— Sijón cílem pronárodů - I pronárody prohlédnou a poznají, kde je pravý Bůh.
1 Slovo o Judsku a Jeruzalému, jež ve vidění přijal Izajáš, syn Amósův. 2 I stane se v posledních dnech, že se hora Hospodinova domu bude tyčit nad vrcholy hor, bude povznesena nad pahorky a budou k ní proudit všechny pronárody. 3 Mnohé národy půjdou a budou se pobízet: „Pojďte, vystupme na horu Hospodinovu, do domu Boha Jákobova. Bude nás učit svým cestám a my po jeho stezkách budeme chodit.“ Ze Sijónu vyjde zákon, slovo Hospodinovo z Jeruzaléma. 4 On bude soudit pronárody, on ztrestá národy mnohé. I překují své meče na radlice, svá kopí na vinařské nože. Pronárod nepozdvihne meč proti pronárodu, nebudou se již cvičit v boji. 5 Nuže, dome Jákobův, choďme v Hospodinově světle!
— Příchod dne Hospodinova - Hospodin dosud poshovívá, ale den jeho soudu nastane a nebude před ním úniku.
6 Odmrštil jsi svůj lid, Jákobův dům, protože jsou plni východního pohanství, věští z mraků jako Pelištejci, s dětmi cizáků si podávají ruce. 7 Jeho země je plná stříbra a zlata, jeho poklady jsou nepřeberné, jeho země je plná koní a jeho vozům není konce. 8 Jeho země je plná bůžků, klanějí se dílu svých rukou, tomu, co vyrobili svými prsty. 9 Člověk se hrbí, muž se ponižuje, a ty jim nepromineš. 10 Zalez do skal, schovej se v prachu ze strachu před Hospodinem, před jeho velebnou důstojností! 11 Ponížen bude zpupný pohled člověka, sehnuta bude lidská povýšenost; v onen den bude vyvýšen jedině Hospodin. 12 Neboť den Hospodina zástupů přijde na každou pýchu a povýšenost, na všechno, co se povznáší – to bude sníženo –, 13 na všechny cedry Libanónu, vysoké a vznosné, na všechny bášanské duby, 14 na všechny vysoké hory a na všechny pahorky vyvýšené, 15 na každou vypínající se věž a na každou strmou hradbu, 16 na všechny zámořské lodě i na veškerou okázalost. 17 Sehnuta bude zpupnost člověka, ponížena bude lidská povýšenost, v onen den bude vyvýšen jedině Hospodin. 18 Bůžkové nadobro vymizejí. 19 Lidé zalezou do jeskyň v skalách a do škvír v prachu země ze strachu před Hospodinem, před jeho velebnou důstojností, až povstane, aby nahnal zemi strach. 20 V onen den člověk předhodí potkanům a netopýrům své bůžky stříbrné i bůžky zlaté, které mu vyrobili, aby se jim klaněl. 21 Zaleze do skalních rozsedlin a do strží ve skaliskách ze strachu před Hospodinem, před jeho velebnou důstojností, až povstane, aby nahnal zemi strach. 22 Přestaňte už s člověkem, který nemá než dech svého chřípí. Jakoupak má cenu?
Gottes künftige Friedensherrschaft vom Zionsberg aus
1In einer Offenbarung empfing Jesaja, der Sohn von Amoz, folgende Botschaft über Juda und Jerusalem:2Es kommt eine Zeit, da wird der Berg, auf dem der Tempel des HERRN steht, unerschütterlich fest stehen und alle anderen Berge überragen. Alle Völker strömen zu ihm hin. (Ž 96,7; Iz 18,7; Iz 25,6; Iz 45,22; Jr 3,17; Mi 4,1; Za 2,15)3Überall werden die Leute sagen: »Kommt, wir gehen auf den Berg des HERRN, zu dem Haus, in dem der Gott Jakobs wohnt! Er soll uns lehren, was recht ist; was er sagt, wollen wir tun!« Denn vom Zionsberg in Jerusalem wird der HERR sein Wort ausgehen lassen. (Ž 76,3; Iz 11,9; Iz 24,23; Iz 31,9)4Er weist die Völker zurecht und schlichtet ihren Streit. Dann schmieden sie aus ihren Schwertern Pflugscharen und aus ihren Speerspitzen Winzermesser. Kein Volk wird mehr das andere angreifen und niemand lernt mehr das Kriegshandwerk. (Ž 46,10; Iz 9,4; Oz 2,20)5Auf, ihr Nachkommen Jakobs, lasst uns in dem Licht leben, das vom HERRN ausgeht! (Iz 60,1)
Der Tag, an dem Gott seine Macht erweist
6HERR, du hast dich von deinem Volk, den Nachkommen Jakobs, zurückgezogen. Denn ihr Land ist voll von fremden Bräuchen, überall gibt es Zauberer wie bei den Philistern; es wimmelt bei ihnen von Ausländern. (Lv 19,26; Iz 3,3)7Ihr Land ist voll von Silber und Gold und unzähligen Schätzen. Es ist voll von Pferden, und die Streitwagen kann niemand zählen. (Iz 31,1)8Und ihr Land ist voll von Götzen. Seine Bewohner beten Bildwerke an, die sie mit eigenen Händen gemacht haben.9Darum müssen sich alle bücken und werden erniedrigt. Vergib ihnen nicht, HERR!10Verkriecht euch zwischen Felsen, versteckt euch in Erdlöchern, wenn der HERR Schrecken verbreitet und seine Macht und Hoheit zeigt!11Der Tag kommt, an dem es mit der Überheblichkeit der Menschen zu Ende ist und ihr Stolz gebrochen wird. Dann wird der HERR allein groß sein. (Př 29,23; Iz 10,12; Iz 16,6; Ez 31,10; Oz 5,5; Jl 3,3; Jl 4,14; Am 5,18; Am 6,8; Mk 13,24; Sk 17,31)12Der Tag kommt, an dem der HERR, der Herrscher der Welt,[1] Gericht halten wird über alles, was groß und stolz und überheblich ist; er wird es erniedrigen.13Er wird die mächtigen Zedern auf dem Libanon und die Eichen im Baschan vernichten.14Er wird alle hohen Berge und Hügel einebnen,15jeden großen Turm und jede feste Mauer einreißen;16alle großen Schiffe, die weit über die Meere fahren,[2] und alle Prunkboote wird er zerstören.17Mit dem Hochmut der Menschen wird es aus sein und ihr Stolz wird erniedrigt. An diesem Tag wird der HERR allein groß sein18und alle falschen Götter werden verschwinden.19Die Menschen müssen sich in Felshöhlen und Erdlöchern verkriechen aus Angst vor dem HERRN und seiner Macht und Hoheit, wenn er aufsteht und die Erde in Schrecken versetzt!20An dem Tag wird jeder seine silbernen und goldenen Götterbilder, die er sich gemacht hat, den Fledermäusen und Ratten hinwerfen. (Iz 31,7)21Die Menschen werden sich in Höhlen und Felsspalten verkriechen aus Angst vor dem HERRN und seiner Macht und Hoheit, wenn er aufsteht und die Erde in Schrecken versetzt.22Zählt doch nicht auf Menschen! Sie sind nichts als ein Hauch, und mehr sind sie auch nicht wert. (Ž 39,5; Ž 56,5; Iz 31,3)