ZMATKY V ZASLÍBENÉ ZEMI - — Stěhování Danovců - Míkovo modlářství - Míka si pořizuje vlastní svatyni a modly a povolává si lévijce za kněze.
1 Byl jeden muž z Efrajimského pohoří jménem Míkajáš.2Přiznal se své matce: „Těch tisíc sto šekelů stříbra, které ti byly vzaty, pro něž jsi dokonce vyřkla přede mnou kletbu, to stříbro je u mne, já jsem je vzal.“ Tu jeho matka řekla: „Můj synu, buď požehnán Hospodinu!“3 Vrátil matce těch tisíc sto šekelů stříbra a matka prohlásila: „To stříbro jsem cele zasvětila Hospodinu. Předávám je tobě, můj synu, abys z něho dal udělat sochu tesanou a litou. Dávám ti je nyní zpátky.“4 Ale on vrátil stříbro své matce. I vzala dvě stě šekelů stříbra a dala je zlatníkovi; udělal z nich sochu tesanou a litou, která pak byla v Míkově domě.5 Ten muž, Míka, měl totiž svatyni. Udělal efód a domácí bůžky a pověřil jednoho ze svých synů, aby mu sloužil jako kněz.6 V těch dnech neměli v Izraeli krále. Každý dělal, co uznal za správné. 7 Byl jeden mládenec z judského Betléma, z Judovy čeledi; byl to lévijec a pobýval tam jako host.8 Ten muž odešel z města, z judského Betléma, aby pobýval jako host, kde se mu naskytne. Při svém putování došel na Efrajimské pohoří k Míkovu domu.9 Míka se ho otázal: „Odkud přicházíš?“ Odpověděl mu: „Jsem lévijec z judského Betléma a putuji, abych pobýval jako host, kde se mi naskytne.“10 Míka mu navrhl: „Zůstaň u mne a budeš mi otcem a knězem. Budu ti za to dávat deset šekelů stříbra ročně, ošacení a stravu.“ Lévijec na to přistoupil.11 Přivolil zůstat u toho muže. A byl mu mládenec jako jeden z jeho synů.12 Míka lévijského mládence pověřil, aby mu sloužil jako kněz; zůstal tedy v Míkově domě.13 Míka si řekl: „Nyní vím, že mi Hospodin bude prokazovat dobro, neboť mám za kněze lévijce.“
1There was a man of the hill country of Ephraim, whose name was Micah. (Jz 24,33; Sd 17,8; Sd 18,2)2And he said to his mother, “The 1,100 pieces of silver that were taken from you, about which you uttered a curse, and also spoke it in my ears, behold, the silver is with me; I took it.” And his mother said, “Blessed be my son by the Lord.” (Rt 3,10; 1S 15,13)3And he restored the 1,100 pieces of silver to his mother. And his mother said, “I dedicate the silver to the Lord from my hand for my son, to make a carved image and a metal image. Now therefore I will restore it to you.” (Ex 20,4; Lv 19,4)4So when he restored the money to his mother, his mother took 200 pieces of silver and gave it to the silversmith, who made it into a carved image and a metal image. And it was in the house of Micah. (Iz 46,6)5And the man Micah had a shrine, and he made an ephod and household gods, and ordained[1] one of his sons, who became his priest. (Gn 31,19; Ex 28,6; Sd 8,27; Sd 17,12; Sd 18,14; Sd 18,17; 1Kr 13,33; Oz 3,4)6In those days there was no king in Israel. Everyone did what was right in his own eyes. (Dt 12,8; Sd 18,1; Sd 19,1; Sd 21,25)7Now there was a young man of Bethlehem in Judah, of the family of Judah, who was a Levite, and he sojourned there. (Sd 19,1; Rt 1,1; Mi 5,2; Mt 2,1; Mt 2,5)8And the man departed from the town of Bethlehem in Judah to sojourn where he could find a place. And as he journeyed, he came to the hill country of Ephraim to the house of Micah. (Jz 24,33)9And Micah said to him, “Where do you come from?” And he said to him, “I am a Levite of Bethlehem in Judah, and I am going to sojourn where I may find a place.”10And Micah said to him, “Stay with me, and be to me a father and a priest, and I will give you ten pieces of silver a year and a suit of clothes and your living.” And the Levite went in. (Sd 18,19)11And the Levite was content to dwell with the man, and the young man became to him like one of his sons. (Ex 2,21)12And Micah ordained the Levite, and the young man became his priest, and was in the house of Micah. (Sd 17,5; Sd 18,30)13Then Micah said, “Now I know that the Lord will prosper me, because I have a Levite as priest.”