1 Davidův. Žalm. O milosrdenství a soudu chci zpívat, tobě, Hospodine, prozpěvovat žalmy. 2 Obezřetně půjdu bezúhonnou cestou. Kdy už ke mně přijdeš? Budu žít v bezúhonnosti srdce ve svém domě: 3 Nebude mi vzorem, co ničemník páchá. Nenávidím, co dělají odpadlíci, nepropadnu tomu. 4 Ať mi je vzdálena neupřímnost srdce, nechci mít nic se zlem. 5 Kdo pomlouvá bližního, toho umlčím. Kdo má pyšné oči a naduté srdce, toho nestrpím. 6 Vyhlédnu si v zemi věrné lidi, aby se mnou přebývali. Kdo jde bezúhonnou cestou, ten bude v mých službách. 7 Nesmí přebývat v mém domě, kdo záludně jedná. Kdo proradně mluví, na oči mi nesmí. 8 Každé ráno budu umlčovat všechny svévolníky v zemi, a tak vymýtím z Hospodinova města všechny pachatele ničemností.
1Ein Psalm Davids. Von Gnade und Recht will ich singen und dir, HERR, Lob sagen.2Ich will mich halten an den rechten Weg. / Wann kommst du zu mir? Ich wandle mit lauterem Herzen in meinem Hause.3Ich nehme mir keine böse Sache vor; ich hasse es, Unrecht zu tun, das soll nicht an mir haften. (Př 20,8; Př 20,28)4Ein falsches Herz muss von mir weichen. Böses leide ich nicht.5Wer seinen Nächsten heimlich verleumdet, den bring ich zum Schweigen. Ich mag den nicht, der stolze Gebärde und Hochmut hat.6Meine Augen sehen nach den Treuen im Lande, / dass sie bei mir wohnen; Wer auf rechtem Wege geht, der dient mir. (Př 22,11)7Falsche Leute dürfen in meinem Hause nicht bleiben, die Lügner bestehen nicht vor mir.8Jeden Morgen bring ich zum Schweigen alle Frevler im Lande, dass ich alle Übeltäter ausrotte aus der Stadt des HERRN. (Př 20,26)