— Dva koše fíků - Judští přesídlenci, kteří se dostali do babylónského zajetí s Jójakínem-Jekonjášem, se zase vrátí. Zato na ty, kdo zůstali v zemi, včetně Sidkijáše, dolehne Boží trest.
1 Hospodin mi ukázal, hle, dva koše fíků postavené před Hospodinovým chrámem poté, co Nebúkadnesar, král babylónský, přestěhoval Jekonjáše, syna Jójakímova, krále judského, i judské velmože, řemeslníky a kovotepce z Jeruzaléma a přivedl je do Babylónu.2 V jednom koši byly fíky velmi dobré, jako jsou fíky rané, v druhém koši byly fíky velmi špatné, tak špatné, že se nedaly jíst. 3 Hospodin se mne zeptal: „Co vidíš, Jeremjáši?“ Odvětil jsem: „Fíky. Ty dobré fíky jsou velmi dobré, ty špatné jsou velmi špatné, tak špatné, že se nedají jíst.“ 4 Tu se ke mně stalo slovo Hospodinovo:5 „Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Jako na tyto dobré fíky se dívám na judské přesídlence, které jsem pro jejich dobro poslal z tohoto místa do země Kaldejců.6 Obracím k nim svůj zrak v dobrém, přivedu je zpět do této země. Znovu je vybuduji a už je nezbořím, zasadím je a nevykořením.7 Dám jim srdce, aby mě poznali, že já jsem Hospodin. Budou mým lidem a já jim budu Bohem, neboť se ke mně navrátí celým srdcem. 8 Ale jako se špatnými fíky, které jsou tak špatné, že se nedají jíst, praví Hospodin, právě tak naložím se Sidkijášem, králem judským, a jeho velmoži, i pozůstatkem jeruzalémského lidu, s těmi, kdo zůstali v této zemi, i s těmi, kdo bydlí v zemi egyptské.9 Učiním je obrazem hrůzy a zla pro všechna království země, potupou a pořekadlem, předmětem výsměchu a zlořečením na všech místech, kam je vyženu.10 Pošlu na ně meč, hlad a mor, dokud nebudou do posledního vyhubeni ze země, kterou jsem dal jim a jejich otcům.“
1Sedan Nebukadnessar, kungen i Babylon, hade tagit Jojakims son Jekonja, kungen i Juda, till fånga och fört bort honom som slav till Babylon tillsammans med furstarna i Juda och de skickligaste yrkesmännen, snickarna och smederna, gav Herren mig den här synen. Jag fick se två korgar med fikon stå framför templet i Jerusalem.2I den ena korgen fanns det färska, nyskördade fikon. I den andra låg det skämda och mögliga fikon, alltför ruttna att äta.3Då frågade Herren: "Vad är det du ser, Jeremia?"Jag svarade: "Fikon, några utsökta och några ruttna."4-5Då sa Herren: "De goda fikonen representerar dem som sänts i landsflykt till Babylon.6Jag ska se till att de blir väl behandlade och leda dem tillbaka hit. Jag ska plantera dem och inte dra upp dem igen.7Jag ska ge dem hjärtan som känner mig. De ska vara mitt folk och jag ska vara deras Gud, för de ska med stor glädje återvända till mig.8Men de ruttna fikonen representerar Sidkia, Judas kung, och hans ämbetsmän och alla andra från Jerusalem, som lämnats kvar här i landet, och dem som bor i Egypten. Jag ska behandla dem som ruttna fikon, som något fullständigt oanvändbart.9De ska vara motbjudande för alla folk på jorden, och de ska hånas och förbannas vart jag än tvingar dem att bege sig.10Jag ska låta dem drabbas av massakrer, hungersnöd och sjukdomar, tills de är utrotade från landet Israel, som jag gav dem och deras förfäder."