1 Sidkijášovi bylo jedenadvacet let, když začal kralovat, a kraloval v Jeruzalémě jedenáct let. Jeho matka se jmenovala Chamútal; byla to dcera Jirmejášova z Libny.2 Dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očích, zcela tak, jak se toho dopouštěl Jójakím.3 Bylo to proto, že Hospodin svým hněvem stíhal Jeruzalém i Judu, až je od své tváře i zavrhl. Sidkijáš se vzbouřil proti babylónskému králi.4 V devátém roce Sidkijášova kralování, v desátém měsíci, desátého dne toho měsíce, přitáhl Nebúkadnesar, král babylónský, s celým svým vojskem proti Jeruzalému, položili se proti němu a zbudovali proti němu dokola obléhací val.5 Město bylo obleženo do jedenáctého roku vlády krále Sidkijáše.6 Ve čtvrtém měsíci, devátého dne toho měsíce, když už tvrdě doléhal na město hlad a lid země neměl co jíst,7 byly hradby města prolomeny. Všichni bojovníci uprchli. V noci vyšli z města branou mezi hradbami u královské zahrady. Kolem celého města byli Kaldejci. Uprchlíci se dali cestou k pustině.8 Kaldejské vojsko krále pronásledovalo a dostihlo Sidkijáše na Jerišských pustinách. Celé jeho vojsko se od něho rozprchlo.9 Krále chytili a přivedli jej k babylónskému králi do Ribly v zemi chamátské, kde nad ním Nebúkadnesar vynesl rozsudek.10 Babylónský král dal popravit Sidkijášovy syny před jeho očima; i všechny judské velitele dal v Rible popravit.11 Sidkijáše babylónský král oslepil a spoutal ho bronzovými řetězy a odvedl ho do Babylónu. Vsadil ho do žaláře, kde byl až do dne své smrti.
— Chrám vypálen a přední z lidu zajati
12 Desátého dne pátého měsíce v devatenáctém roce vlády Nebúkadnesara, krále babylónského, přitáhl do Jeruzaléma Nebúzaradán, velitel tělesné stráže, který stával před babylónským králem.13 Zapálil Hospodinův dům i dům královský a všechny domy v Jeruzalémě; všechny význačné domy vypálil.14 Celé kaldejské vojsko, které bylo s velitelem tělesné stráže, zbořilo celé hradby kolem Jeruzaléma.15 Část chudiny a zbytek lidu, který zůstal v městě, a přeběhlíky, kteří přeběhli k babylónskému králi, ten zbývající houf, Nebúzaradán, velitel tělesné stráže, přestěhoval.16 Část chudiny země ponechal Nebúzaradán, velitel tělesné stráže, jako vinaře a rolníky.17 Bronzové sloupy, které byly u Hospodinova domu, podstavce i bronzové moře, které bylo v Hospodinově domě, Kaldejci rozbili a všechen bronz z nich odvezli do Babylónu.18 Pobrali i hrnce, lopatky, kleště na knoty, kropenky a pánvičky a všechno bronzové náčiní potřebné k bohoslužbě.19 Také misky, kadidelnice, kropenky, hrnce, svícny, pánvičky i obětní misky, jak zlaté, tak stříbrné, velitel tělesné stráže pobral.20 Bronzu ze všech těch předmětů, ze dvou sloupů, jednoho moře, dvanácti bronzových býků a podstavců, které dal zhotovit král Šalomoun pro Hospodinův dům, bylo tolik, že se nedal ani zvážit.21 Co se sloupů týká, jeden sloup byl osmnáct loket vysoký a bylo lze jej obepnout šňůrou dvanáct loket dlouhou; silný byl na čtyři prsty a byl dutý.22 Na něm byla bronzová hlavice. Jedna hlavice byla pět loket vysoká. Kolem hlavice bylo mřížování a granátová jablka. To vše bylo z bronzu. Právě tak vypadal druhý sloup včetně granátových jablek.23 Granátových jablek bylo po stranách devadesát šest, celkem bylo na mřížování dokola sto granátových jablek. 24 Velitel tělesné stráže vzal Serajáše, hlavního kněze, i Sefanjáše, druhého kněze, a tři strážce prahu.25 Z města vzal jednoho dvořana, který dohlížel na bojovníky, a sedm mužů z těch, kdo směli patřit na královu tvář, kteří byli v městě, i písaře, velitele vojska, jenž povolával lid země do služby, a šedesát mužů z lidu země, kteří byli v městě.26 Velitel tělesné stráže Nebúzaradán je vzal a dovedl k babylónskému králi do Ribly.27 Babylónský král je dal v Rible v zemi chamátské popravit. Tak byl Juda přestěhován ze své země. 28 Počet lidu, který dal přestěhovat Nebúkadnesar v sedmém roce své vlády, byl tento: tři tisíce dvacet tři Judejci.29 V osmnáctém roce vlády Nebúkadnesarovy byly z Jeruzaléma přestěhovány osm set třicet dvě duše.30 Ve dvacátém třetím roce Nebúkadnesarovy vlády přestěhoval Nebúzaradán, velitel tělesné stráže, sedm set čtyřicet pět Judejců. Celkem to bylo čtyři tisíce šest set duší.
— Jójakín omilostněn
31 V třicátém sedmém roce po přestěhování Jójakína, krále judského, dvacátého pátého dne dvanáctého měsíce, udělil babylónský král Evíl-merodak, v tom roce, kdy začal kralovat, milost Jójakínovi, králi judskému, a propustil ho z vězení.32 Mluvil s ním vlídně a jeho křeslo dal postavit výše než křesla králů, kteří byli u něho v Babylónu.33 Změnil také jeho vězeňský šat a on pak po všechny dny svého života jídal každodenně před ním chléb.34 Vše, co potřeboval, bylo mu každodenně babylónským králem poskytováno, den co den, až do dne jeho smrti, po všechny dny jeho života.
1Sidkia var tjugoett år gammal när han blev kung, och han regerade i Jerusalem i elva år. Hans mor hette Hamital och var dotter till Jeremia från Libna.2Sidkia var en ogudaktig kung, alldeles som Jojakim hade varit.3Det var på grund av Herrens vrede, som allt detta som hittills beskrivits drabbade Jerusalem och Juda, och som gjorde att Herren till sist måste fördriva dem från sin närhet. Sidkia satte sig alltså upp emot Babylon.4I Sidkias nionde regeringsår, på den tionde dagen i tionde månaden, kom Nebukadnessar, kungen av Babylon, med hela sin armé mot Jerusalem, byggde belägringsvallar omkring staden5och belägrade den i två år.6På den nionde dagen i den fjärde månaden, när hungersnöden i staden var mycket stor och all mat i det närmaste slut,7bröt fienden igenom muren, och Sidkia och alla soldaterna flydde under natten. De lämnade staden genom porten mellan de två murarna i närheten av kungens trädgård, trots att staden var omringad, och flydde över fälten mot Hedmarken till.8Men de kaldeiska soldaterna förföljde dem och fick tag i kung Sidkia i närheten av Jeriko. Hela hans armé hade skingrats.9De förde honom till kungen i Babylon, som uppehöll sig i staden Ribla i kungariket Hamat, där han blev ställd inför rätta.10Kungen lät Sidkia se på när hans söner och furstar blev dödade.11Sedan stack man ut ögonen på honom och förde honom fängslad till Babylon, där han fick tillbringa resten av sitt liv som fånge.12På den tionde dagen i den femte månaden av den babyloniske kungen Nebukadnessars nittonde regeringsår, kom Nebusaradan, befälhavaren för livvakten, till Jerusalem13och brände ner templet, palatset och alla större hus14och satte de kaldeiska trupperna i arbete med att riva ner stadsmurarna.15Som fångar till Babylon tog han sedan med sig några av de fattigaste och dem som hade övergett Sidkia och kommit över till den babyloniska armén. Han tog också med de hantverkare som fanns kvar.16Men många av de fattigaste lämnade han kvar att arbeta i vingårdarna och på fälten.17Babylonierna högg ner de båda kopparpelare som stod vid ingången till templet och slog också sönder kopparfatet och ställningen det var placerat på och tog med sig detta till Babylon.18De tog också med sig askkärlen, kittlarna och askskovlarna som användes vid altaret, ljussaxarna, skedarna, kärlen och all annan utrustning från templet.19De tog också fyrfaten och ljusstakarna av guld och silver och alla bägare.20De två stora pelarna, kopparfatet och de tolv tjurarna under det var så tunga att det inte gick att väga dem eller ens uppskatta deras vikt. Allt detta hade tillverkats på kung Salomos tid.21Pelarna var åtta meter höga, fem och en halv meter i omkrets och ihåliga med tio centimeter tjocka väggar.22Pelarnas huvuden var över två meter höga och hade ornament i form av granatäpplen.23Det fanns nittiosex granatäpplen på varje sida, och ytterligare ett hundratal i ett nätverk runt om.24-25Befälhavaren för vakten tog som fångar med sig översteprästen Seraja och hans assistent Sefanja, tre av tempelvakterna, en av armébefälhavarna, sju av kungens speciella rådgivare, som man träffade på i staden, och sekreteraren åt den befälhavare som hade ansvar för rekryteringen till den judiska armén. Dessutom tog han med sig ytterligare sextio betydelsefulla män som gömt sig i staden.26De fördes till kungen i Babylon, som befann sig i Ribla,27och där blev de alla avrättade. Det var så det gick till när Juda landsförvisades.28Under kung Nebukadnessars sjunde regeringsår fördes 3.023 män som fångar till Babylon.29Elva år senare tog han ytterligare 832 fångar,30och fem år därefter sände han Nebusaradan, befälhavaren för vakten, att hämta ytterligare 745 män. Sammanlagt blev detta 4.600 män.31Den tjugofemte dagen i tolfte månaden under det trettiosjunde året av kung Jojakins fångenskap i Babylon, när Evil-Merodak var kung där, blev Jojakin frigiven ur fängelset.32Kungen var mycket vänlig mot honom och gav honom den främsta platsen bland alla de kungar som var hos honom i Babylon.33Han fick lägga av fångdräkten och äta vid kungens bord under resten av sitt liv.34Han fick också regelbundet ett underhåll ända fram till sin död.