JÁKOB U LÁBANA - — Jákobův příchod - Jákob se setkává s Ráchel a nalézá útočiště v Lábanově domě.
1 Jákob vykročil lehkým krokem a přišel do země synů Východu.2 Pojednou spatřil v poli studni, u níž odpočívala tři stáda ovcí. Z té studně napájeli stáda. Na jejím otvoru byl veliký kámen.3 Když přihnali všechna stáda, odvalovali kámen z otvoru studně a napájeli ovce; potom zase kámen přivalili zpět na otvor studně.4 I řekl jim Jákob: „Bratří, odkud jste?“ Odvětili: „Jsme z Cháranu.“5 Otázal se jich: „Znáte Lábana, syna Náchorova?“ Řekli: „Známe.“6 Zeptal se jich: „Daří se mu dobře?“ Odpověděli: „Dobře. Však tady přichází jeho dcera Ráchel s ovcemi.“7 Tu řekl: „Ještě je jasný den, není čas shánět dobytek. Napojte ovce a jděte pást.“8 Odpověděli: „Nemůžeme, dokud nebudou sehnána všechna stáda; pak odvalíme kámen z otvoru studně a napojíme ovce.“ 9 Když ještě s nimi rozmlouval, přišla Ráchel s ovcemi svého otce; byla totiž pastýřka.10 Jakmile Jákob uviděl Ráchel, dceru Lábana, bratra své matky, a jeho ovce, přistoupil, odvalil kámen z otvoru studně a napojil ovce Lábana, bratra své matky.11 Jákob pak Ráchel políbil a hlasitě zaplakal.12 Oznámil jí, že je synovec jejího otce a syn Rebeky. Běžela to povědět svému otci.13 Jakmile Lában uslyšel zprávu o Jákobovi, synu své sestry, běžel mu vstříc, objal ho, políbil a uvedl do svého domu. A on vypravoval Lábanovi všechno, co se přihodilo.14 Lában mu řekl: „Ty jsi má krev a mé tělo!“ Pobyl tedy u něho celý měsíc.
— Jákobovy ženy - Jákob slouží u vypočítavého Lábana za jeho dcery. Bůh se ujímá nemilované a milovaná zůstává bez dětí.
15 Potom řekl Lában Jákobovi: „Což mi budeš sloužit zadarmo jen proto, že jsi můj příbuzný? Pověz mi, jaká má být tvá mzda.“16 Lában měl dvě dcery. Starší se jmenovala Lea, mladší Ráchel.17 Lea měla mírné oči, Ráchel byla krásné postavy, krásného vzezření.18 Jákob si Ráchel zamiloval; proto řekl: „Budu ti sloužit sedm let za tvou mladší dceru Ráchel.“19 Lában souhlasil: „Lépe, když ji dám tobě než někomu jinému; zůstaň u mne.“20 Jákob tedy sloužil za Ráchel sedm let; bylo to pro něho jako několik dní, protože ji miloval.21 Potom řekl Jákob Lábanovi: „Dej mi mou ženu, má lhůta už uplynula. Toužím po ní.“22 Lában shromáždil všechny muže toho místa a uspořádal hody.23 Večer vzal svou dceru Leu a uvedl ji k Jákobovi, a on k ní vešel.24 Za služebnici své dceři Leji dal Lában otrokyni Zilpu.25 Ráno Jákob viděl, že to je Lea. Vyčítal Lábanovi: „Cos mi to provedl? Což jsem u tebe nesloužil za Ráchel? Proč jsi mě oklamal?“26 Lában odvětil: „U nás není zvykem, aby se mladší vdávala dříve než prvorozená.27 Zůstaň u ní po celý svatební týden a dáme ti i tu mladší za službu, kterou si u mne odsloužíš v dalších sedmi letech.“28 Jákob tak učinil a zůstal u ní po celý týden. Pak mu Lában dal za ženu svou dceru Ráchel.29 Za služebnici dal své dceři Ráchel otrokyni Bilhu.30 I vešel Jákob také k Ráchel a miloval ji více než Leu, a sloužil u něho ještě dalších sedm let. 31 Když Hospodin viděl, že Lea není milována, otevřel její lůno. Ráchel však zůstala neplodná.32 Lea otěhotněla, porodila syna a pojmenovala ho Rúben (to je Hleďte-syn); řekla totiž: „Hospodin viděl mé pokoření; nyní mě už bude můj muž milovat.“33 Otěhotněla znovu, porodila syna a řekla: „Hospodin uslyšel, že nejsem milována, a dal mi také tohoto.“ Pojmenovala ho tedy Šimeón (to je Vyslyš-[Bůh]). 34 A znovu otěhotněla, porodila syna a řekla: „Tentokrát se už můj muž přidruží ke mně, poněvadž jsem mu porodila tři syny.“ Proto se jmenuje Lévi (to je Přidružitel).35 A znovu otěhotněla, porodila syna a řekla: „Zase mohu vzdávat chválu Hospodinu.“ Proto ho pojmenovala Juda (to je Ten, kdo vzdává chválu). A přestala rodit.
1Then Jacob went on his journey and came to the land of the people of the east. (Nu 23,7; Sd 6,3)2As he looked, he saw a well in the field, and behold, three flocks of sheep lying beside it, for out of that well the flocks were watered. The stone on the well’s mouth was large,3and when all the flocks were gathered there, the shepherds would roll the stone from the mouth of the well and water the sheep, and put the stone back in its place over the mouth of the well.4Jacob said to them, “My brothers, where do you come from?” They said, “We are from Haran.” (Gn 27,43)5He said to them, “Do you know Laban the son of Nahor?” They said, “We know him.”6He said to them, “Is it well with him?” They said, “It is well; and see, Rachel his daughter is coming with the sheep!”7He said, “Behold, it is still high day; it is not time for the livestock to be gathered together. Water the sheep and go, pasture them.”8But they said, “We cannot until all the flocks are gathered together and the stone is rolled from the mouth of the well; then we water the sheep.”9While he was still speaking with them, Rachel came with her father’s sheep, for she was a shepherdess. (Ex 2,16)10Now as soon as Jacob saw Rachel the daughter of Laban his mother’s brother, and the sheep of Laban his mother’s brother, Jacob came near and rolled the stone from the well’s mouth and watered the flock of Laban his mother’s brother.11Then Jacob kissed Rachel and wept aloud.12And Jacob told Rachel that he was her father’s kinsman, and that he was Rebekah’s son, and she ran and told her father. (Gn 13,8; Gn 14,14; Gn 14,16; Gn 24,28)13As soon as Laban heard the news about Jacob, his sister’s son, he ran to meet him and embraced him and kissed him and brought him to his house. Jacob told Laban all these things, (Gn 29,12)14and Laban said to him, “Surely you are my bone and my flesh!” And he stayed with him a month. (Gn 2,23; Gn 37,27; Sd 9,2; 2S 5,1; 2S 19,12; 1Pa 11,1)15Then Laban said to Jacob, “Because you are my kinsman, should you therefore serve me for nothing? Tell me, what shall your wages be?”16Now Laban had two daughters. The name of the older was Leah, and the name of the younger was Rachel.17Leah’s eyes were weak,[1] but Rachel was beautiful in form and appearance.18Jacob loved Rachel. And he said, “I will serve you seven years for your younger daughter Rachel.” (Gn 30,26; Gn 31,41; Oz 12,12)19Laban said, “It is better that I give her to you than that I should give her to any other man; stay with me.”20So Jacob served seven years for Rachel, and they seemed to him but a few days because of the love he had for her. (Gn 29,18)21Then Jacob said to Laban, “Give me my wife that I may go in to her, for my time is completed.”22So Laban gathered together all the people of the place and made a feast. (Sd 14,10; J 2,1)23But in the evening he took his daughter Leah and brought her to Jacob, and he went in to her.24(Laban gave[2] his female servant Zilpah to his daughter Leah to be her servant.) (Gn 30,9)25And in the morning, behold, it was Leah! And Jacob said to Laban, “What is this you have done to me? Did I not serve with you for Rachel? Why then have you deceived me?”26Laban said, “It is not so done in our country, to give the younger before the firstborn.27Complete the week of this one, and we will give you the other also in return for serving me another seven years.” (Sd 14,12)28Jacob did so, and completed her week. Then Laban gave him his daughter Rachel to be his wife.29(Laban gave his female servant Bilhah to his daughter Rachel to be her servant.) (Gn 30,3)30So Jacob went in to Rachel also, and he loved Rachel more than Leah, and served Laban for another seven years. (Gn 29,20; Gn 31,41)
Jacob’s Children
31When the Lord saw that Leah was hated, he opened her womb, but Rachel was barren. (Gn 30,22; Dt 21,15)32And Leah conceived and bore a son, and she called his name Reuben,[3] for she said, “Because the Lord has looked upon my affliction; for now my husband will love me.” (Gn 31,42; Ex 3,7; Ex 4,31; Dt 26,7)33She conceived again and bore a son, and said, “Because the Lord has heard that I am hated, he has given me this son also.” And she called his name Simeon.[4]34Again she conceived and bore a son, and said, “Now this time my husband will be attached to me, because I have borne him three sons.” Therefore his name was called Levi.[5] (Nu 18,2; Nu 18,4)35And she conceived again and bore a son, and said, “This time I will praise the Lord.” Therefore she called his name Judah.[6] Then she ceased bearing. (Gn 49,8; Mt 1,2)