— Hospodinův pomazaný - Hospodin bude svého pomazaného provázet a chránit na všech cestách.
1 Toto praví Hospodin o svém pomazaném, o Kýrovi: „Já jsem ho uchopil za pravici, pošlapu před ním pronárody, rozvážu opasky na bedrech králů, zotevírám před ním vrata, brány už nebudou zavírány. 2 Já půjdu před tebou, vyrovnám nerovnosti, rozrazím bronzová vrata, železné závory zlomím. 3 Tobě dám poklady v temnotě skryté i sklady nejtajnější a poznáš, že já jsem Hospodin, který tě volá jménem, Bůh Izraele. 4 Kvůli svému služebníku Jákobovi, kvůli Izraeli, vyvolenci svému, jsem tě zavolal tvým jménem; dal jsem ti čestné jméno, ač jsi mě neznal. 5 Já jsem Hospodin a jiného už není, mimo mne žádného Boha není. Přepásal jsem tě, ač jsi mě neznal, 6 aby poznali od slunce východu až na západ, že kromě mne nic není. Já jsem Hospodin a jiného už není. 7 Já vytvářím světlo a tvořím tmu, působím pokoj a tvořím zlo, já Hospodin konám všechny tyto věci.“ 8 Nebesa, vydejte krůpěje shůry, ať kane z oblaků spravedlnost; nechť se otevře země a urodí se spása a spravedlnost vyraší s ní. „Já, Hospodin, to stvořím.“ 9 Běda tomu, kdo se chce přít se svým tvůrcem, střep z hliněných střepů! Což smí hlína říci svému tvůrci: „Co to děláš?“ a tvůj výrobek: „On nemá ruce?“ 10 Běda tomu, kdo by řekl otci: „Cos to zplodil?“ Nebo ženě: „Cos to porodila?“ 11 Toto praví Hospodin, Svatý Izraele, jeho tvůrce: „Ptejte se mě na ty věci, které přijdou! Ohledně mých synů, díla mých rukou, budete mi něco přikazovat? 12 Zemi jsem učinil já a člověka na ní jsem stvořil. Já jsem vlastníma rukama roztáhl nebesa a veškerému jejich zástupu jsem vydal příkazy. 13 Já jsem jej vzbudil ke spravedlnosti a napřímím všechny jeho cesty. On zbuduje moje město, propustí mé přesídlence bez placení, bez úplatku,“ praví Hospodin zástupů.
— Hospodin spasí Izraele - Hospodin se zastane svého ujařmeného lidu a podrobí mu mocné tohoto světa.
14 Toto praví Hospodin: „Co vytěžil Egypt a co vyzískala země Kúš, přejde k tobě a bude tvoje; i Sebajci, muži obrovití, půjdou za tebou, přijdou v řetězech, budou se ti klanět a předkládat ti prosby. Jenom u tebe je Bůh a jiného už není, bohové nejsou nic.“ 15 Věru, ty jsi Bůh skrytý, Bůh Izraele, spasitel. 16 Všechny je poleje stud a hanba, společně odtáhnou zahanbeni ti, kdo zhotovují modlářské výtvory. 17 Izrael je spasen Hospodinem spásou věčnou. Stydět a hanbit se nebudete navěky, nikdy.
— V Hospodinu dojde spasení celý svět - I pronárody uznají nicotnost svých model a obrátí se k Hospodinu.
18 Toto praví Hospodin, stvořitel nebe, onen Bůh, jenž vytvořil zemi, jenž ji učinil, ten, jenž ji upevnil na pilířích; nestvořil ji, aby byla pustá, vytvořil ji k obývání: „Já jsem Hospodin a jiného už není. 19 Nemluvil jsem potají, v temném místě země, neřekl jsem potomstvu Jákobovu: Hledejte mě v pustotě. Já, Hospodin, vyhlašuji spravedlnost, prohlašuji právo. 20 Shromážděte se a přijďte, přibližte se spolu, vy, kdo jste vyvázli z pronárodů. Neuvědomují si, že se nosí s modlou vytesanou ze dřeva, že se modlí k bohu, jenž nemůže spasit. 21 Sdělte to dál, přibližte se! Jen ať se poradí spolu. Kdo to od pradávna ohlašoval? Kdo to oznamoval předem? Cožpak ne já, Hospodin? Kromě mne jiného Boha není! Bůh spravedlivý a spasitel není mimo mne. 22 Obraťte se ke mně a dojdete spásy, veškeré dálavy země. Já jsem Bůh a jiného už není. 23 Při sobě samém jsem přísahal, z mých úst vyšla spravedlnost, slovo, které se zpět nenavrátí. Přede mnou každý klesne na kolena a každý jazyk odpřisáhne: 24 ‚Jenom v Hospodinu – řekne o mně – je spravedlnost i moc.‘“ Přijdou k němu a budou se stydět všichni ti, kdo proti němu pláli vzdorem. 25 U Hospodina nalezne spravedlnost a jím se bude chlubit všechno potomstvo Izraele.
1Thus says the Lord to his anointed, to Cyrus, whose right hand I have grasped, to subdue nations before him and to loose the belts of kings, to open doors before him that gates may not be closed: (Jb 12,21; Iz 22,21; Iz 41,13; Iz 44,28; Iz 45,5)2“I will go before you and level the exalted places,[1] I will break in pieces the doors of bronze and cut through the bars of iron, (Ž 107,16; Iz 40,4)3I will give you the treasures of darkness and the hoards in secret places, that you may know that it is I, the Lord, the God of Israel, who call you by your name. (Iz 43,1; Jr 50,37; Jr 51,13)4For the sake of my servant Jacob, and Israel my chosen, I call you by your name, I name you, though you do not know me. (Iz 45,3; Iz 62,2)5I am the Lord, and there is no other, besides me there is no God; I equip you, though you do not know me, (Jb 12,21; Iz 22,21; Iz 44,8)6that people may know, from the rising of the sun and from the west, that there is none besides me; I am the Lord, and there is no other. (Iz 37,20; Mal 1,11)7I form light and create darkness; I make well-being and create calamity; I am the Lord, who does all these things. (Iz 41,23; Am 3,6)8“Shower, O heavens, from above, and let the clouds rain down righteousness; let the earth open, that salvation and righteousness may bear fruit; let the earth cause them both to sprout; I the Lord have created it. (Dt 32,2; Ž 85,11; Oz 10,12)9“Woe to him who strives with him who formed him, a pot among earthen pots! Does the clay say to him who forms it, ‘What are you making?’ or ‘Your work has no handles’? (Kaz 6,10; Iz 10,15; Iz 64,8; Ř 9,20)10Woe to him who says to a father, ‘What are you begetting?’ or to a woman, ‘With what are you in labor?’”11Thus says the Lord, the Holy One of Israel, and the one who formed him: “Ask me of things to come; will you command me concerning my children and the work of my hands?[2] (Iz 29,23; Iz 41,23; Iz 64,8; Jr 31,9; Ez 39,7)12I made the earth and created man on it; it was my hands that stretched out the heavens, and I commanded all their host. (Gn 2,1; Iz 42,5; Iz 44,24; Jr 27,5)13I have stirred him up in righteousness, and I will make all his ways level; he shall build my city and set my exiles free, not for price or reward,” says the Lord of hosts. (Iz 41,2; Iz 44,28; Iz 45,2; Iz 49,25; Iz 51,14; Iz 52,3)
The Lord, the Only Savior
14Thus says the Lord: “The wealth of Egypt and the merchandise of Cush, and the Sabeans, men of stature, shall come over to you and be yours; they shall follow you; they shall come over in chains and bow down to you. They will plead with you, saying: ‘Surely God is in you, and there is no other, no god besides him.’” (Iz 14,2; Iz 43,3)15Truly, you are a God who hides himself, O God of Israel, the Savior. (Iz 57,17)16All of them are put to shame and confounded; the makers of idols go in confusion together. (Iz 42,17)17But Israel is saved by the Lord with everlasting salvation; you shall not be put to shame or confounded to all eternity. (Iz 54,4)18For thus says the Lord, who created the heavens (he is God!), who formed the earth and made it (he established it; he did not create it empty, he formed it to be inhabited!): “I am the Lord, and there is no other. (Gn 1,2; Ž 115,16; Iz 42,5)19I did not speak in secret, in a land of darkness; I did not say to the offspring of Jacob, ‘Seek me in vain.’[3] I the Lord speak the truth; I declare what is right. (Dt 30,11; Iz 45,23; Iz 48,16; Jr 29,13)20“Assemble yourselves and come; draw near together, you survivors of the nations! They have no knowledge who carry about their wooden idols, and keep on praying to a god that cannot save. (Iz 41,1; Iz 44,17; Iz 44,18; Iz 46,1; Iz 46,7; Iz 48,5; Jr 10,5)21Declare and present your case; let them take counsel together! Who told this long ago? Who declared it of old? Was it not I, the Lord? And there is no other god besides me, a righteous God and a Savior; there is none besides me. (Iz 41,22; Iz 41,26; Iz 43,9; Iz 43,11)22“Turn to me and be saved, all the ends of the earth! For I am God, and there is no other. (Iz 11,12; Iz 43,5)23By myself I have sworn; from my mouth has gone out in righteousness a word that shall not return: ‘To me every knee shall bow, every tongue shall swear allegiance.’[4] (Gn 22,16; Iz 45,19; Ř 14,11; Fp 2,10)24“Only in the Lord, it shall be said of me, are righteousness and strength; to him shall come and be ashamed all who were incensed against him. (Iz 26,4; Iz 41,11; Iz 44,8)25In the Lord all the offspring of Israel shall be justified and shall glory.”