in deinen Mauern und Glück in deinen Palästen! (Za 4,7)8Um meiner Brüder und Freunde willen will ich dir Frieden wünschen.9Um des Hauses des HERRN willen, unseres Gottes, will ich dein Bestes suchen.