Bůh promluvil - PRVNÍ ŘEČ BOŽÍ - — Pán země i moře
1 Na to odpověděl Jóbovi ze smrště Hospodin slovy: 2 „Kdo to zatemňuje úradek Boží neuváženými slovy? 3 Nuže, opásej si bedra jako muž, budu se tě ptát a poučíš mě. 4 Kde jsi byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, víš-li něco rozumného o tom. 5 Víš, kdo stanovil její rozměry, kdo nad ní natáhl měřicí šňůru? 6 Do čeho jsou zapuštěny její podstavce, kdo kladl její úhelný kámen, 7 zatímco jitřní hvězdy společně plesaly a všichni synové Boží propukli v hlahol? 8 Kdo sevřel moře vraty, když se valilo z lůna země, 9 když jsem mu určil za oděv mračno a za plénku temný mrak, 10 když jsem mu stanovil meze, položil závory a vrata 11 a řekl: ‚Až sem smíš přijít, ale ne dál; zde se složí tvé nespoutané vlnobití!‘ 12 Zdali jsi ty někdy za svých dnů dal příkaz jitru a vykázal jitřence její místo, 13 aby se chopila okrajů země a svévolníci byli z ní vytřeseni? 14 Země se mění jak hlína pod pečetidlem, ale oni tu stojí, ač jsou jen šat. 15 Svévolníkům bude odepřeno světlo a zvednutá paže bude přeražena. 16 Přišel jsi až ke zřídlu moře, procházel ses po dně propastné tůně? 17 Byly ti odkryty brány smrti, brány šeré smrti jsi spatřil? 18 Postřehls celou šíři země? Pověz, znáš-li to všechno.
— Pán vod i hvězd
19 Kde je cesta k obydlí světla? Kde má své místo temnota? 20 Můžeš je vykázat do jejich hranic? Máš ponětí o stezkách k jejich domu? 21 Tušil jsi, že se jednou narodíš a jak velký bude počet tvých dnů? 22 Přišel jsi někdy ke skladům sněhu, spatřil jsi sklady krupobití, 23 které si šetřím pro časy soužení, pro den války a boje? 24 Kde je cesta k místu, kde se dělí světlo? Odkud se žene na zemi východní vítr? 25 Kdo vyryl koryta povodni a bouřnému mračnu cestu, 26 aby pršelo na liduprázdnou zemi, na poušť, v níž člověka není, 27 aby se napojila místa pustá a zpustošená a vzešla mladá tráva? 28 Má snad déšť otce? Kdo zplodil krůpěje rosy? 29 Z čího lůna vyšel led? Kdo rodí nebeské jíní? 30 Vody tuhnou na kámen, zamrzá hladina propastné tůně. 31 Dovedeš spoutat mihotavý třpyt Plejád nebo rozvázat pouta Orióna? 32 Vyvedeš hvězdy zvířetníku v pravý čas a povedeš souhvězdí Lva s jeho mladými? 33 Víš, jaké jsou řády nebes? Ty jsi je ustanovil, aby dozírala na zemi? 34 Pozvedneš svůj hlas k oblaku, aby tě přikryla spousta vod? 35 Posíláš snad pro blesky, aby přišly a ohlásily se ti: ‚Tu jsme‘? 36 Kdo dal ibisovi moudrost a kohoutovi rozum? 37 Kdo je tak moudrý, aby sečetl mraky? Kdo složí nebeské měchy, 38 když prach se v slitinu spojí a hroudy k sobě přilnou?
— Pán zvěře i ptactva
39 Můžeš ulovit pro lva kořist a uspokojit lačnost lvíčat, 40 když se krčí v peleších, číhají ve svém doupěti v houští? 41 Kdo opatří úlovek krkavci, když jeho mláďata volají k Bohu a bloudí bez potravy?
1Da antwortete der HERR dem Ijob aus dem Wettersturm und sprach:2Wer ist es, der den Ratschluss verdunkelt / mit Gerede ohne Einsicht? (Jb 42,3; Ž 33,11; Ž 106,13; Ž 107,11; Iz 40,13; Mi 4,12; Júd 8,12)3Auf, gürte deine Lenden wie ein Mann: / Ich will dich fragen, du belehre mich!
Schöpfung und ihre Ordnung
4Wo warst du, als ich die Erde gegründet? / Sag es denn, wenn du Bescheid weißt! (Iz 40,12)5Wer setzte ihre Maße? Du weißt es ja. / Wer hat die Messschnur über sie gespannt? (Za 1,16)6Wohin sind ihre Pfeiler eingesenkt? / Oder wer hat ihren Eckstein gelegt, (Ž 118,22)7als alle Morgensterne jauchzten, / als jubelten alle Gottessöhne? (Ž 19,2; Ž 148,2; Bár 3,34)8Wer verschloss das Meer mit Toren, / als schäumend es dem Mutterschoß entquoll, (Ž 33,7; 2Mak 9,8)9als Wolken ich zum Kleid ihm machte, / ihm zur Windel dunklen Dunst,10als ich ihm ausbrach meine Grenze, / ihm Tor und Riegel setzte11und sprach: Bis hierher darfst du und nicht weiter, / hier muss sich legen deiner Wogen Stolz? (Ž 65,8; Ž 104,6; Ž 104,9; Př 8,29)12Hast du je in deinem Leben dem Morgen geboten, / der Morgenröte ihren Ort bestimmt, (Ž 57,9)13dass es der Erde Säume fasse / und die Frevler von ihr abgeschüttelt werden?14Sie wandelt sich wie Siegelton, / steht da wie ein Gewand.15Den Frevlern wird ihr Licht entzogen, / zerschmettert der erhobene Arm.16Bist du zu den Quellen des Meeres gekommen, / hast du des Urgrunds Tiefe durchwandert? (Gn 1,2)17Haben dir sich die Tore des Todes geöffnet, / hast du die Tore des Todesschattens geschaut?18Hast du der Erde Weiten überblickt? / Sag es, wenn du das alles weißt!19Wo ist der Weg zur Wohnstatt des Lichts? / Die Finsternis, wo hat sie ihren Ort,20dass du sie einführst in ihren Bereich, / die Pfade zu ihrem Haus kennst?21Du weißt es ja; du wurdest damals ja geboren / und deiner Tage Zahl ist groß!22Bist du zu den Kammern des Schnees gekommen, / hast du die Kammern des Hagels gesehen, (Ž 147,17; Sír 43,14)23den ich für Zeiten der Drangsal aufgespart, / für den Tag des Kampfes und der Schlacht? (Ex 9,18)24Wo ist der Weg dorthin, wo das Licht sich verteilt, / der Ostwind sich über die Erde zerstreut?25Wer grub der Regenflut eine Rinne, / einen Weg für das Donnergewölk, (Iz 30,30)26um Regen zu senden auf unbewohntes Land, / auf die Steppe, darin niemand wohnt,27um zu sättigen die Wildnis und Öde / und frisches Gras sprossen zu lassen?28Hat der Regen einen Vater / oder wer zeugte die Tropfen des Taus?29Aus wessen Schoß ging das Eis hervor, / des Himmels Reif, wer hat ihn geboren?30Wie unter einem Stein verbergen sich die Wasser / und wird fest die Fläche der Flut.31Knüpfst du die Bande des Siebengestirns / oder löst du des Orions Fesseln? (Jb 9,9; Am 5,8)32Führst du heraus Sterne des Tierkreises zu seiner Zeit, / lenkst du die Löwin samt ihren Jungen?33Kennst du die Satzungen des Himmels, / setzt du auf der Erde seine Herrschaft durch?34Erhebst du zu den Wolken deine Stimme, / dass dich die Woge des Wassers bedeckt?35Entsendest du die Blitze, dass sie eilen / und dir sagen: Wir sind da? (Bár 3,35)36Wer verlieh dem Ibis Weisheit / oder wer gab Einsicht dem Hahn? (Mk 13,35; Mk 14,30; Mk 14,72)37Wer zählt in Weisheit die Wolken / und die Schläuche des Himmels, wer schüttet sie aus,38wenn der Erdboden hart wird, als sei er gegossen, / und Erdschollen zusammenkleben?
Gott als Herr der Tiere
39Erjagst du Beute für die Löwin, / stillst du den Hunger der jungen Löwen, (Ž 104,21)40wenn sie sich in Höhlen ducken, / im Dickicht auf der Lauer liegen?41Wer bereitet dem Raben seine Nahrung, / wenn seine Jungen schreien zu Gott und umherirren ohne Futter? (Ž 147,9)