1 Když s ním v těch dnech opět byl velký zástup a neměli co jíst, zavolal si učedníky a řekl jim:2 „Je mi líto zástupu, neboť již tři dny jsou se mnou a nemají co jíst.3 Když je pošlu domů hladové, zemdlí na cestě; vždyť někteří z nich jsou zdaleka.“4 Jeho učedníci mu odpověděli: „Odkud by kdo mohl tady na poušti vzít chléb, aby všecky nasytil?“5 Zeptal se jich: „Kolik chlebů máte?“ Řekli: „Sedm.“6 Nařídil tedy zástupu usednout na zem; vzal těch sedm chlebů, vzdal díky, lámal a dával svým učedníkům, aby je předkládali; oni je předložili zástupu.7 Měli i několik rybiček; vzdal za ně díky a nařídil, aby je také předkládali.8 I jedli, nasytili se a sebrali zbylých nalámaných chlebů sedm košů.9 Těch lidí bylo asi čtyři tisíce. Pak je propustil.10 Hned nato vstoupil se svými učedníky na loď a připlul do končin dalmanutských.
— Farizeové žádají znamení
11 Přišli farizeové a začali se s ním přít; žádali na něm znamení z nebe a tak ho pokoušeli.12 V duchu si povzdechl a řekl: „Proč toto pokolení žádá znamení? Amen, pravím vám, tomuhle pokolení nebude dáno žádné znamení.“13 Odešel od nich, vstoupil opět na loď a odjel na druhý břeh.
— Varování před kvasem farizeů
14 Zapomněli si vzít s sebou chleby; na lodi měli jen jeden chléb.15 Domlouval jim: „Hleďte se varovat kvasu farizeů a kvasu Herodova!“16 I začali mezi sebou rozmlouvat, že nemají chleba.17 Když to Ježíš zpozoroval, řekl jim: „Proč mluvíte o tom, že nemáte chleba? Ještě nerozumíte a nechápete? Je vaše mysl zatvrzelá?18 Oči máte, a nevidíte, uši máte, a neslyšíte! Nepamatujete se,19 když jsem lámal těch pět chlebů pěti tisícům, kolik plných košů nalámaných chlebů jste sebrali?“ Řekli mu: „Dvanáct.“20 „A když sedm chlebů čtyřem tisícům, kolik plných košů nalámaných chlebů jste sebrali?“ Odpověděli mu: „Sedm.“21 Řekl jim: „Ještě nechápete?“
— Uzdravení slepého v Betsaidě
22 Přišli do Betsaidy. Přivedli k němu slepce a prosili jej, aby se ho dotkl.23 I vzal toho slepého za ruku a vyvedl ho z vesnice; potřel mu slinou oči, vložil na něho ruce a ptal se ho: „Vidíš něco?“24 On pozvedl oči a řekl: „Vidím lidi, vypadají jako stromy, a chodí.“25 Potom mu znovu položil ruce na oči; slepý prohlédl, byl uzdraven a viděl všecko zcela zřetelně.26 Ježíš ho poslal domů a přikázal mu: „Ale do vesnice nechoď!“
— Petrovo vyznání u Cesareje Filipovy
27 Ježíš se svými učedníky vyšel do vesnic u Cesareje Filipovy. Cestou se učedníků ptal: „Za koho mě lidé pokládají?“28 Řekli mu: „Za Jana Křtitele, jiní za Eliáše a někteří za jednoho z proroků.“29 Zeptal se jich: „A za koho mě pokládáte vy?“ Petr mu odpověděl: „Ty jsi Mesiáš.“30 I přikázal jim, aby nikomu o něm neříkali.
— První předpověď utrpení
31 A začal je učit, že Syn člověka musí mnoho trpět, být zavržen od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a po třech dnech vstát.32 A mluvil o tom otevřeně. Petr si ho vzal stranou a začal ho kárat.33 On se však obrátil, podíval se na učedníky a pokáral Petra: „Jdi mi z cesty, satane; tvé smýšlení není z Boha, ale z člověka!“
— Následování
34 Zavolal k sobě zástup s učedníky a řekl jim: „Kdo chce jít se mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne.35 Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne a pro evangelium, zachrání jej.36 Co prospěje člověku, získá-li celý svět, ale ztratí svůj život?37 Zač by mohl člověk získat zpět svůj život?38 Kdo se stydí za mne a za má slova v tomto zpronevěřilém a hříšném pokolení, za toho se bude stydět i Syn člověka, až přijde v slávě svého Otce se svatými anděly.“
1In those days, when again a great crowd had gathered, and they had nothing to eat, he called his disciples to him and said to them, (Mt 15,32; Mk 6,32)2“I have compassion on the crowd, because they have been with me now three days and have nothing to eat. (Mt 9,36)3And if I send them away hungry to their homes, they will faint on the way. And some of them have come from far away.”4And his disciples answered him, “How can one feed these people with bread here in this desolate place?”5And he asked them, “How many loaves do you have?” They said, “Seven.” (Mt 16,10)6And he directed the crowd to sit down on the ground. And he took the seven loaves, and having given thanks, he broke them and gave them to his disciples to set before the people; and they set them before the crowd. (Mt 26,27; Mk 14,23; L 22,17; L 22,19; J 6,11; J 6,23; Sk 27,35; Ř 14,6; 1K 10,30; 1K 11,24; 1K 14,16; 1Tm 4,3)7And they had a few small fish. And having blessed them, he said that these also should be set before them. (Mt 14,19)8And they ate and were satisfied. And they took up the broken pieces left over, seven baskets full. (2Kr 4,42; Mk 8,5)9And there were about four thousand people. And he sent them away.10And immediately he got into the boat with his disciples and went to the district of Dalmanutha.[1] (Mt 15,39; Mk 3,9)
The Pharisees Demand a Sign
11The Pharisees came and began to argue with him, seeking from him a sign from heaven to test him. (Mt 12,38; Mt 16,1; L 11,16; L 21,11; J 8,6; 1K 1,22)12And he sighed deeply in his spirit and said, “Why does this generation seek a sign? Truly, I say to you, no sign will be given to this generation.” (Mk 7,34; J 11,33)13And he left them, got into the boat again, and went to the other side. (Mt 4,13; Mt 21,17)
The Leaven of the Pharisees and Herod
14Now they had forgotten to bring bread, and they had only one loaf with them in the boat.15And he cautioned them, saying, “Watch out; beware of the leaven of the Pharisees and the leaven of Herod.”[2] (Mk 3,6; Mk 12,13; L 12,1; 1K 5,6; Ga 5,9)16And they began discussing with one another the fact that they had no bread.17And Jesus, aware of this, said to them, “Why are you discussing the fact that you have no bread? Do you not yet perceive or understand? Are your hearts hardened? (Mt 26,10; Mk 6,52; Mk 7,18)18Having eyes do you not see, and having ears do you not hear? And do you not remember? (Iz 42,18; Iz 43,8; Jr 5,21; Ez 12,2; Mt 13,13)19When I broke the five loaves for the five thousand, how many baskets full of broken pieces did you take up?” They said to him, “Twelve.” (Mk 6,41; Mk 6,44)20“And the seven for the four thousand, how many baskets full of broken pieces did you take up?” And they said to him, “Seven.” (Mk 8,6; Mk 8,9)21And he said to them, “Do you not yet understand?”
Jesus Heals a Blind Man at Bethsaida
22And they came to Bethsaida. And some people brought to him a blind man and begged him to touch him. (Mk 6,45)23And he took the blind man by the hand and led him out of the village, and when he had spit on his eyes and laid his hands on him, he asked him, “Do you see anything?” (Mk 5,23; Mk 7,33; J 9,6)24And he looked up and said, “I see people, but they look like trees, walking.”25Then Jesus[3] laid his hands on his eyes again; and he opened his eyes, his sight was restored, and he saw everything clearly.26And he sent him to his home, saying, “Do not even enter the village.” (Mt 8,4; Mk 8,23)
Peter Confesses Jesus as the Christ
27And Jesus went on with his disciples to the villages of Caesarea Philippi. And on the way he asked his disciples, “Who do people say that I am?” (Mt 16,13; L 9,18)28And they told him, “John the Baptist; and others say, Elijah; and others, one of the prophets.” (Mt 14,2; Mt 17,10; Mk 6,14; Mk 9,11; L 9,7; L 9,8; J 1,21)29And he asked them, “But who do you say that I am?” Peter answered him, “You are the Christ.” (Mt 1,17; Mk 14,61; J 11,27)30And he strictly charged them to tell no one about him. (Mt 12,16; Mt 16,20; L 9,21)