Numeri 24 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

1 Bileám viděl, že se Hospodinu líbí, aby Izraeli žehnal. Neuchýlil se tedy jako podvakrát předtím k zaklínadlům, nýbrž obrátil se tváří k poušti. 2 Když se Bileám rozhlédl, spatřil, jak Izrael táboří kmen vedle kmene. Tu se ho zmocnil Boží duch 3 a on pronesl svou průpověď: „Výrok Bileáma, syna Beórova, výrok muže jasnozřivého, 4 výrok toho, jenž slyší řeč Boží, jenž mívá vidění od Všemocného; když upadá do vytržení, má odkryté oči. 5 Jak skvělé jsou tvé stany, Jákobe, tvé příbytky, Izraeli! 6 Rozprostírají se jako úvaly, jako zahrady nad řekou, jako vonné stromoví vysázené Hospodinem, jako cedry při vodách. 7 Z jeho věder se řinou vody, jeho símě je hojně zavlažováno, jeho král bude vyvýšen nad Agaga, jeho království bude povzneseno. 8 Bůh, který ho vyvedl z Egypta, je mu jako rohy jednorožců. Zhltne pronárody, své protivníky, rozhryže jim kosti, protkne je svými šípy. 9 Stočil se a lehl jako lev, jak lvice. Donutí ho někdo, aby povstal? Kdo ti bude žehnat, buď požehnán, kdo tě bude proklínat, buď proklet.“ 10 Tu Balák vzplanul proti Bileámovi hněvem. Tleskl rukama a osopil se na Bileáma: „Povolal jsem tě, abys mé nepřátele zatratil, a ty jim jen žehnáš, dokonce již potřetí. 11 Tak si běž, odkud jsi přišel! Přislíbil jsem ti převelikou poctu, avšak Hospodin tě té pocty zbavil.“ 12 Bileám odvětil Balákovi: „Což jsem neříkal už tvým poslům, které jsi ke mně poslal: 13 I kdyby mi Balák dal svůj dům plný stříbra a zlata, nemohl bych přestoupit Hospodinův rozkaz a učinit z vlastní vůle něco dobrého nebo zlého. Budu mluvit, co řekne Hospodin! 14 A teď tedy jdu ke svému lidu. Ale ještě ti sdělím, co tento lid v budoucnu učiní tvému lidu.“ 15 I pronesl svou průpověď: „Výrok Bileáma, syna Beórova, výrok muže jasnozřivého, 16 výrok toho, jenž slyší řeč Boží, jenž má poznání od Nejvyššího, jenž mívá vidění od Všemocného; když upadá do vytržení, má odkryté oči. 17 Vidím jej, ne však přítomného, hledím na něj, ne však zblízka. Vyjde hvězda z Jákoba, povstane žezlo z Izraele. Protkne spánky Moába, témě všech Šétovců. 18 Bude podroben i Edóm, podroben bude Seír, Jákobovi nepřátelé. Izrael si povede zdatně. 19 Panovat bude ten, jenž vzejde z Jákoba, a zahubí toho, kdo vyvázne z města.“ 20 Když uviděl Amáleka, pronesl svou průpověď: „Amálek je prvotina pronárodů, ale skončí v záhubě.“ 21 Když uviděl Kénijce, pronesl svou průpověď: „Tvé sídlo je mohutné, tvé hnízdo leží na skalisku, 22 stejně však přijde vniveč, Kajine, jen co tě Ašúr odvede do zajetí!“ 23 Pak pronesl svou průpověď: „Běda! Kdo zůstane naživu, až to Bůh vykoná? 24 Loďstvo od kitejských břehů pokoří Ašúra, pokoří Ebera. Ale v záhubě skončí i ono.“ 25 I vydal se Bileám na cestu a vrátil se, odkud přišel. Rovněž Balák šel svou cestou.

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk

1 Bileam aber sah, dass es gut war in den Augen des HERRN, Israel zu segnen. Da ließ er sich nicht wie die vorigen Male auf Zaubereien ein, sondern wandte sein Gesicht der Wüste zu. 2 Als Bileam aufblickte, sah er Israel im Lager, nach Stämmen geordnet. Da kam der Geist Gottes über ihn, 3 er begann mit seinem Orakelspruch und sagte: Spruch Bileams, des Sohnes Beors, / Spruch des Mannes mit geöffnetem Auge, / (Nu 24,15) 4 Spruch dessen, der Gottesworte hört, / der eine Vision des Allmächtigen sieht, / der niedersinkt mit entschleierten Augen: / 5 Jakob, wie schön sind deine Zelte, / deine Wohnungen, Israel! / (Ž 84,2) 6 Wie Bachtäler ziehen sie sich hin, / wie Gärten an einem Strom, / wie Aloebäume, vom HERRN gepflanzt, / wie Zedern am Wasser. / 7 Von seinen Schöpfeimern rinnt das Wasser, / reichlich Wasser hat seine Saat. / Sein König möge Agag überlegen sein / und seine Königsherrschaft sich erheben. / (1S 15,8) 8 Ja, Gott hat ihn aus Ägypten herausgeführt. / Er hat Hörner wie ein Wildstier. / Er frisst die Nationen, die ihm Feind sind, / er zermalmt ihre Knochen und zerbricht ihre Pfeile. / (Nu 23,22) 9 Er duckt sich, liegt da wie ein Löwe, / wie eine Löwin. Wer wagt es, sie aufzujagen? / Wer dich segnet, ist gesegnet, / und wer dich verflucht, ist verflucht. (Gn 12,3; Gn 27,29; Nu 22,6) 10 Da wurde Balak zornig auf Bileam. Er schlug die Hände zusammen und sagte zu Bileam: Ich habe dich gerufen, damit du meine Feinde verwünschst, siehe, du aber hast sie schon dreimal gesegnet. 11 Und jetzt flieh dorthin, woher du gekommen bist! Ich habe versprochen, dir einen hohen Lohn zu geben, doch siehe, der HERR hat dich daran gehindert, ihn zu erhalten. 12 Bileam antwortete Balak: Habe ich nicht schon zu deinen Boten, die du zu mir geschickt hast, gesagt: 13 Auch wenn mir Balak sein Haus voll Silber und Gold gibt, kann ich dem Befehl des HERRN nicht zuwiderhandeln und nach eigenem Gutdünken Gutes oder Böses bewirken. Ich muss sagen, was der HERR sagt. (Nu 22,18) 14 Siehe, ich gehe jetzt zu meinem Volk zurück. Ich will dir aber noch verraten, was dieses Volk deinem Volk in der Zukunft antun wird. 15 Und er begann mit seinem Orakelspruch und sagte: Spruch Bileams, des Sohnes Beors, / Spruch des Mannes mit geöffnetem Auge, / 16 Spruch dessen, der Gottesworte hört / und die Kunde des Höchsten kennt, / der eine Vision des Allmächtigen sieht, / der niedersinkt mit entschleierten Augen: / 17 Ich sehe ihn, aber nicht jetzt, / ich erblicke ihn, aber nicht in der Nähe: / Ein Stern geht in Jakob auf, / ein Zepter erhebt sich in Israel. / Er zerschlägt Moab die Schläfen / und allen Söhnen Sets den Schädel. / (Gn 49,10; Mt 2,2) 18 Edom wird Eigentum, / Seïr wird Eigentum seiner Feinde / und Israel wird Starkes tun. / 19 Aus Jakob steigt einer herab / und richtet zugrunde, was aus der Stadt entkam. 20 Dann sah er Amalek; er begann mit seinem Orakelspruch und sagte: Die erste unter den Nationen war Amalek, / doch seine Zukunft ist Untergang. (1S 15,2) 21 Dann sah er die Keniter; er begann mit seinem Orakelspruch und sagte: Dein Wohnsitz ist sicher und fest, / dein Nest ist auf Felsen gebaut; / (1S 15,6) 22 doch Kain wird fortgeschafft werden. / Nicht mehr lange, dann führt Assur dich gefangen weg. 23 Er begann mit seinem Orakelspruch und sagte: Weh, wer wird am Leben bleiben, wenn Gott das tut? / 24 Schiffe kommen von den Kittäern, / sie demütigen Assur, sie demütigen Eber. / Doch auch er endet im Untergang. 25 Dann stand Bileam auf, ging und kehrte in seine Heimat zurück und auch Balak zog seines Weges.