1 U řek babylónských, tam jsme sedávali s pláčem ve vzpomínkách na Sijón. 2 Své citery jsme v té zemi zavěsili na topoly, 3 když nás ti, kdo nás odvlekli, vybízeli tam ke zpěvu, trýznitelé k radovánkám: „Zazpívejte nám některý ze sijónských zpěvů!“ 4 Jak bychom však mohli zpívat píseň Hospodinovu v té cizí zemi? 5 Jestli, Jeruzaléme, na tebe zapomenu, ať mi má pravice sloužit zapomene. 6 Ať mi jazyk přilne k patru, nebudu-li si tě připomínat, nebudu-li Jeruzalém považovat za svou svrchovanou radost. 7 Připomeň synům Edómu, Hospodine, den Jeruzaléma, jak volali: „Bořte! Bořte do základů!“ 8 Záhubě propadlá babylónská dcero, blaze tomu, kdo ti odplatí za skutky spáchané na nás. 9 Blaze tomu, kdo tvá nemluvňata uchopí a roztříští o skálu.
1By the waters of Babylon, there we sat down and wept, when we remembered Zion.2On the willows[1] there we hung up our lyres.3For there our captors required of us songs, and our tormentors, mirth, saying, “Sing us one of the songs of Zion!”4How shall we sing the Lord’s song in a foreign land? (Neh 2,3)5If I forget you, O Jerusalem, let my right hand forget its skill! (Ž 76,5)6Let my tongue stick to the roof of my mouth, if I do not remember you, if I do not set Jerusalem above my highest joy! (Jb 29,10; Ez 3,26)7Remember, O Lord, against the Edomites the day of Jerusalem, how they said, “Lay it bare, lay it bare, down to its foundations!” (Jb 18,20; Iz 34,5; Jr 49,7; Pl 4,21; Ez 25,12; Ez 35,2; Am 1,11; Abd 1,8; Abk 3,13; Sf 2,14)8O daughter of Babylon, doomed to be destroyed, blessed shall he be who repays you with what you have done to us! (Ž 28,4; Iz 13,1; Iz 21,9; Iz 47,1; Jr 25,12; Jr 50,1; Jr 51,1; Jr 51,24; Jr 51,56)9Blessed shall he be who takes your little ones and dashes them against the rock! (2Kr 8,12; Iz 13,16; Oz 10,14; Na 3,10)