— Stržení oltářů - Nevěrný lid zneužívá Božích darů. Nenajde žádné útočiště před doléhajícím soudem.
1 Izrael je rozbujelá réva, plody jen pro sebe nasazuje. Čím více má plodů, tím více oltářů staví, čím je jeho země lepší, tím lépe zdobí posvátné sloupy. 2 Jejich srdce je plné úlisnosti, budou však za vinu pykat. On jejich oltáře strhne, zničí jejich posvátné sloupy. 3 Teď říkají: „Nemáme krále. Nebojíme se Hospodina, a král – co by nám mohl udělat?“ 4 Zaklínají se falešnými slovy, když uzavírají smlouvu; jejich soud bují jako jedovaté býlí na zoraném poli. 5 Obyvatelé Samaří se budou třást strachem o bétávenské jalovice; jeho lid bude truchlit nad býčkem. Ať si jeho žreci jásají nad jeho slávou, ta se od něho odstěhuje. 6 I jeho socha bude odnesena do Asýrie jako obětní dar velkokráli. Efrajim sklidí ostudu, Izrael bude zahanben pro své rozhodnutí. 7 Zajde Samaří i jeho král, bude jako pěna na vodách. 8 Zpleněna budou posvátná návrší Ávenu, hřích Izraele. Na jejich oltářích vyroste trní a hloží. Tu řeknou horám: “Přikryjte nás!“ a pahorkům: „Padněte na nás!“
— Ovoce falešných nadějí - Lid, který zrušil smlouvu milosti a doufá ve vlastní náboženství, bude zahanben.
9 Ode dnů Gibeje jsi hřešil, Izraeli. Tam obstáli, nezasáhla je gibejská válka proti pachatelům bezpráví. 10 Budu je trestat, jak sám budu chtít, národy se proti nim shromáždí, aby je spoutaly pro jejich dvojí nepravost. 11 Efrajim je jalovice jhu přivyklá, bývá ráda při výmlatu. Přistoupil jsem k její pěkné šíji: Efrajima zapřáhnu, Juda bude orat, Jákob bude vláčet. 12 Rozsívejte si pro spravedlnost, sklízejte pro milosrdenství, zorejte svůj úhor. Je čas dotázat se Hospodina. Až přijde, svlaží vás spravedlností. 13 Orali jste svévoli, sklízeli bezpráví, jedli jste ovoce přetvářky. Doufal jsi v svou cestu, v množství svých bohatýrů. 14 V tvém lidu nastane rozbroj, všechny tvé pevnosti budou vypleněny, jako když Šalman vyplenil Bét-arbél, v den boje byla rozdrcena matka nad syny. 15 Právě tak naloží s vámi Bét-el pro vaše strašné zlořády. Za úsvitu bude izraelský král nadobro umlčen.
1Israel war ein üppiger Weinstock, / der seine Frucht brachte.
Je fruchtbarer er war, / desto zahlreicher machte man die Altäre.
Je schöner sein Land wurde, / umso schöner schmückten sie die Steinmale. (Iz 5,1; Jr 2,21; Ez 19,10)2Ihr Herz ist geteilt, / jetzt müssen sie büßen:
Er selbst wird ihre Altäre zerbrechen, / ihre Steinmale verwüsten.3Dann werden sie sagen: / Wir haben keinen König mehr;
denn wir haben den HERRN nicht gefürchtet. / Aber auch ein König - was könnte er für uns tun? (Oz 3,4)4Sprüche machen, Meineide schwören, / Bündnisse schließen;
und die Rechtsprechung wuchert / wie das giftige Unkraut in den Ackerfurchen. (Am 6,12)5Um das Kalb von Bet-Awen / müssen die Bewohner von Samaria zittern, / ja, es trauert darum sein Volk,
seine Priester jubeln noch über seine Herrlichkeit - / doch sie ist weg von ihm in die Verbannung gezogen. (Oz 4,15; Oz 8,5)6Auch das Kalb wird nach Assur gebracht / als Geschenk für den König, der das Gericht vollziehen wird.
Efraim erntet Schande, / Israel wird zuschanden wegen seiner Ratschläge.7Vernichtet ist Samaria, / sein König - wie ein abgebrochener Zweig auf dem Wasser.8Verwüstet werden die Kulthöhen von Awen, / die Sünde Israels:
Dornen und Disteln werden ihre Altäre überwuchern. / Dann wird man zu den Bergen sagen: Deckt uns zu! / und zu den Hügeln: Fallt auf uns! (Iz 2,10; Oz 4,13; Oz 9,6; L 23,30; Zj 6,16)
Die bevorstehende Niederlage
9Seit den Tagen von Gibea hast du gesündigt, Israel. / Sie sind seither nicht anders geworden.
Wird sie nicht wie in Gibea / der Krieg gegen die Kinder des Verbrechens einholen? (Oz 9,9)10Ich bin entschlossen, sie zu züchtigen. / Und Völker werden sich gegen sie versammeln, / denn sie sind verstrickt in ihre doppelte Schuld.11Efraim war ein gelehriges Rind, / willig zum Dreschen.
Als ich vorbeikam an seinem kräftigen Nacken, / spannte ich Efraim ein: Juda sollte pflügen; / Jakob für sich eggen: (Oz 4,16)12Sät für euch in Gerechtigkeit, / erntet in Liebe!
Nehmt Neuland unter den Pflug! / Es ist Zeit, den HERRN zu suchen;
dann wird er kommen / und Gerechtigkeit auf euch regnen lassen. (Jr 4,3; Mi 6,8)13Ihr aber habt Frevel eingepflügt; / darum habt ihr Verbrechen geerntet / und die Frucht der Lüge gegessen.
Du hast auf deine Wege vertraut / und auf die Menge deiner Krieger;14darum erhebt sich Kriegslärm gegen dein Volk / und alle deine Festungen werden zerstört,
wie Schalman im Krieg Bet-Arbeel zerstörte, am Tag der Schlacht, / an dem man die Mutter niederstreckte / über ihren Kindern.15Das also hat euch Bet-El eingebracht / wegen der Bosheit eurer Bosheit.
Zur Zeit der Morgenröte / wird der König von Israel völlig vernichtet.