Žalm 135

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost
1  Haleluja. Chvalte Hospodinovo jméno, chvalte je, Hospodinovi služebníci, 2  kteří stojíte v Hospodinově domě, v nádvořích domu našeho Boha. 3  Chvalte Hospodina, neboť Hospodin je dobrý, pějte žalmy jeho jménu, neboť je líbezné. 4  Hospodin si vyvolil Jákoba, za zvláštní vlastnictví přijal Izraele. 5  Já přec vím, že Hospodin je velký, náš Pán je nade všechny bohy. 6  Všechno, co Hospodin chce, to činí na nebesích i na zemi, v mořích i ve všech propastných tůních. 7  Přivádí mlhu od končin země, déšť provází blesky, ze svých zásobnic vyvádí vítr. 8  Prvorozené Egypta pobil od člověka po dobytče. 9  Znamení a zázraky sesílal na tebe, Egypte, na faraóna, na všechny jeho služebníky. 10  Pobil mnohé pronárody a zahubil smělé krále, 11  krále Emorejců Síchona a bášanského krále Óga i všechna království Kenaanu. 12  Jejich země předal do dědictví, do dědictví Izraeli, svému lidu. 13  Hospodine, tvé jméno je věčné, budeš připomínán ve všech pokoleních, Hospodine. 14  Hospodin svůj lid obhájí, bude mít se svými služebníky soucit. 15  Modly pronárodů jsou stříbro a zlato, dílo lidských rukou. 16  Mají ústa, a nemluví, mají oči, a nevidí. 17  Mají uši, a nic nezaslechnou, v jejich ústech není dechu. 18  Jim podobni jsou ti, kdo je zhotovují, každý, kdo v ně doufá. 19  Dome Izraelův, dobrořeč Hospodinu, dome Áronův, dobrořeč Hospodinu. 20  Dome Léviův, dobrořeč Hospodinu, vy, kdo se bojíte Hospodina, dobrořečte Hospodinu. 21  Požehnán buď Hospodin ze Sijónu, ten, který přebývá v Jeruzalémě. Haleluja. 

Žalm 135

Elberfelder Bibel

od SCM Verlag
1 Halleluja! Lobt den Namen des HERRN! Lobt, ihr Knechte des HERRN, (Ž 113,1; Zj 19,5)2 die ihr steht im Hause des HERRN, in den Vorhöfen des Hauses unseres Gottes! (Ž 134,1)3 Halleluja! Denn gut ist der HERR; spielt seinem Namen, denn er ist lieblich. (Ž 54,8; Ž 106,1)4 Denn Jah hat sich Jakob erwählt, Israel zu seinem Eigentum. (Ex 19,5; Dt 7,6; Dt 26,18; Ž 33,12; Ž 105,6; J 15,16; Sk 13,17; Tt 2,14)5 Ja, ich habe erkannt, dass der HERR groß ist, unser Herr ⟨ist größer⟩ als alle Götter. (Ž 86,8; Ž 147,5)6 Alles, woran der HERR Gefallen hat, tut er im Himmel und auf der Erde, in den Meeren und in allen Tiefen.7 Der Nebelschwaden aufsteigen lässt vom Ende der Erde, der Blitze zum[1] Regen macht, der den Wind herausführt aus seinen Vorratskammern; (Gn 2,6; Jb 28,26; Jb 38,25; Ž 78,26; Jr 10,13; Jr 51,16; Za 10,1)8 der die Erstgeborenen Ägyptens schlug vom Menschen bis zum Vieh. (Ž 78,51)9 Zeichen und Wunder sandte er in deine Mitte, Ägypten, gegen den Pharao und gegen alle seine Knechte. (Ž 78,12; Ž 136,17)10 Der viele Nationen schlug und starke Könige tötete:11 Sihon, den König der Amoriter, und Og, den König von Baschan, und alle Königreiche Kanaans. (Nu 21,24; Nu 21,35; Jz 12,7)12 Und er gab ihr Land als Erbe, als Erbe seinem Volk Israel.13 HERR, dein Name ⟨währt⟩ ewig, HERR, dein Lob[2] von Generation zu Generation. (Ž 102,13)14 Ja, der HERR wird seinem Volk Recht schaffen, über seine Knechte wird er sich erbarmen[3]. (Dt 32,36; Ž 115,4)15 Die Götzen der Nationen sind ⟨aus⟩ Silber und Gold, ein Werk von Menschenhänden.16 Einen Mund haben sie, reden aber nicht. Augen haben sie, sehen aber nicht.17 Ohren haben sie, hören aber nicht. Auch ist kein Atem in ihrem Mund.18 Ihnen gleich sind die, die sie machen, ein jeder, der auf sie vertraut. (Iz 42,17)19 Haus Israel, preist den HERRN! Haus Aaron, preist den HERRN! (Ž 115,12)20 Haus Levi, preist den HERRN! Die ihr den HERRN fürchtet, preist den HERRN! (Ž 115,9)21 Gepriesen sei der HERR von Zion aus, der in Jerusalem wohnt! Halleluja! (1Pa 23,25; Ž 48,2; Iz 12,6)