Výroky proti Judsku - PROROK POSLÁN K NEVĚRNÉMU LIDU - — Povolání Jeremjáše - Hospodin povolává svého proroka. Ač nepřipraven, musí se prorok svěřeného úkolu ujmout.
1 Slova Jeremjáše, syna Chilkijášova, z kněží v Anatótu v zemi Benjamínově.2 K němu se stalo slovo Hospodinovo za dnů judského krále Jóšijáše, syna Amónova, ve třináctém roce jeho kralování.3 Stávalo se též za dnů judského krále Jójakíma, syna Jóšijášova, až do konce jedenáctého roku vlády judského krále Sidkijáše, syna Jóšijášova, až do přestěhování Jeruzaléma v pátém měsíci toho roku. 4 Stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 5 „Dříve než jsem tě vytvořil v životě matky, znal jsem tě, dříve než jsi vyšel z lůna, posvětil jsem tě, dal jsem tě pronárodům za proroka.“ 6 Nato jsem odpověděl: „Ach, Panovníku Hospodine, nevím, jak bych mluvil. Jsem přece chlapec.“ 7 Ale Hospodin mi řekl: „Neříkej: Jsem chlapec. Všude, kam tě pošlu, půjdeš, a všechno, co ti přikážu, řekneš. 8 Neboj se jich, já budu s tebou a vysvobodím tě, je výrok Hospodinův.“ 9 Hospodin vztáhl svou ruku a dotkl se mých úst. Pak mi Hospodin řekl: „Hle, vložil jsem ti do úst svá slova. 10 Hleď, tímto dnem tě ustanovuji nad pronárody a nad královstvími, abys rozvracel a podvracel, abys ničil a bořil, stavěl a sázel.“
— Vidění a pověření - Prorok je ujištěn Boží pomocí a smí nahlédnout do Božích záměrů.
11 Stalo se ke mně slovo Hospodinovo: „Co vidíš, Jeremjáši?“ Odpověděl jsem: „Vidím mandloňový prut.“12 Hospodin mi řekl: „Viděl jsi dobře. Bdím nad svým slovem, aby se uskutečnilo.“ 13 Slovo Hospodinovo stalo se ke mně podruhé: „Co vidíš?“ Odpověděl jsem: „Vidím překypující hrnec obrácený sem od severu.“ 14 Nato mi řekl Hospodin: „Od severu se přivalí zlo na všechny obyvatele země. 15 Hle, povolám všechny čeledi severních království, je výrok Hospodinův. Přijdou a každá postaví svou soudnou stolici u vchodu do jeruzalémských bran, proti všem jeho hradbám kolkolem i proti všem judským městům. 16 Vyhlásím jim své soudy nad všemi jejich zlými skutky, že mě opustili; jiným bohům pálili kadidlo a klaněli se dílu svých rukou. 17 Ty však přepásej svá bedra, povstaň a vyřiď jim všechno, co jsem ti přikázal. Jen se jich neděs, jinak tě naplním děsem z nich. 18 Hle, učinil jsem tě dnes opevněným městem, sloupem železným a bronzovou hradbou nad celou zemí proti králům judským, proti jejich velmožům, proti jejich kněžím i proti lidu země. 19 Budou proti tobě bojovat, ale nic proti tobě nezmohou, neboť já budu s tebou a vysvobodím tě, je výrok Hospodinův.“
Jeremjáš 1
English Standard Version
od Crossway1The words of Jeremiah, the son of Hilkiah, one of the priests who were in Anathoth in the land of Benjamin, (Jz 21,18; Jr 29,27; Jr 32,7; Ez 1,3)2to whom the word of the Lord came in the days of Josiah the son of Amon, king of Judah, in the thirteenth year of his reign. (2Kr 23,1; Jr 25,3; Jr 36,2)3It came also in the days of Jehoiakim the son of Josiah, king of Judah, and until the end of the eleventh year of Zedekiah, the son of Josiah, king of Judah, until the captivity of Jerusalem in the fifth month. (2Kr 23,34; 2Kr 24,17; 2Kr 25,8; Jr 25,1; Jr 36,1; Jr 39,2)
The Call of Jeremiah
4Now the word of the Lord came to me, saying,5“Before I formed you in the womb I knew you, and before you were born I consecrated you; I appointed you a prophet to the nations.” (Iz 44,2; Iz 49,6; Jr 25,15; J 10,36)6Then I said, “Ah, Lord God! Behold, I do not know how to speak, for I am only a youth.” (Ex 4,10; 1Kr 3,7)7But the Lord said to me, “Do not say, ‘I am only a youth’; for to all to whom I send you, you shall go, and whatever I command you, you shall speak. (Jr 1,17; Ez 2,7)8Do not be afraid of them, for I am with you to deliver you, declares the Lord.” (Ex 3,12; Jr 15,20; Ez 2,6; Ez 3,9)9Then the Lord put out his hand and touched my mouth. And the Lord said to me, “Behold, I have put my words in your mouth. (Iz 6,7; Jr 5,14; Ez 2,9)10See, I have set you this day over nations and over kingdoms, to pluck up and to break down, to destroy and to overthrow, to build and to plant.” (Jr 1,5; Jr 18,7; Jr 31,28; Jr 45,4; 2K 10,4)11And the word of the Lord came to me, saying, “Jeremiah, what do you see?” And I said, “I see an almond[1] branch.” (Am 7,8)12Then the Lord said to me, “You have seen well, for I am watching over my word to perform it.”13The word of the Lord came to me a second time, saying, “What do you see?” And I said, “I see a boiling pot, facing away from the north.” (Jr 4,6; Jr 6,1; Jr 10,22; Ez 22,21; Ez 24,3)14Then the Lord said to me, “Out of the north disaster[2] shall be let loose upon all the inhabitants of the land. (Jr 1,13)15For behold, I am calling all the tribes of the kingdoms of the north, declares the Lord, and they shall come, and every one shall set his throne at the entrance of the gates of Jerusalem, against all its walls all around and against all the cities of Judah. (Jr 25,9; Jr 39,3; Jr 43,10)16And I will declare my judgments against them, for all their evil in forsaking me. They have made offerings to other gods and worshiped the works of their own hands. (Iz 2,8; Jr 4,12; Jr 7,9; Jr 19,4; Jr 22,9; Jr 25,6; Jr 44,3; Sk 7,41)17But you, dress yourself for work;[3] arise, and say to them everything that I command you. Do not be dismayed by them, lest I dismay you before them. (1Kr 18,46; Jr 1,7; Jr 1,8; Ez 3,9; 1P 1,13)18And I, behold, I make you this day a fortified city, an iron pillar, and bronze walls, against the whole land, against the kings of Judah, its officials, its priests, and the people of the land. (Iz 50,7; Jr 6,27; Jr 15,20; Zj 3,12)19They will fight against you, but they shall not prevail against you, for I am with you, declares the Lord, to deliver you.” (Jr 1,8; Jr 1,18; Sk 18,9)