ODPADNUTÍ OD HOSPODINA NEZŮSTANE BEZ TRESTU - — V bráně Hospodinova domu - Prorok má lidu ukázat na zvrácenost jeho pojetí bohoslužby a vyzvat jej k nápravě života.
1 Slovo, které se stalo od Hospodina k Jeremjášovi:2 „Postav se do brány Hospodinova domu a volej tam toto slovo. Řekneš: Slyšte slovo Hospodinovo, všichni Judejci, kteří vcházíte těmito branami klanět se Hospodinu.“ 3 Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: „Napravte své cesty a své skutky a nechám vás přebývat na tomto místě.4 Nespoléhejte na klamná slova: ‚Je to chrám Hospodinův, chrám Hospodinův, chrám Hospodinův.‘5 Jestliže napravíte své cesty a své skutky, budete-li mezi sebou zachovávat právo,6 nebudete-li utlačovat bezdomovce, sirotka a vdovu, nebudete-li na tomto místě prolévat nevinnou krev a nebudete-li chodit ke své škodě za jinými bohy,7 pak vás nechám přebývat na tomto místě, v zemi, kterou jsem dal vašim otcům na věky věků.8 Ale vy spoléháte na klamná slova, jež nejsou k užitku.9 Smí se krást, vraždit, cizoložit, křivě přísahat, pálit kadidlo baalům a chodit za jinými neznámými bohy?10 A přitom přicházíte a stavíte se přede mne v tomto domě, který je nazýván mým jménem, a říkáte: ‚Jsme vysvobozeni.‘ To proto, abyste mohli páchat všechny tyto ohavnosti?11 Což se stal ve vašich očích tento dům, který je nazýván mým jménem, úkrytem lupičů? Hle, také já vidím, je výrok Hospodinův. 12 Jen jděte do Šíla, na místo, kde jsem dal zpočátku přebývat svému jménu, a podívejte se, jak jsem s ním pro zlobu svého izraelského lidu naložil.13 Nyní tedy, protože jste se dopustili všech těch činů, je výrok Hospodinův, mluvil jsem k vám, nepřetržitě jsem mluvil, ale neposlouchali jste, volával jsem vás, ale neodpovídali jste,14 proto naložím s domem, který je nazýván mým jménem a na který spoléháte, s místem, jež jsem dal vám a vašim otcům, stejně, jako jsem naložil se Šílem.15 Odmrštím vás od své tváře, jako jsem odmrštil všechny vaše bratry, všechno potomstvo Efrajimovo.“
— Hospodin nevyslyší neposlušný lid - Hospodin žádá na lidu poslušnost. Prosby neposlušného lidu nebude vyslýchat.
16 „Nemodli se za tento lid, nepozvedej svůj hlas k bědování a modlitbě za ně a nenaléhej na mě, neboť tě nevyslyším.17 Což sám nevidíš, čeho se v judských městech a na ulicích Jeruzaléma dopouštějí?18 Synové sbírají dříví, otcové zapalují oheň a ženy hnětou těsto, dělají obětní koláč pro královnu nebes a přinášejí úlitby jiným bohům, aby mě uráželi. 19 Urážejí tím opravdu mne? je výrok Hospodinův. Což nedělají ostudu sami sobě?“20 Proto praví Panovník Hospodin toto: „Hle, můj hněv a mé rozhořčení se vyleje na toto místo, na lidi i dobytek, na stromoví na poli i na plody země a bude hořet a neuhasne.“ 21 Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: „Přidejte své zápalné oběti ke svým obětním hodům a jezte maso!22 Nemluvil jsem k vašim otcům o zápalné oběti a obětním hodu v den, kdy jsem je vyvedl ze země egyptské; žádný takový příkaz jsem jim nedal.23 Přikázal jsem jim jedině toto: ‚Poslouchejte mě a budu vám Bohem a vy budete mým lidem, choďte po všech cestách, jak jsem vám přikázal, a povede se vám dobře.‘24 Ale neposlechli, své ucho nenaklonili, žili podle záměrů svého zarputilého a zlého srdce, obraceli se ke mně zády, a ne tváří,25 a to ode dne, kdy vaši otcové vyšli z egyptské země, až dodnes. Posílával jsem k nim nepřetržitě všechny své služebníky proroky, posílal jsem je denně,26 ale neuposlechli mě, své ucho nenaklonili, zůstali tvrdošíjní a jednali hůř než jejich otcové.27 Vyřídíš jim všechna tato slova, ale oni tě neposlechnou, budeš k nim volat, a neodpovědí ti.28 Řekneš jim: Toto je pronárod, který neposlouchá Hospodina, svého Boha, a nedá se napomenout. Ztratila se věrnost, je odťata od jejich úst.“
— Trest za modloslužbu - Lid se shledá s následky své modloslužby. Marně bude hledat pomoc u celého nebeského zástupu.
29 „Odstřihni si vlasy svého zasvěcení a odhoď je, zapěj na holých návrších žalozpěv, protože Hospodin zavrhl a odmrštil pokolení, na něž se hněvá. 30 Judští synové se dopouštěli toho, co je zlé v mých očích, je výrok Hospodinův. V domě, který je nazýván mým jménem, postavili ohyzdné modly, a tak jej poskvrnili.31 V Tófetu, který je v Údolí syna Hinómova, postavili posvátná návrší a spalovali své syny a své dcery ohněm. To jsem jim nepřikázal, ani mi to nepřišlo na mysl.32 Proto hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy se už nebude říkat: ‚Tófet‘ ani ‚Údolí syna Hinómova‘, nýbrž ‚Údolí vraždění‘. V Tófetu se bude pohřbívat, a až nebude místo,33 stanou se mrtvoly tohoto lidu pokrmem nebeskému ptactvu a zemskému zvířectvu, jež nikdo nevyplaší.34 Způsobím, že v judských městech a na ulicích Jeruzaléma přestane hlas veselí, hlas radosti, hlas ženicha i hlas nevěsty, neboť země bude obrácena v trosky.“
1Sedan sa Herren till Jeremia:2Gå bort till tempelporten och säg till folket: Juda, lyssna till detta budskap från Herren! Lyssna till det, alla ni som firar gudstjänst.3Härskarornas Gud, Israels Gud, har något att säga er: Om ni vänder om från era onda vägar ska jag låta er få stanna kvar här i ert eget land.4Låt er inte luras av dem som påstår att därför att Herrens tempel finns här, kommer Gud aldrig att låta Jerusalem bli lagt i ruiner.5Men för att få stanna kvar måste ni upphöra med era onda tankar och handlingar, vara ärliga mot varandra6och upphöra med att utnyttja faderlösa, änkor och främlingar. Döda inte oskyldiga människor och upphör med all avgudadyrkan. Ni skadar bara er själva.7Då, men bara då, ska jag låta er få stanna kvar i detta land, som jag gav era förfäder för alltid.8Ni menar att ni aldrig kommer att behöva lida, därför att templet finns här.9Tror ni att ni kan få stjäla, döda, vara otrogna, ljuga, tillbe Baal och alla andra nya gudar ni har,10och sedan komma hit och stå inför mig i mitt tempel och sjunga: "Vi har vår trygghet i Herren"?11Är mitt tempel inte alls heligt för er? Jag ser ju allt ont som förekommer där.12Gå till Silo, den stad som jag först ärade med tabernaklets närvaro, och se vad jag har gjort med den på grund av mitt folk Israels ondska.13-14Nu kommer jag att göra samma sak här på grund av allt ont ni har gjort, säger Herren. Gång på gång har jag talat med er om det, men ni har vägrat både att lyssna och att svara. Ja, precis som i Silo ska jag bryta ner detta hus som bär mitt namn, det hus som ni sätter er tillflykt till och som jag har gett till er och era förfäder.15Jag ska skicka er i landsflykt, precis som jag gjorde med era bröder i Israel.16Be inte mer för det här folket, Jeremia! Det är ingen idé att gråta, be eller tigga om nåd för dem, för jag kommer inte att lyssna.17Ser du inte vad de håller på med i Juda städer och på gatorna i Jerusalem?18Se hur barnen samlar ved, männen gör upp eld och kvinnorna knådar deg och gräddar kakor till offer åt "himlens drottning" och häller ut drickoffer åt sina andra avgudar, allt för att provocera och skada mig!19De retar mig, men mest av allt skadar de sig själva.20Därför, säger Herren Gud, ska jag ösa ut min vrede, ja, mitt ursinne, över den här platsen. Människor, boskap, träd och planteringar ska brännas upp och förgås i min vredes outsläckliga eld.21Härskarornas Gud, Israels Gud, säger: Ät ni era brännoffer och slaktoffer!22Det var inte bara brännoffer och slaktoffer jag begärde av era förfäder när jag ledde dem ut ur Egypten.23Jag begärde av dem att de skulle lyda mig, så att jag kunde vara deras Gud och de mitt folk. Vandra alltid på den väg jag visar er, så ska det gå er väl!24Men de ville inte lyssna. De fortsatte att göra som de själva ville i sin envishet. De gick bakåt i stället för framåt.25Alltsedan den dag era förfäder lämnade Egypten har jag gång på gång sänt mina profeter till er.26Men ni har aldrig velat lyssna på dem eller ens försökt att förstå. Ni är hårda, envisa och upproriska, till och med värre än era förfäder.27Tala om för dem allt jag tänker göra med dem, men räkna inte med att de ska lyssna! Varna dem, men vänta inte att de ska höra på.28Säg till dem: Ni vägrar att lyda Herren, er Gud och ta emot tillrättavisning. Sanning finns inte längre bland er.29Jerusalem, raka ditt huvud i skam och gråt i din ensamhet uppe bland bergen, för Herren har förkastat och förskjutit denna generation. De har orsakat hans vrede.30Juda folk har syndat inför mina ögon, säger Herren. De har satt upp sina avgudar i mitt tempel och vanhelgat det.31De har byggt det altare som kallas Tofet i Hinnoms sons dal. Där bränner de sina söner och döttrar till döds som offer till sina gudar - något så ohyggligt att jag aldrig ens har tänkt tanken, än mindre gett befallning om det.32En tid ska komma när den dalens namn ska ändras från 'Tofet' eller 'Hinnoms sons dal' till 'Slaktdalen', säger Herren. Det kommer nämligen att bli så många stupade att begrava där att hela dalen ska bli täckt av döda kroppar.33De kommer att bli mat åt himlens fåglar och vilda djur, och ingen ska finnas kvar som kan jaga bort dem.34Jag ska göra slut på sången och skrattet på gatorna i Jerusalem och Juda städer. Inga glada bröllopsfester kommer att firas, och landet ska ligga öde.