O Jeremjášově činnosti a utrpení - JEREMJÁŠOVY ZÁPASY - — Srážka v chrámě - Ani chrám neobstojí, neodvrátí-li se lid od své zlé cesty. Lid je prorokovou řečí pobouřen.
1 Na začátku kralování Jójakíma, syna Jóšijášova, krále judského, stalo se od Hospodina toto slovo:2 „Toto praví Hospodin: Postav se na nádvoří Hospodinova domu a mluv proti všem judským městům, která se přicházejí klanět do Hospodinova domu, všechna slova, která jsem ti přikázal, abys jim mluvil; neubereš ani slovíčko.3 Snad uslyší a odvrátí se každý od své zlé cesty a já budu litovat toho, že jsem s nimi chtěl zle naložit za jejich zlé skutky.4 Řekneš jim: Toto praví Hospodin: Jestliže mě neuposlechnete a nebudete se řídit mým zákonem, který jsem vám vydal,5 a nebudete-li poslouchat slova mých služebníků proroků, které vám nepřetržitě posílám – a vy jste neposlechli! –6 naložím s tímto domem jako se Šílem a toto město vydám v zlořečení u všech pronárodů země.“ 7 Kněží, proroci i všechen lid slyšeli Jeremjáše mluvit v Hospodinově domě všechna tato slova.8 Když Jeremjáš domluvil, co mu Hospodin přikázal mluvit ke všemu lidu, kněží, proroci i všechen lid ho chytili a křičeli: „Zemřeš!9 Proč jsi v Hospodinově jménu prorokoval, že tento dům bude jako Šílo a že toto město bude v troskách, bez obyvatele?“ Všechen lid se proti Jeremjášovi v Hospodinově domě srotil.10 Když judští velmožové slyšeli tato slova, vystoupili z domu královského do Hospodinova domu a posadili se při vchodu do Hospodinovy Nové brány.
— Obvinění a osvobození - Prorokova neohroženost a vzpomínka na slova Micheáše Mórešetského zdrží kněze a proroky, aby Jeremjáše neusmrtili.
11 Kněží a proroci řekli velmožům a všemu lidu: „Tento muž zasluhuje smrt za to, co o tomto městě prorokoval, jak jste na vlastní uši slyšeli.“ 12 Jeremjáš všem velmožům a všemu lidu odpověděl: „Hospodin mě poslal, abych prorokoval o tomto domě a o tomto městě všechna slova, která jste slyšeli.13 Nyní napravte své cesty a své skutky, poslouchejte Hospodina, svého Boha, a Hospodin bude litovat toho, že proti vám mluvil zlé věci.14 Pokud jde o mne, jsem ve vašich rukou, naložte se mnou, jak pokládáte za dobré a správné.15 Ale vězte, když mě usmrtíte, uvedete na sebe, na toto město i na jeho obyvatele nevinnou krev. Vždyť mě k vám Hospodin opravdu posílá, abych vám přednesl všechna tato slova.“ 16 Velmožové i všechen lid nato kněžím a prorokům odvětili: „Tento muž nezasluhuje smrt. Vždyť k nám mluvil ve jménu Hospodina, našeho Boha.“17 Někteří muži ze starších země povstali a řekli celému shromáždění lidu:18 „Za dnů Chizkijáše, krále judského, prorokoval Micheáš Mórešetský a řekl všemu judskému lidu: ‚Toto praví Hospodin zástupů: Sijón bude zorán jako pole, z Jeruzaléma budou sutiny, z hory Hospodinova domu návrší zarostlá křovím.‘19 Dal ho snad Chizkijáš, král judský, a celý Juda usmrtit? Zdalipak se nebál Hospodina a neprosil Hospodina o shovívavost? Hospodin pak litoval, že proti nim mluvil ty zlé věci. Dopustili bychom se velikého zla sami proti sobě.“
— Smrt proroka Urijáše - Prorok, který se spoléhá na jinou moc a hledá pomoc jinde než u Hospodina, dojde jen zklamání.
20 V Hospodinově jménu prorokoval také muž Urijáš, syn Šemajášův z Kirjat-jearímu. Prorokoval proti tomuto městu a proti této zemi stejnými slovy jako Jeremjáš.21 Král Jójakím a všichni jeho bohatýři i všichni velmožové slyšeli jeho slova. Král ho chtěl usmrtit. Když o tom Urijáš uslyšel, bál se a uprchl a přišel až do Egypta.22 Ale král Jójakím poslal do Egypta muže s Elnátanem, synem Akbórovým, poslal je do Egypta.23 Odvedli Urijáše z Egypta a přivedli ho ke králi Jójakímovi. Ten ho zabil mečem a jeho mrtvolu pohodil u hrobů prostého lidu.24 Avšak s Jeremjášem byla ruka Achíkama, syna Šáfanova. Ten jej nevydal do rukou lidu, který jej chtěl usmrtit.
1Detta budskap kom till Jeremia från Herren under det första året som Jojakim, Josias son, regerade i Juda:2Ställ dig framför Herrens tempel och tala till alla som kommit dit från olika delar av Juda för att tillbe. Låt dem höra hela budskapet och utelämna inte ett enda ord av allt det jag vill att de ska få höra.3Det kan hända att de kommer att lyssna och omvända sig från sin ogudaktighet, och då kan jag hålla tillbaka det straff, som jag är beredd att sända över dem för deras ondskas skull.4Säg detta till dem, säger Herren: Om ni inte lyssnar till mig och lyder de lagar som jag har gett er,5och om ni inte lyssnar till mina tjänare profeterna som jag gång på gång har sänt till er för att varna er,6då ska jag förstöra detta tempel, precis som jag förstörde tabernaklet i Silo, och jag ska låta alla jordens folk förbanna Jerusalem.7-8När Jeremia hade avslutat sitt budskap och sagt varje ord Herren hade befallt honom att säga, började prästerna, de falska profeterna och allt folket i templet hota honom och skrika: "Döda honom! Döda honom! Vad har du för rätt att påstå att Herren ska förstöra templet på samma sätt som han gjorde i Silo?9Vad menar du med att säga att Jerusalem ska förstöras och att ingen ska överleva?"10När de högre ämbetsmännen i Juda hörde vad som pågick, rusade de från palatset bort till templet och satte sig vid porten för att hålla rättegång.11Prästerna och de falska profeterna framförde sina anklagelser inför ämbetsmännen och folket. "Denne man borde dö!" sa de. "Ni har med era egna öron hört vilken förrädare han är, som har profeterat mot den här staden."12Jeremia talade då till sitt försvar: "Det var Herren som sände mig för att profetera mot detta tempel och mot den här staden. Han gav mig vartenda ord jag skulle säga.13Men om ni slutar med era synder och börjar lyda Herren, er Gud, ska han ta tillbaka alla de straff som han sagt att han tänker sända över er.14Vad mig beträffar så är jag hjälplös och helt i ert våld. Ni får göra med mig vad ni anser vara bäst.15Men en sak är säker, och det är att om ni dödar mig dödar ni en oskyldig man, och ansvaret för detta kommer att vila på er och på denna stad och alla som bor här. Det är nämligen absolut sant att Herren har sänt mig och att han har gett mig varje ord."16Då sa ämbetsmännen och folket till prästerna och de falska profeterna: "Denne man förtjänar inte att dömas till döden, för han har talat till oss i Herrens, vår Guds, namn."17Då trädde en del visa, äldre män fram och talade till folket som stod där:18"Beslutet är riktigt, för på den tiden när morastiten Mika profeterade, under kung Hiskias regering i Juda, sa han till folket: Så säger Herren, härskarornas Gud: 'På berget Sion ska man plöja som på en åker, och den här staden, Jerusalem, ska förvandlas till en stenhög och skog ska växa på den plats där templet nu står!'19Men dödade kung Hiskia och folket honom för att han sa det? Nej, de vände om från sin ogudaktighet, tillbad Herren och bad Herren om nåd och förbarmande. Herren ändrade då sitt beslut och lät dem inte drabbas av något straff. Om vi dödar Jeremia för att han gett oss ett budskap från Gud, vem vet vad Gud då kommer att göra med oss?"20En annan sann profet, Semajas son Uria från Kirjat-Hajearim, profeterade också mot staden och folket, samtidigt med Jeremia.21Men när kung Jojakim, arméofficerarna och ämbetsmännen hörde vad han sa, fattade kungen beslutet att han skulle dödas. Uria fick dock höra talas om detta och flydde till Egypten.22Då skickade kung Jojakim Akbors son Elnatan till Egypten tillsammans med några män för att ta Uria till fånga.23De lyckades få tag i honom och förde honom tillbaka till kung Jojakim, som lät döda honom med svärd. Sedan begravde man honom på den allmänna begravningsplatsen.24Men Ahikam, Safans son, kungens sekreterare, stod på Jeremias sida och övertalade domstolen att inte utlämna honom till folket för att dödas.