— Desatero - V Desateru dostává Izrael směrnice pro nový život.
1 Bůh vyhlásil všechna tato přikázání:2 „Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. 3 Nebudeš mít jiného boha mimo mne. 4 Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí.5 Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, Bůh žárlivě milující. Stíhám vinu otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí,6 ale prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kteří mě milují a má přikázání zachovávají. 7 Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha. Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo by jeho jména zneužíval. 8 Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý.9 Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci.10 Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci ani ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvé dobytče ani tvůj host, který žije v tvých branách.11 V šesti dnech učinil Hospodin nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmého dne odpočinul. Proto požehnal Hospodin den odpočinku a oddělil jej jako svatý. 12 Cti svého otce i matku, abys byl dlouho živ na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh. 13 Nezabiješ. 14 Nesesmilníš. 15 Nepokradeš. 16 Nevydáš proti svému bližnímu křivé svědectví. 17 Nebudeš dychtit po domě svého bližního. Nebudeš dychtit po ženě svého bližního ani po jeho otroku ani po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu.“
— Mojžíš prostředníkem - Lid žádá Mojžíše, aby jednal s Hospodinem zástupně za všechny.
18 Všechen lid pozoroval hřmění a blýskání, zvuk polnice a kouřící se horu. Lid to pozoroval, chvěl se a zůstal stát opodál.19 Řekli Mojžíšovi: „Mluv s námi ty a budeme poslouchat. Bůh ať s námi nemluví, abychom nezemřeli.“20 Mojžíš lidu odpověděl: „Nebojte se! Bůh přišel proto, aby vás vyzkoušel, aby bylo zřejmé, že se ho budete bát a přestanete hřešit.“21 Lid zůstal stát opodál a Mojžíš přistoupil k mračnu, v němž byl Bůh.
KNIHA SMLOUVY - — Ustanovení o oltáři - Řádná oběť předpokládá náležitě vybudovaný oltář.
22 Hospodin řekl Mojžíšovi: „Toto řekneš synům Izraele: Viděli jste, že jsem s vámi mluvil z nebe.23 Neuděláte si mé zpodobení, neuděláte si bohy stříbrné ani zlaté.24 Uděláš mi oltář z hlíny a budeš na něm obětovat ze svého bravu a skotu své oběti zápalné i pokojné. Na každém místě, kde určím, aby se připomínalo mé jméno, přijdu k tobě a požehnám ti.25 Jestliže mi budeš dělat oltář z kamenů, neotesávej je; kdybys je opracoval dlátem, znesvětil bys je.26 Nebudeš vystupovat k mému oltáři po stupních, abys u něho neodkrýval svou nahotu.“
1And God spoke all these words, saying, (Dt 5,6; Dt 5,22)2“I am the Lord your God, who brought you out of the land of Egypt, out of the house of slavery. (Lv 26,13; Ž 81,10; Oz 13,4)3“You shall have no other gods before[1] me. (2Kr 17,35; Jr 25,6; Jr 35,15)4“You shall not make for yourself a carved image, or any likeness of anything that is in heaven above, or that is in the earth beneath, or that is in the water under the earth. (Lv 26,1; Dt 27,15; Ž 97,7; Sk 17,29)5You shall not bow down to them or serve them, for I the Lord your God am a jealous God, visiting the iniquity of the fathers on the children to the third and the fourth generation of those who hate me, (Ex 23,24; Ex 34,7; Ex 34,14; Nu 14,18; Dt 4,24; Dt 6,15; Jz 23,7; Jz 24,19; Ž 79,8; Ž 109,14; Iz 65,6; Jr 32,18; Na 1,2)6but showing steadfast love to thousands[2] of those who love me and keep my commandments.7“You shall not take the name of the Lord your God in vain, for the Lord will not hold him guiltless who takes his name in vain. (Lv 19,12; Mt 5,34; Jk 5,12)8“Remember the Sabbath day, to keep it holy. (Ex 31,13; Lv 19,3; Lv 19,30; Lv 26,2)9Six days you shall labor, and do all your work, (Ex 23,12; Ex 34,21; Ex 35,2; Lv 23,3; L 13,14)10but the seventh day is a Sabbath to the Lord your God. On it you shall not do any work, you, or your son, or your daughter, your male servant, or your female servant, or your livestock, or the sojourner who is within your gates. (Gn 2,2; Ex 16,26; Ex 31,15; Nu 15,32; Neh 13,16; Ez 20,12)11For in six days the Lord made heaven and earth, the sea, and all that is in them, and rested on the seventh day. Therefore the Lord blessed the Sabbath day and made it holy. (Gn 1,1)12“Honor your father and your mother, that your days may be long in the land that the Lord your God is giving you. (Lv 19,3; Jr 35,18; Mt 15,4; Mt 19,19; Mk 7,10; Mk 10,19; L 18,20; Ef 6,2; Ef 6,3)13“You shall not murder.[3] (Gn 9,5; Mt 5,21; Mt 19,18; Ř 13,9; 1J 3,15)14“You shall not commit adultery. (Lv 18,20; Dt 22,22; Př 6,32; Mt 5,27; Ř 13,9; 1K 6,9; Žd 13,4)15“You shall not steal. (Lv 19,11; Mt 19,18; Ř 13,9; Ef 4,28)16“You shall not bear false witness against your neighbor. (Ex 23,1; Dt 19,16; Př 19,5; Př 19,9; Př 21,28; Př 24,28; Př 25,18; Mt 19,18)17“You shall not covet your neighbor’s house; you shall not covet your neighbor’s wife, or his male servant, or his female servant, or his ox, or his donkey, or anything that is your neighbor’s.” (Jr 5,8; Mi 2,2; Mt 5,28; L 12,15; Ř 7,7; Ř 13,9; Ef 5,3; Ef 5,5; Ko 3,5; Žd 13,5)18Now when all the people saw the thunder and the flashes of lightning and the sound of the trumpet and the mountain smoking, the people were afraid[4] and trembled, and they stood far off (Žd 12,18)19and said to Moses, “You speak to us, and we will listen; but do not let God speak to us, lest we die.” (Dt 5,25; Dt 5,27; Dt 18,16; Ga 3,19; Žd 12,19)20Moses said to the people, “Do not fear, for God has come to test you, that the fear of him may be before you, that you may not sin.” (Gn 22,1; Dt 13,3; 1S 12,20)21The people stood far off, while Moses drew near to the thick darkness where God was. (Dt 4,11; 2S 22,10; 1Kr 8,12; Ž 18,9; Ž 97,2)
Laws About Altars
22And the Lord said to Moses, “Thus you shall say to the people of Israel: ‘You have seen for yourselves that I have talked with you from heaven. (Dt 4,36; Neh 9,13; Žd 12,25)23You shall not make gods of silver to be with me, nor shall you make for yourselves gods of gold. (Ex 32,31; 2Kr 17,33; Ez 20,39; Sf 1,5)24An altar of earth you shall make for me and sacrifice on it your burnt offerings and your peace offerings, your sheep and your oxen. In every place where I cause my name to be remembered I will come to you and bless you. (Dt 7,13; Dt 12,5; Dt 12,11; Dt 14,23; Dt 16,6; Dt 16,11; Dt 26,2; 1Kr 8,29; 1Kr 9,3; 2Pa 6,6; 2Pa 7,16; 2Pa 12,13; Ezd 6,12; Neh 1,9; Ž 74,7; Jr 7,10; Jr 7,12)25If you make me an altar of stone, you shall not build it of hewn stones, for if you wield your tool on it you profane it. (Dt 27,5; Jz 8,31; 1Kr 5,17; 1Pa 22,2)26And you shall not go up by steps to my altar, that your nakedness be not exposed on it.’