NÁVŠTĚVA MOJŽÍŠOVA TCHÁNA - Mojžíšův tchán Jitro, midjánský kněz, přijde k Mojžíšovi a radí mu, jak uspořádat lid.
1 Jitro, midjánský kněz, Mojžíšův tchán, uslyšel o všem, co Bůh učinil Mojžíšovi a svému izraelskému lidu, že Hospodin vyvedl Izraele z Egypta.2 Tu vzal Jitro, Mojžíšův tchán, Siporu, Mojžíšovu manželku, kterou on poslal zpět,3 a dva její syny; první se jmenoval Geršóm (to je Hostem-tam), neboť Mojžíš řekl: „Byl jsem hostem v cizí zemi,“4 a druhý se jmenoval Elíezer (to je Bůh-je-pomoc), neboť řekl: „Bůh mého otce je má pomoc, vysvobodil mě od faraónova meče.“5 Jitro, Mojžíšův tchán, přišel k němu s jeho syny a manželkou na poušť, kde on tábořil, k hoře Boží.6 Vzkázal Mojžíšovi: „Já, tvůj tchán Jitro, jsem přišel k tobě, i tvoje manželka a s ní oba její synové.“7 Mojžíš tedy vyšel svému tchánovi vstříc, poklonil se a políbil ho. Popřáli si navzájem pokoj a vešli do stanu.8 Mojžíš vypravoval svému tchánovi o všem, co Hospodin kvůli Izraeli učinil faraónovi a Egypťanům, a o všech útrapách, které je potkaly na cestě, a jak je Hospodin vysvobodil.9 Jitro měl radost ze všeho dobrého, co Hospodin Izraeli prokázal, a že jej vysvobodil z moci Egypta.10 Řekl: „Požehnán buď Hospodin, že vás vysvobodil z moci Egypta a z ruky faraónovy, že vysvobodil tento lid z područí Egypta.11 Nyní jsem poznal, že Hospodin je větší než všichni bohové; odplatil jim podle toho, jak se vypínali nad Izraele.“12 Jitro, tchán Mojžíšův, pak připravil Bohu zápalnou oběť a obětní hod. Áron a všichni izraelští starší přistoupili, aby s Mojžíšovým tchánem pojedli před Bohem chléb. 13 Nazítří se Mojžíš posadil, aby soudil lid. Lid musel stát před Mojžíšem od rána do večera.14 Mojžíšův tchán se díval na celé jeho jednání s lidem a řekl: „Jakým způsobem to s lidem jednáš? Proč sám sedíš a všechen lid kolem tebe stojí od rána do večera?“15 Mojžíš tchánovi odpověděl: „Lid ke mně přichází dotazovat se Boha.16 Když něco mají, přijde ta záležitost přede mne a já rozsoudím mezi oběma stranami; učím je znát Boží nařízení a řády.“17 Mojžíšův tchán mu odpověděl: „Není to dobrý způsob, jak to děláš.18 Úplně se vyčerpáš, stejně jako tento lid, který je s tebou. Je to pro tebe příliš obtížné. Sám to nezvládneš.19 Poslechni mě, poradím ti a Bůh bude s tebou: Ty zastupuj lid před Bohem a přednášej jejich záležitosti Bohu.20 Budeš jim vysvětlovat nařízení a řády a učit je znát cestu, po které mají chodit, i skutky, které mají činit.21 Vyhlédni si pak ze všeho lidu schopné muže, kteří se bojí Boha, milují pravdu a nenávidí úplatek. Dosaď je nad nimi za správce nad tisíci, sty, padesáti a deseti.22 Oni budou soudit lid, kdykoli bude třeba. Každou důležitou záležitost přednesou tobě, každou menší záležitost rozsoudí sami. Ulehči si své břímě, ať je nesou s tebou.23 Jestliže se podle toho zařídíš, budeš moci obstát, až ti Bůh vydá další příkazy. Také všechen tento lid dojde na své místo v pokoji.“24 Mojžíš svého tchána uposlechl a učinil všechno, co řekl.25 Vybral schopné muže ze všeho Izraele a ustanovil je za představitele lidu, za správce nad tisíci, sty, padesáti a deseti.26 Ti soudili lid, kdykoli bylo třeba; obtížné záležitosti přednášeli Mojžíšovi a všechny menší záležitosti soudili sami.27 Potom Mojžíš svého tchána propustil a ten se ubíral do své země.
1Jethro, the priest of Midian, Moses’ father-in-law, heard of all that God had done for Moses and for Israel his people, how the Lord had brought Israel out of Egypt. (Ex 2,16; Ex 2,18; Ex 18,12)2Now Jethro, Moses’ father-in-law, had taken Zipporah, Moses’ wife, after he had sent her home,3along with her two sons. The name of the one was Gershom (for he said, “I have been a sojourner[1] in a foreign land”), (Ex 2,22; Ex 4,20; Ž 39,12; Sk 7,29; Žd 11,13)4and the name of the other, Eliezer[2] (for he said, “The God of my father was my help, and delivered me from the sword of Pharaoh”).5Jethro, Moses’ father-in-law, came with his sons and his wife to Moses in the wilderness where he was encamped at the mountain of God. (Ex 3,1)6And when he sent word to Moses, “I,[3] your father-in-law Jethro, am coming to you with your wife and her two sons with her,”7Moses went out to meet his father-in-law and bowed down and kissed him. And they asked each other of their welfare and went into the tent. (Gn 14,17; Gn 18,2; Gn 19,1; Gn 29,13; Gn 33,4; 2S 19,39; 1Kr 2,19)8Then Moses told his father-in-law all that the Lord had done to Pharaoh and to the Egyptians for Israel’s sake, all the hardship that had come upon them in the way, and how the Lord had delivered them. (Neh 9,9; Ž 78,12; Ž 78,42; Ž 106,7)9And Jethro rejoiced for all the good that the Lord had done to Israel, in that he had delivered them out of the hand of the Egyptians.10Jethro said, “Blessed be the Lord, who has delivered you out of the hand of the Egyptians and out of the hand of Pharaoh and has delivered the people from under the hand of the Egyptians. (Gn 14,20; 2S 18,28; L 1,68)11Now I know that the Lord is greater than all gods, because in this affair they dealt arrogantly with the people.”[4] (1Pa 16,25; 2Pa 2,5; Neh 9,10; Ž 95,3; Ž 97,9; Ž 119,21; Ž 135,5; Da 4,37; L 1,51)12And Jethro, Moses’ father-in-law, brought a burnt offering and sacrifices to God; and Aaron came with all the elders of Israel to eat bread with Moses’ father-in-law before God. (Gn 31,54; Ex 24,11; Dt 12,7; Dt 14,26; 1Pa 29,22)13The next day Moses sat to judge the people, and the people stood around Moses from morning till evening.14When Moses’ father-in-law saw all that he was doing for the people, he said, “What is this that you are doing for the people? Why do you sit alone, and all the people stand around you from morning till evening?”15And Moses said to his father-in-law, “Because the people come to me to inquire of God; (Lv 24,12; Nu 15,34)16when they have a dispute, they come to me and I decide between one person and another, and I make them know the statutes of God and his laws.” (Ex 24,14; Dt 4,5; Dt 5,1; Dt 17,8; 2S 15,2; 1K 6,1)17Moses’ father-in-law said to him, “What you are doing is not good.18You and the people with you will certainly wear yourselves out, for the thing is too heavy for you. You are not able to do it alone. (Nu 11,14; Nu 11,17; Dt 1,9; Dt 1,12)19Now obey my voice; I will give you advice, and God be with you! You shall represent the people before God and bring their cases to God, (Ex 4,16; Ex 20,19; Nu 27,5; Dt 5,5)20and you shall warn them about the statutes and the laws, and make them know the way in which they must walk and what they must do. (Dt 1,18; Ž 143,8)21Moreover, look for able men from all the people, men who fear God, who are trustworthy and hate a bribe, and place such men over the people as chiefs of thousands, of hundreds, of fifties, and of tens. (Dt 1,15; Dt 16,18; 2Pa 19,5; Sk 6,3)22And let them judge the people at all times. Every great matter they shall bring to you, but any small matter they shall decide themselves. So it will be easier for you, and they will bear the burden with you. (Ex 18,26; Lv 24,11; Nu 11,17; Nu 15,33; Nu 27,2; Nu 36,1; Dt 1,17; Dt 17,8)23If you do this, God will direct you, you will be able to endure, and all this people also will go to their place in peace.” (Ex 18,18)24So Moses listened to the voice of his father-in-law and did all that he had said.25Moses chose able men out of all Israel and made them heads over the people, chiefs of thousands, of hundreds, of fifties, and of tens. (Dt 1,15)26And they judged the people at all times. Any hard case they brought to Moses, but any small matter they decided themselves. (Ex 18,22)27Then Moses let his father-in-law depart, and he went away to his own country. (Nu 10,29)