— Dědictví Selofchadových dcer - Nemá-li zemřelý muž syna, připadá dědictví dcerám nebo dalším příbuzným.
1 Tehdy přistoupily dcery Selofchada, syna Chefera, syna Gileáda, syna Makíra, syna Manasesa z čeledi Manasesa, syna Josefova. Jména jeho dcer byla: Machla, Nóa, Chogla, Milka a Tirsa.2 Postavily se před Mojžíše a před kněze Eleazara i před předáky a celou pospolitost ke vchodu do stanu setkávání a řekly:3 „Náš otec zemřel na poušti, ale nebyl ve skupině těch, kdo se smluvili proti Hospodinu, ve skupině Kórachově; umřel za svůj hřích a neměl syny.4 Proč má být vymazáno jméno našeho otce z jeho čeledi proto, že nemá syna? Dej nám trvalé vlastnictví mezi bratry našeho otce.“5Mojžíš tedy předložil jejich právní záležitost Hospodinu. 6 Hospodin řekl Mojžíšovi:7 „Selofchadovy dcery mluví o tom oprávněně. Přiděl jim dědičně trvalé vlastnictví mezi bratry jejich otce a převeď na ně dědictví po jejich otci.8 Mluv k Izraelcům takto: Když někdo zemře a nemá syna, převedete dědictví po něm na jeho dceru.9 Jestliže nemá ani dceru, dáte dědictví po něm jeho bratrům.10Jestliže nemá ani bratry, dáte dědictví po něm bratrům jeho otce.11Jestliže nejsou ani bratři po jeho otci, dáte dědictví po něm jeho nejbližšímu příbuznému z jeho čeledi; ten je obdrží.“ To se stalo pro Izraelce právním nařízením, jak přikázal Hospodin Mojžíšovi.
OHLÁŠENÍ MOJŽÍŠOVY SMRTI - Mojžíš spatří zaslíbenou zemi zdálky. Hospodin dá lidu nového vůdce, Jozua.
12 Hospodin řekl Mojžíšovi: „Vystup na toto pohoří Abárím a pohlédni na zemi, kterou jsem dal Izraelcům.13 Až ji uvidíš, budeš i ty připojen ke svému lidu, tak jako k němu byl připojen tvůj bratr Áron.14 Vzepřeli jste se mému rozkazu na poušti Sinu, když se pospolitost pustila se mnou do sváru, místo abyste dosvědčili před jejich zraky při těch vodách mou svatost.“ To jsou kádešské Vody sváru na poušti Sinu. 15 Mojžíš promluvil k Hospodinu:16 „Nechť Hospodin, Bůh duchů všech tvorů, ustanoví nad pospolitostí muže,17 který by před nimi vycházel a vcházel a který by je vyváděl a přiváděl, aby Hospodinova pospolitost nebyla jako ovce bez pastýře.“18 I řekl Hospodin Mojžíšovi: „Vezmi k sobě Jozua, syna Núnova, muže, v němž je duch, a vlož na něho ruku.19 Postavíš ho před kněze Eleazara i před celou pospolitost a dáš mu před jejich zraky pověření.20 Předáš mu díl své velebnosti, aby ho celá pospolitost synů izraelských poslouchala.21 Bude se stavět před kněze Eleazara a ten se bude pro něho Hospodina vyptávat na rozhodnutí pomocí urímu. Na jeho rozkaz budou vycházet a na jeho rozkaz budou vcházet, on a s ním všichni Izraelci, tedy celá pospolitost.“22 Mojžíš učinil, co mu Hospodin přikázal. Vzal Jozua a postavil ho před kněze Eleazara i před celou pospolitost,23 vložil na něho ruce a dal mu pověření, jak o tom mluvil Hospodin skrze Mojžíše.
1Die Töchter Zelofhads, des Sohnes Hefers, des Sohnes Gileads, des Sohnes Machirs, des Sohnes Manasses, aus den Sippen Manasses, des Sohnes Josefs, traten heran. Dies waren die Namen seiner Töchter: Machla, Noa, Hogla, Milka und Tirza.2Sie stellten sich vor Mose und vor den Priester Eleasar und vor die Anführer und die ganze Gemeinde an den Eingang des Offenbarungszeltes und sagten:3Unser Vater ist in der Wüste gestorben. Er war aber nicht inmitten der Gemeinde, die sich in Korachs Gefolge gegen den HERRN zusammengerottet hatte, sondern er ist wegen seiner eigenen Sünde gestorben. Aber er hinterließ keine Söhne. (Nu 14,29; Nu 16,1)4Warum soll nun der Name unseres Vaters aus der Mitte seiner Sippe verschwinden, weil er keinen Sohn hatte? Gib uns Grundbesitz bei den Brüdern unseres Vaters!5Da übergab Mose ihre Rechtssache dem HERRN6und der HERR sprach zu Mose:7Die Töchter Zelofhads haben recht geredet. Du musst ihnen vererbbaren Grundbesitz bei den Brüdern ihres Vaters geben, also den Erbbesitz ihres Vaters auf sie übertragen. (Nu 36,2; Jz 17,4; Jb 42,15)8Sag zu den Israeliten: Wenn jemand ohne Sohn stirbt, dann übertragt seinen Erbbesitz auf seine Tochter!9Hat er keine Tochter, dann gebt seinen Erbbesitz seinen Brüdern!10Hat er keine Brüder, dann gebt seinen Erbbesitz den Brüdern seines Vaters!11Hat sein Vater keine Brüder, dann gebt seinen Erbbesitz dem nächsten Verwandten aus seiner Sippe; er soll ihn erben. Das werde für die Israeliten zur Satzung und zum Rechtsentscheid, wie der HERR es Mose geboten hatte.
Josuas Berufung
12Der HERR sprach zu Mose: Steig auf das Abarimgebirge dort und sieh dir das Land an, das ich den Israeliten gegeben habe! (Nu 31,2; Dt 1,37; Dt 3,23; Dt 4,21; Dt 31,1; Dt 32,48; Dt 33,1; Dt 34,1)13Wenn du es gesehen hast, wirst auch du mit deinen Vorfahren vereint werden wie dein Bruder Aaron; (Nu 20,22)14denn ihr habt euch in der Wüste Zin meinem Befehl widersetzt, als die Gemeinde haderte und ihr durch das Wasser vor ihren Augen hättet bezeugen sollen, dass ich der Heilige bin. Das ist das Haderwasser von Kadesch in der Wüste Zin. (Nu 20,2)15Da sagte Mose zum HERRN:16Der HERR, der Gott des Lebensatems für alles Fleisch, setze einen Mann über die Gemeinde ein, (Nu 16,22)17der vor ihnen auszieht und vor ihnen einzieht, der sie hinausführt und hineinführt; die Gemeinde des HERRN soll nicht sein wie Schafe und Ziegen, die keinen Hirten haben. (1Kr 22,17; 2Pa 18,16; Ez 34,5; Mt 9,36; Mk 6,34)18Der HERR antwortete Mose: Nimm dir Josua, den Sohn Nuns, einen Mann, der mit Geist begabt ist, und leg ihm deine Hand auf! (Dt 3,28; Dt 31,3; Dt 34,9)19Dann lass ihn vor den Priester Eleasar und vor die ganze Gemeinde treten und gib ihm vor ihren Augen deine Anweisungen!20Gib ihm etwas von deiner Würde, damit die ganze Gemeinde der Israeliten auf ihn hört. (Jz 1,17)21Er soll vor den Priester Eleasar treten und der wird für ihn vor dem HERRN den Rechtsentscheid des Urim-Orakels erfragen. Auf dessen Befehl hin sollen sie ausziehen und einziehen, er und mit ihm alle Israeliten und die ganze Gemeinde.22Mose tat, was ihm der HERR geboten hatte. Er nahm Josua und ließ ihn vor den Priester Eleasar und vor die ganze Gemeinde treten.23Er legte ihm seine Hände auf und gab ihm seine Anweisungen, wie der HERR durch Mose geredet hatte.