UKOŘISTĚNÍ A NÁVRAT HOSPODINOVY SCHRÁNY - — Porážka Izraele - Izraelcům nepomáhá víra v magickou moc schrány smlouvy. Při zprávě o ztrátě schrány a smrti obou synů umírá kněz Élí i jeho snacha.
1 Samuelovo slovo se týkalo celého Izraele. Izrael vytáhl do boje proti Pelištejcům. Utábořili se u Eben-ezeru (to je u Kamene pomoci); Pelištejci se utábořili v Afeku2 a seřadili se proti Izraeli. Rozpoutal se boj a Izrael byl od Pelištejců poražen; ti pobili v bitvě na poli asi čtyři tisíce mužů. 3 Když se lid sešel v táboře, řekli izraelští starší: „Proč nás Hospodin dnes před Pelištejci porazil? Vezměme si ze Šíla schránu Hospodinovy smlouvy, ať přijde mezi nás a zachrání nás ze spárů našich nepřátel.“4 Lid tedy poslal do Šíla a přinesli odtud schránu smlouvy Hospodina zástupů, trůnícího na cherubech. Se schránou Boží smlouvy tam byli oba synové Élího, Chofní a Pinchas.5 Když schrána Hospodinovy smlouvy přicházela do tábora, spustil všechen Izrael mohutný válečný ryk, až země duněla.6 Pelištejci uslyšeli válečný ryk a ptali se: „Co znamená tento mohutný válečný ryk v táboře Hebrejů?“ Pak zjistili, že Hospodinova schrána přišla do tábora.7 Tu se Pelištejci začali bát. Řekli: „Bůh přišel do jejich tábora.“ A naříkali: „Běda nám! Dosud se nic takového nestalo.8 Běda nám! Kdo nás vysvobodí z rukou těch vznešených bohů? To jsou přece ti bohové, kteří pobili Egypt všelijakými ranami na poušti.9 Vzchopte se! Vzmužte se, Pelištejci, ať neotročíte Hebrejům, jako oni otročili vám. Vzmužte se a dejte se do boje!“10 Pelištejci tedy bojovali a Izrael byl poražen; každý utíkal ke svému stanu. Byla to převeliká rána. Z Izraele padlo třicet tisíc pěších.11 I Boží schrána byla vzata a oba synové Élího, Chofní a Pinchas, zahynuli. 12 Onoho dne nějaký Benjamínec utekl z bitvy a dorazil do Šíla; měl roztržený šat a na hlavě hlínu.13 Když přiběhl, Élí právě seděl na stolci a vyhlížel na cestu, neboť se v srdci třásl o Boží schránu. Muž přiběhl, aby v městě oznámil porážku. Celé město se dalo do úpěnlivého křiku.14 Élí slyšel ten úpěnlivý křik a ptal se: „Co je to za hrozný hluk?“ Muž přispěchal a oznámil to Élímu.15 Élímu bylo devadesát osm let, oči měl zakalené a neviděl.16 Muž řekl Élímu: „Přicházím z bitvy. Ano, utekl jsem dnes z bitvy.“ Élí se zeptal: „Co se stalo, můj synu?“17 Tu posel odpověděl: „Izrael utekl před Pelištejci. Lid utrpěl zdrcující porážku. I oba tvoji synové, Chofní a Pinchas, jsou mrtvi. Boží schrána byla vzata.“ 18 Jakmile se zmínil o Boží schráně, spadl Élí nazad ze stolce k pilíři brány, zlomil si vaz a zemřel; byl to muž starý a těžký. Soudil Izraele čtyřicet let. 19 Sotva jeho snacha, manželka Pinchasova, která byla těhotná a blízká porodu, uslyšela zprávu, že Boží schrána byla vzata a že umřel její tchán i muž, sklonila se a porodila, protože ji přepadly křeče.20 Ve chvíli, kdy umírala, řekly jí ženy stojící u ní: „Neboj se, porodila jsi syna.“ Ona však neodpověděla, byla bez zájmu.21 Hocha nazvala Í-kábód (to je Je-po-slávě) a řekla: „Sláva se odstěhovala z Izraele.“ To kvůli Boží schráně, že byla vzata, a kvůli svému tchánu a muži.22 Řekla: „Sláva se odstěhovala z Izraele, vždyť Boží schrána je vzata.“
1And the word of Samuel came to all Israel. Now Israel went out to battle against the Philistines. They encamped at Ebenezer, and the Philistines encamped at Aphek. (Jz 12,18; 1S 5,1; 1S 7,12; 1S 29,1)2The Philistines drew up in line against Israel, and when the battle spread, Israel was defeated before the Philistines, who killed about four thousand men on the field of battle.3And when the people came to the camp, the elders of Israel said, “Why has the Lord defeated us today before the Philistines? Let us bring the ark of the covenant of the Lord here from Shiloh, that it[1] may come among us and save us from the power of our enemies.” (Jz 18,1)4So the people sent to Shiloh and brought from there the ark of the covenant of the Lord of hosts, who is enthroned on the cherubim. And the two sons of Eli, Hophni and Phinehas, were there with the ark of the covenant of God. (Ex 25,22; Nu 7,89; 2S 6,2; Ž 80,1; Ž 99,1)5As soon as the ark of the covenant of the Lord came into the camp, all Israel gave a mighty shout, so that the earth resounded. (Jz 6,5; Jz 6,20)6And when the Philistines heard the noise of the shouting, they said, “What does this great shouting in the camp of the Hebrews mean?” And when they learned that the ark of the Lord had come to the camp,7the Philistines were afraid, for they said, “A god has come into the camp.” And they said, “Woe to us! For nothing like this has happened before.8Woe to us! Who can deliver us from the power of these mighty gods? These are the gods who struck the Egyptians with every sort of plague in the wilderness.9Take courage, and be men, O Philistines, lest you become slaves to the Hebrews as they have been to you; be men and fight.” (Sd 13,1; 2S 10,12; 1K 16,13)10So the Philistines fought, and Israel was defeated, and they fled, every man to his home. And there was a very great slaughter, for thirty thousand foot soldiers of Israel fell. (Lv 26,17; Dt 28,25; 1S 4,2; 2S 18,17; 2S 19,8; 2Kr 14,12; 2Pa 25,22; Ž 78,62)11And the ark of God was captured, and the two sons of Eli, Hophni and Phinehas, died. (1S 2,32; 1S 2,34; Ž 78,60; Ž 78,64)
The Death of Eli
12A man of Benjamin ran from the battle line and came to Shiloh the same day, with his clothes torn and with dirt on his head. (Jz 7,6)13When he arrived, Eli was sitting on his seat by the road watching, for his heart trembled for the ark of God. And when the man came into the city and told the news, all the city cried out. (1S 1,9; 1S 4,18)14When Eli heard the sound of the outcry, he said, “What is this uproar?” Then the man hurried and came and told Eli.15Now Eli was ninety-eight years old and his eyes were set so that he could not see. (1S 3,2; 1Kr 14,4)16And the man said to Eli, “I am he who has come from the battle; I fled from the battle today.” And he said, “How did it go, my son?” (2S 1,4)17He who brought the news answered and said, “Israel has fled before the Philistines, and there has also been a great defeat among the people. Your two sons also, Hophni and Phinehas, are dead, and the ark of God has been captured.”18As soon as he mentioned the ark of God, Eli fell over backward from his seat by the side of the gate, and his neck was broken and he died, for the man was old and heavy. He had judged Israel forty years. (1S 4,13)19Now his daughter-in-law, the wife of Phinehas, was pregnant, about to give birth. And when she heard the news that the ark of God was captured, and that her father-in-law and her husband were dead, she bowed and gave birth, for her pains came upon her.20And about the time of her death the women attending her said to her, “Do not be afraid, for you have borne a son.” But she did not answer or pay attention. (Gn 35,17)21And she named the child Ichabod, saying, “The glory has departed[2] from Israel!” because the ark of God had been captured and because of her father-in-law and her husband. (1S 4,11; 1S 14,3; Ž 26,8; Ž 78,61)22And she said, “The glory has departed from Israel, for the ark of God has been captured.” (1S 4,21)