ZMATKY V ZASLÍBENÉ ZEMI - — Stěhování Danovců - Míkovo modlářství - Míka si pořizuje vlastní svatyni a modly a povolává si lévijce za kněze.
1 Byl jeden muž z Efrajimského pohoří jménem Míkajáš.2Přiznal se své matce: „Těch tisíc sto šekelů stříbra, které ti byly vzaty, pro něž jsi dokonce vyřkla přede mnou kletbu, to stříbro je u mne, já jsem je vzal.“ Tu jeho matka řekla: „Můj synu, buď požehnán Hospodinu!“3 Vrátil matce těch tisíc sto šekelů stříbra a matka prohlásila: „To stříbro jsem cele zasvětila Hospodinu. Předávám je tobě, můj synu, abys z něho dal udělat sochu tesanou a litou. Dávám ti je nyní zpátky.“4 Ale on vrátil stříbro své matce. I vzala dvě stě šekelů stříbra a dala je zlatníkovi; udělal z nich sochu tesanou a litou, která pak byla v Míkově domě.5 Ten muž, Míka, měl totiž svatyni. Udělal efód a domácí bůžky a pověřil jednoho ze svých synů, aby mu sloužil jako kněz.6 V těch dnech neměli v Izraeli krále. Každý dělal, co uznal za správné. 7 Byl jeden mládenec z judského Betléma, z Judovy čeledi; byl to lévijec a pobýval tam jako host.8 Ten muž odešel z města, z judského Betléma, aby pobýval jako host, kde se mu naskytne. Při svém putování došel na Efrajimské pohoří k Míkovu domu.9 Míka se ho otázal: „Odkud přicházíš?“ Odpověděl mu: „Jsem lévijec z judského Betléma a putuji, abych pobýval jako host, kde se mi naskytne.“10 Míka mu navrhl: „Zůstaň u mne a budeš mi otcem a knězem. Budu ti za to dávat deset šekelů stříbra ročně, ošacení a stravu.“ Lévijec na to přistoupil.11 Přivolil zůstat u toho muže. A byl mu mládenec jako jeden z jeho synů.12 Míka lévijského mládence pověřil, aby mu sloužil jako kněz; zůstal tedy v Míkově domě.13 Míka si řekl: „Nyní vím, že mi Hospodin bude prokazovat dobro, neboť mám za kněze lévijce.“
Soudců 17
Gute Nachricht Bibel 2018
od Deutsche Bibelgesellschaft1Im Bergland von Efraïm lebte ein Mann namens Micha.2Seiner Mutter waren 1100 Silberstücke entwendet worden. Als sie es entdeckte, sprach sie über den Dieb einen Fluch aus. Da sagte Micha zu ihr: »Die Silberstücke, die du vermisst, sind bei mir; ich habe sie mir genommen.« »Der HERR möge den Fluch in Segen verwandeln!«, rief die Mutter.3Als Micha ihr das Silber zurückgab, fügte sie hinzu: »Hiermit weihe ich das Silber dem HERRN, damit er dich segnet. Es soll davon ein Gottesbild gemacht werden, aus Holz geschnitzt und mit Metall überzogen. So kommt das Geld dir wieder zugute.« (Dt 27,15)4Sie nahm von dem Geld 200 Silberstücke und gab sie dem Goldschmied. Der machte ein Gottesbild aus Holz und überzog es mit Metall; das wurde in Michas Gehöft aufgestellt. (Ex 20,4)5Micha besaß nämlich ein eigenes Heiligtum. Er ließ auch einen Priesterschurz und eine Orakeltasche machen und setzte einen von seinen Söhnen als Priester ein.6Es gab zu jener Zeit noch keinen König in Israel und jeder tat, was er wollte. (Sd 18,1; Sd 19,1; Sd 21,25)7Ein junger Levit vom Stamm Juda hatte in Betlehem Aufnahme gefunden.8Dann verließ er die Stadt, um irgendwo ein neues Unterkommen zu suchen. Sein Weg führte ihn durch das Bergland von Efraïm und auch zu Michas Gehöft.9»Woher kommst du?«, fragte ihn Micha und er antwortete: »Ich bin ein Levit aus Betlehem in Juda und suche irgendwo ein Unterkommen.«10Micha sagte zu ihm: »Bleib doch bei mir, sei mein Priester und geistlicher Vater! Ich werde dir jährlich 10 Silberstücke geben und dazu deine Amtskleidung und was du an Nahrung brauchst.«[1]11-12Der Levit war damit einverstanden und blieb. Micha setzte ihn zum Priester ein und behandelte ihn wie einen Sohn.13Er sagte sich: »Jetzt bin ich sicher, dass der HERR es mir gut gehen lässt. Ich habe einen Nachkommen von Levi als Priester.«