1 Poutní píseň. Z hlubin bezedných tě volám, Hospodine, 2 Panovníku, vyslyš můj hlas! Kéž tvé ucho pozorně vyslechne moje prosby. 3 Budeš-li mít, Hospodine, na zřeteli nepravosti, kdo obstojí, Panovníku? 4 Ale u tebe je odpuštění; tak vzbuzuješ bázeň. 5 Skládám naději v Hospodina, má duše v něho naději skládá, čekám na jeho slovo. 6 Má duše vyhlíží Panovníka víc než strážní jitro, když drží stráž k jitru. 7 Čekej, Izraeli, na Hospodina! U Hospodina je milosrdenství, hojné je u něho vykoupení, 8 on vykoupí Izraele ze všech jeho nepravostí.
1Ein Lied, zu singen auf dem Weg nach Jerusalem. Aus der Tiefe meiner Not schreie ich zu dir.2HERR, höre mich doch! Sei nicht taub für meinen Hilferuf!3Wenn du Vergehen anrechnen wolltest, Herr, wer könnte vor dir bestehen? (Jb 4,17; Ž 143,2; Ř 3,10; Ř 3,19)4Aber bei dir finden wir Vergebung, damit wir dich ehren und dir gehorchen. (Ž 32,1; Iz 55,7)5Ich setze meine ganze Hoffnung auf den HERRN, ich warte auf sein helfendes Wort.6Ich sehne mich nach dem Herrn mehr als ein Wächter nach dem Morgengrauen, mehr als ein Wächter sich nach dem Morgen sehnt. (Ž 119,81; Iz 21,11)7Volk Israel, hoffe auf den HERRN! Denn er ist gut zu uns und immer bereit, uns zu retten.8Ja, er wird Israel retten von aller Schuld! (Mt 1,21)