PROTI MOÁBU - — Konec Moábu - Ani Moábci neujdou soudu. Jejich bůh Kemóš je nezachrání.
1 O Moábovi: Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: „Běda, zahubeno bude Nebó. Zahanben, dobyt bude Kirjatajim. Zahanben bude nedobytný hrad a naplněn děsem. 2 Už je po chloubě Moábově v Chešbónu, zamýšlejí proti němu zlo: ‚Vzhůru, vyhlaďme jej, ať není ani pronárodem!‘ Také ty, Madméne, zajdeš, meč půjde za tebou. 3 Slyš křik z Chóronajimu. ‚Zhouba a veliká zkáza!‘ 4 Roztříštěn je Moáb! Je slyšet úpění jeho nejmenších. 5 Do svahu lúchítského půjde v usedavém pláči. Ze stráně chóronajimské uslyší protivníci úpění nad zkázou. 6 ‚Utecte, zachraňte se, budete jako jalovec na poušti!‘ 7 Protože spoléháš na své činy a na své poklady, i ty budeš dobyt! A Kemóš půjde s přesídlenci, spolu s ním jeho kněží a velmožové. 8 Na každé město přitáhne zhoubce, žádné město se nezachrání. Dolina zahyne, rovina bude zahlazena, jak praví Hospodin. 9 Dejte Moábovi květ, neboť musí odejít, jeho města budou zpustošena, nikdo v nich nebude bydlet. 10 Proklet buď, kdo koná Hospodinovo dílo nespolehlivě! Proklet buď, kdo odpírá jeho meči krev!“
— Kdysi a nyní - Ani Kemóš ani bohatýři Moábu nepomohou. Zašla jejich sláva.
11 „Moáb byl bezstarostný od svého mládí, klidně si hověl na svém kalu. Nebyl přelíván z nádoby do nádoby, nebyl přestěhován. Proto si podržel svou příchuť, jeho vůně se nezměnila.“ 12 „Proto hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, a pošlu na něj ty, kdo stáčejí víno, a ti jej stočí, jeho nádoby vyprázdní a jejich měchy roztrhají.13 A Moáb bude zahanben kvůli Kemóšovi tak, jak byl zahanben dům izraelský kvůli Bét-elu, v nějž doufal.“ 14 „Jak můžete říkat: ‚Jsme bohatýři, válečníci schopní boje?‘ 15 Zahuben bude Moáb, na jeho města vytáhne nepřítel, jeho nejlepší jinoši klesnou jako na porážce, je výrok Krále, jehož jméno je Hospodin zástupů. 16 Blíží se bědy, jež dolehnou na Moába. Zlo se na něj rychle řítí. 17 Projevte mu účast všichni, kdo jste kolem něho, všichni, kdo znáte jeho jméno. Povězte: ‚Jak byla zlomena silná hůl, překrásný prut!‘ 18 Ustup ze slávy, seď a žízni, trůnící dcero dibónská. Vytáhl na tebe zhoubce Moábu, tvé pevnosti zničil. 19 Stůj na cestě a vyhlížej, ty, jež bydlíš v Aróeru. Ptej se toho, kdo utekl, a té, která unikla. Zeptej se: ‚Co se stalo?‘ 20 Moáb byl zahanben, ztroskotal! Kvilte a úpějte! Oznamte v údolí Arnónu, že Moáb je zahuben.“ 21 Soud přišel na rovinatou zemi, na Cholón, na Jahasu, proti Méfaatu,22 proti Dibónu, proti Nebó, proti Bét-diblatajimu,23 proti Kirjatajimu, proti Bét-gamúlu, proti Bét-meónu,24 proti Kerijótu a proti Bosře i proti všem městům moábské země, vzdáleným i blízkým. 25 „Moábův roh byl odseknut, jeho paže roztříštěna, je výrok Hospodinův. 26 Opojte ho, protože se vyvyšoval nad Hospodina! Moáb se udáví svým zvratkem, také on bude na posměch. 27 Což tobě nebyl Izrael na posměch? Byl snad dopaden mezi zloději, že potřásáš hlavou, kdykoli o něm mluvíš?“
— Kvílení nad Moábem - Pýcha Moábu je zlomena. Teď je možno už jen nad ním kvílet jako nad mrtvým.
28 „Opusťte města, usaďte se na skalisku, obyvatelé Moábu! Buďte jako holubice, která hnízdí nad samou propastí. 29 Slýchali jsme o pýše Moába přepyšného, o jeho domýšlivosti, o pyšné jeho povýšenosti, o jeho nadutém srdci. 30 Já znám, je výrok Hospodinův, jeho zpupnost, k ničemu nejsou jeho žvásty, k ničemu není, co dělají. 31 Proto kvílím nad Moábem, kvůli celému Moábu úpím, nad muži Kír-cheresu se bude lkát. 32 Pláču nad tebou, sibemská vinná révo, víc než jsem plakal nad Jaezerem! Tvé úponky pronikly za moře, až k moři, Jaezeru, dosahovaly. Na tvou letní sklizeň i na tvé vinobraní vpadl zhoubce. 33 Přestaly radost a jásot v sadu i v celé moábské zemi. Zastavil jsem víno, z lisu nepoteče, nebude se už lisovat s výskáním. Výskání nebude!“ 34 „Protože křik Chešbónu dolehl až do Eleále, až do Jahasu, vydávají svůj hlas od Sóaru až do Chóronajimu a Eglat-šelišije; i povodí Nimrímu bude zpustošeným krajem.35 Učiním přítrž Moábovi, je výrok Hospodinův, tomu, jenž vystupuje na posvátné návrší a pálí kadidlo svým bohům.36 Proto mi bude kvůli Moábovi hlučet srdce jako píšťaly, mé srdce bude hlučet jako píšťaly pro muže Kír-cheresu, protože všechno, co zanechal, zahyne.37 Na každé hlavě bude lysina, každá brada bude přistřižena, na všech rukou budou smuteční zářezy a na bedrech žíněné suknice.38 Na všech moábských střechách a na všech jeho prostranstvích se budou konat smuteční obřady, protože jsem roztříštil Moába jako nádobu, která se nelíbí, je výrok Hospodinův.39 Jak ztroskotal! Kvilte! Jak se Moáb zahanbeně obrátil zády! Moáb bude předmětem posměchu a zděšení všem, kteří jsou kolem něho.“ 40 Neboť toto praví Hospodin: „Hle, zhoubce se vrhne dolů jako orel a roztáhne křídla nad Moábem, 41 dobyta budou města i hrady zdolány, srdce moábských bohatýrů v onen den bude jako srdce ženy sevřené bolestí. 42 Moáb bude vyhlazen, už nebude lidem, protože se vyvyšoval nad Hospodina. 43 Postrach, propast, past na tebe, obyvateli Moábu, je výrok Hospodinův. 44 Kdo uteče před postrachem, padne do propasti, a kdo vyleze z propasti, do pasti se lapí, protože na něj, na Moába uvedu rok potrestání, je výrok Hospodinův. 45 Ve stínu Chešbónu stanou vysílení utečenci, avšak z Chešbónu vyšlehne oheň a z prostředku Síchonu plamen a pozře skráně Moába, temeno hřmotícího lidu. 46 Moábe, běda tobě, Kemóšův lid zhyne. Tvoji synové budou odvedeni do zajetí, do zajetí půjdou i tvé dcery. 47 Ale v posledních dnech úděl Moábův změním, je výrok Hospodinův.“ – Až potud soud nad Moábem.
1Detta är vad Herren, härskarornas Gud, säger om Moab: Ve över staden Nebo, för den ska läggas i ruiner. Staden Kirjataim och dess befästningar har intagits.2-4Ingen kommer längre att skryta över Moab, för man har sammansvurit sig mot det. I Hesbon har man smitt planer på dess förstörelse och säger: "Kom, vi ska göra slut på Moab som nation." I Madmen är allt tyst. Då ska krigslarm stiga upp mot Horonaim, för hela Moab ligger förstört. Ropen ska höras ända bort till Soar.5Flyktingar ska ta sig uppför Halluhots höjd, bittert gråtande, medan skräckslagna rop ljuder nerifrån staden.6Fly för era liv! Göm er i öknen!7Ni litade på er rikedom och skicklighet, och därför ska ni förgås. Er gud Kemos med präster och furstar ska föras bort till ett avlägset land!8Alla städer och byar, vare sig de ligger på slätterna eller i dalarna, ska förstöras, för Herren har sagt det.9Moab ska bli torrt och öde och utan en levande varelse.10Förbannelse ska vila över dem som håller tillbaka svärden och vägrar att utföra det uppdrag som Herren har gett dem!11Från sin första tid har moabiterna levt ostörda utan att bli anfallna. Landet är som ett vin som inte blivit hällt från fat till fat, och som har bibehållit både arom och smak.12Nu serveras både landsflykt och fångenskap, och vinet ska tömmas ut och krukan slås sönder!13Till slut ska moabiterna skämmas över sin avgud Kemos, precis som Israel skämdes över sin guldkalv i Betel.14Kommer ni ihåg hur ni skröt: "Vi är hjältar och stora krigsmän"?15Men nu ska Moab fördärvas, och fördärvarna är redan på väg. Moabs unga män är dömda till slakt, säger Kungen, Herren, härskarornas Gud.16Olyckan kommer snabbt över Moab.17Ni Moabs vänner, gråt och sörj över landet! Se hur de starka och sköna moabiterna blir kringspridda.18Stig ner från er härlighet och sitt i smutsen, ni folk från Dibon, för de som fördärvar Moab ska också krossa Dibon och riva ner alla dess torn.19De som bor i Aroer står ängsliga vid vägen för att se och ropa till dem som flyr från Moab: "Vad är det som har hänt?"20De får till svar: "Moab ligger i ruiner. Gråt och sörj! Berätta vid Arnons stränder att Moab är förstört."21Domen har kommit över slättlandet, över Holon, Jahas, Mofaat,22Dibon, Nebo, Bet-Diblataim,23Kirjataim, Bet-Gamul, Bet-Meon,24 Keriot och Bosra och över alla andra städer i Moabs land, både avlägsna och de som ligger nära.25Det är slut på Moabs styrka, hans horn är avhuggna och hans armar avbrutna.26Låt honom ragla och falla som en drucken, för han har gjort uppror mot Herren. Moab ska vältra sig i sina egna spyor och bli till ett åtlöje för alla,27för han hånade Israel, plundrade det och var glad över dess fall.28Moabs folk, fly från era städer och bosätt er i grottor som duvor i sina nästen bland klipporna.29Vi har alla hört talas om Moabs högfärd, för den var mycket stor. Vi känner till hans högfärdighet, hans övermod och hans stolta hjärta.30Jag känner hans högfärd, säger Herren, men hans skryt är falskt och hans hjälplöshet mycket stor.31Ja, jag sörjer över Moab, och mitt hjärta gråter över Kir-Heres män.32Ni Sibmas män, som är rika på vingårdar, jag gråter över er, till och med mer än över Jaeser. Plundrare har skurit av era rankor och skördat druvor och frukter. De har plockat er fullkomligt rena!33Glädjen och fröjden är borta från det fruktbara Moab. Pressarna ger inte något vin. Ingen trampar druvorna under glädjerop. Man ropar, men inte av glädje.34I stället är det rop av skräck och lidanden som stiger upp från landet, från Hesbon ända bort till Eleale och Jahas, från Soar till Horonaim och Eglat-Selisia. Nimrims betesmarker ligger övergivna.35Herren säger: Jag har gjort slut på Moabs avgudadyrkan och offer till falska gudar.36Mitt hjärta klagar som en sorgsen flöjt över Moab och Kir-Heres, för allt deras välstånd är borta.37De rakar huvud och skägg i sorg, rispar sina händer och klär sig i säcktyg.38Klagan och sorg ska råda i varje moabitiskt hem och på alla gator, för jag har krossat Moab som man krossar en gammal och oduglig kruka.39Hör deras jämmer och se deras skam. Moab har blivit till varning och åtlöje för sina grannar.40En örn svävar fram och breder ut sina vingar över hela landet Moab, säger Herren.41Dess städer har fallit, och fästningarna är belägrade. De tappraste krigarna darrar av skräck, som kvinnor i barnsnöd.42Moab kommer inte att kunna förbli en nation, på grund av sitt övermod inför Herren.43Skräck, fallgropar och fällor ska bli din lott, Moab, säger Herren.44Om någon flyr undan faran ska han hamna i fallgropen, och om han lyckas ta sig upp ur den ska han fångas i en fälla. Jag ska se till att ni inte kommer undan, för tiden för er dom är inne.45Ni flyr till Hesbon utan möjlighet att komma längre. Men en eld kommer från Hesbon, Sihons fäderneärvda hem, och förtär landet från den ena ändan till den andra med alla dess upproriska invånare.46Ve dig, Moab! Guden Kemos folk är slaget och dina söner och döttrar har förts bort som slavar.47Men den dagen kommer, säger Herren, när jag än en gång ska upprätta Moab och återställa din rikedom. Så slutar profetian angående Moab.