od Česká biblická společnost1 „Hle, posílám svého posla, aby připravil přede mnou cestu. I vstoupí nenadále do svého chrámu Pán, kterého hledáte, posel smlouvy, po němž toužíte. Opravdu přijde, praví Hospodin zástupů. 2 Kdo však snese den jeho příchodu? Kdo obstojí, až se on ukáže? Bude jako oheň taviče, jako louh těch, kdo bělí plátno. 3 Tavič usedne a pročistí stříbro, pročistí syny Léviho a přetaví je jako zlato a stříbro. I budou patřit Hospodinu a spravedlivě přinášet obětní dary. 4 Obětní dary Judy a Jeruzaléma budou pak Hospodinu vítány jako za dávných dnů, jako v dřívějších letech. 5 Předtím vás však přijdu soudit, rychle usvědčím cizoložníky a čaroděje, křivopřísežníky, utiskovatele námezdníků, vdov a sirotků, ty, kdo odpírají právo bezdomovci a mě se nebojí, praví Hospodin zástupů.“
— Nařízení desátku - Bůh napomíná k poslušnosti v obětních řádech a zaslibuje svému kajícímu lidu požehnání.
6 „Já, Hospodin, jsem se nezměnil, ani vy jste nepřestali být syny Jákobovými. 7 Už za dnů svých otců jste se odchýlili od mých nařízení a nedbali jste na ně. Navraťte se ke mně a já se navrátím k vám, praví Hospodin zástupů. Ptáte se: ‚Jak se máme vrátit?‘ 8 Smí člověk okrádat Boha? Vy mě okrádáte. Ptáte se: ‚Jak tě okrádáme?‘ Na desátcích a na obětech pozdvihování. 9 Jste stiženi kletbou proto, že mě okrádáte, celý ten pronárod! 10 Přinášejte do mých skladů úplné desátky. Až bude ta potrava v mém domě, pak to se mnou zkuste, praví Hospodin zástupů: Neotevřu vám snad nebeské průduchy a nevyleji na vás požehnání? A bude po nedostatku. 11 Kvůli vám se obořím na škůdce, aby vám nekazil plodiny země, abyste na poli neměli neplodnou vinnou révu, praví Hospodin zástupů. 12 Všechny národy vám budou blahořečit a stanete se vytouženou zemí, praví Hospodin zástupů.“
— Smysl zbožnosti - Lid pochybuje o ceně zbožnosti, Bůh mu vysvětluje její smysl.
13 „Příliš smělá jsou vaše slova proti mně, praví Hospodin. Ptáte se: ‚Co mluvíme proti tobě?‘ 14 Říkáte: ‚Sloužit Bohu není k ničemu. Co z toho, že jsme před ním drželi stráž a že jsme chodili před Hospodinem zástupů zachmuřeně? 15 Proto za šťastné pokládáme opovážlivce. Mají úspěch, ač se dopouštějí svévolností, pokoušejí Boha, a přece uniknou.‘“ 16 Tehdy ti, kteří se bojí Hospodina, o tom rozmlouvali; Hospodin to pozoroval a slyšel. A byla před ním sepsána pamětní kniha se jmény těch, kteří se bojí Hospodina a mají na mysli jeho jméno. 17 „Ti budou, praví Hospodin zástupů, v den, který připravuji, mým zvláštním vlastnictvím, budu k nim shovívavý, jako bývá shovívavý otec k synu, jenž mu slouží.“ 18 Potom uvidíte rozdíl mezi spravedlivým a svévolníkem, mezi tím, kdo Bohu slouží, a tím, kdo mu sloužit nechce.
— Den Hospodinův je blízko - Oheň soudu spálí pyšné svévolníky, bohabojné však přivede k prameni života.
19 „Hle, přichází ten den hořící jako pec; a všichni opovážlivci i všichni, kdo páchají svévolnosti, se stanou strništěm. A ten přicházející den je sežehne, praví Hospodin zástupů; nezůstane po nich kořen ani větev. 20 Ale vám, kdo se bojíte mého jména, vzejde slunce spravedlnosti se zdravím na paprscích. Rozběhnete se a budete poskakovat jako vykrmení býčci, 21 rozšlapete svévolníky, že budou jako popel pod chodidly vašich nohou v ten den, který připravuji, praví Hospodin zástupů. 22 Pamatujte na zákon mého služebníka Mojžíše, jemuž jsem vydal na Chorébu pro celého Izraele nařízení a práva. 23 Hle, posílám k vám proroka Elijáše, dříve než přijde den Hospodinův veliký a hrozný. 24 On obrátí srdce otců k synům a srdce synů k otcům, abych při svém příchodu nestihl zemi klatbou.“
Malachiáš 3
English Standard Version
od Crossway1“Behold, I send my messenger, and he will prepare the way before me. And the Lord whom you seek will suddenly come to his temple; and the messenger of the covenant in whom you delight, behold, he is coming, says the Lord of hosts. (Iz 40,3; Mal 2,7; Mal 2,17; Mal 4,5; Mt 11,10; Mk 1,2; L 1,76; L 7,27)2But who can endure the day of his coming, and who can stand when he appears? For he is like a refiner’s fire and like fullers’ soap. (Iz 4,4; Jl 2,11)3He will sit as a refiner and purifier of silver, and he will purify the sons of Levi and refine them like gold and silver, and they will bring offerings in righteousness to the Lord.[1] (Iz 1,25; Za 13,9; Mal 1,7)4Then the offering of Judah and Jerusalem will be pleasing to the Lord as in the days of old and as in former years. (Ez 20,40)5“Then I will draw near to you for judgment. I will be a swift witness against the sorcerers, against the adulterers, against those who swear falsely, against those who oppress the hired worker in his wages, the widow and the fatherless, against those who thrust aside the sojourner, and do not fear me, says the Lord of hosts. (Lv 19,13; Dt 24,17; Jr 29,23; Mal 2,14)
Robbing God
6“For I the Lord do not change; therefore you, O children of Jacob, are not consumed. (Nu 23,19; Ž 102,27; Pl 3,22)7From the days of your fathers you have turned aside from my statutes and have not kept them. Return to me, and I will return to you, says the Lord of hosts. But you say, ‘How shall we return?’ (Za 1,3; Mal 1,2; Sk 7,51)8Will man rob God? Yet you are robbing me. But you say, ‘How have we robbed you?’ In your tithes and contributions. (Neh 13,10; Mal 3,7)9You are cursed with a curse, for you are robbing me, the whole nation of you. (Mal 2,2)10Bring the full tithe into the storehouse, that there may be food in my house. And thereby put me to the test, says the Lord of hosts, if I will not open the windows of heaven for you and pour down for you a blessing until there is no more need. (Gn 7,11; Př 3,9; 2K 9,6)11I will rebuke the devourer[2] for you, so that it will not destroy the fruits of your soil, and your vine in the field shall not fail to bear, says the Lord of hosts. (Jl 1,4)12Then all nations will call you blessed, for you will be a land of delight, says the Lord of hosts. (Iz 62,4; Sf 3,19)13“Your words have been hard against me, says the Lord. But you say, ‘How have we spoken against you?’ (Mal 1,2; Mal 2,17)14You have said, ‘It is vain to serve God. What is the profit of our keeping his charge or of walking as in mourning before the Lord of hosts? (Jb 21,15; Sf 1,12)15And now we call the arrogant blessed. Evildoers not only prosper but they put God to the test and they escape.’” (Ž 95,9; Mal 4,1)
The Book of Remembrance
16Then those who feared the Lord spoke with one another. The Lord paid attention and heard them, and a book of remembrance was written before him of those who feared the Lord and esteemed his name. (Ex 32,32; Dt 6,6)17“They shall be mine, says the Lord of hosts, in the day when I make up my treasured possession, and I will spare them as a man spares his son who serves him. (Ex 19,5; Mal 4,3; Sk 17,31; 1P 2,9)18Then once more you shall see the distinction between the righteous and the wicked, between one who serves God and one who does not serve him. (Mal 4,1)