Váš prohlížeč je zastaralý. Pokud je ERF Bibleserver velmi pomalý, aktualizujte prosím svůj prohlížeč.

Přihlásit se
... a používejte všechny funkce!

  • Čtěte ji1. Mose 3
  • Poznámky
  • Štítky
  • Lajky
  • Historie
  • Slovníky
  • Plán četby
  • Grafika
  • Video
  • Zvláštní příležitosti
  • Přispět
  • Blog
  • Zpravodaj
  • Partner
  • Nápověda
  • Kontakt
  • Alexa Skill
  • Pro webmastery
  • Zásady ochrany osobních údajů
  • Prohlášení o přístupnosti
  • Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR)
  • Tiráž
  • Language: čeština
© 2026 ERF
Přihlaste se zdarma

Jan 19

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost
1  Tehdy dal Pilát Ježíše zbičovat. 2  Vojáci upletli z trní korunu, vložili mu ji na hlavu a přes ramena mu přehodili purpurový plášť. 3  Pak před něho předstupovali a říkali: „Buď pozdraven, králi židovský!“ Přitom ho bili do obličeje. 4  Pilát znovu vyšel a řekl Židům: „Hleďte, vedu vám ho ven, abyste věděli, že na něm nenalézám žádnou vinu.“ 5  Ježíš vyšel ven s trnovou korunou na hlavě a v purpurovém plášti. Pilát jim řekl: „Hle, člověk!“ 6  Když ho velekněží a jejich služebníci uviděli, dali se do křiku: „Ukřižovat, ukřižovat!“ Pilát jim řekl: „Vy sami si ho ukřižujte! Já na něm vinu nenalézám.“ 7  Židé mu odpověděli: „My máme zákon, a podle toho zákona musí zemřít, protože se vydával za syna Božího.“ 8  Když to Pilát uslyšel, ještě více se ulekl. 9  Vešel znovu do paláce a řekl Ježíšovi: „Odkud jsi?“ Ale Ježíš mu nedal žádnou odpověď. 10  Pilát mu řekl: „Nemluvíš se mnou? Nevíš, že mám moc tě propustit, a mám moc tě ukřižovat?“ 11  Ježíš odpověděl: „Neměl bys nade mnou žádnou moc, kdyby ti nebyla dána shůry. Proto ten, kdo mě tobě vydal, má větší vinu.“  12  Od té chvíle ho Pilát usiloval propustit. Ale Židé křičeli: „Jestliže ho propustíš, nejsi přítel císařův. Každý, kdo se vydává za krále, je proti císaři.“ 13  Když to Pilát uslyšel, dal vyvést Ježíše ven a zasedl k soudu na místě zvaném ‚Na dláždění‘, hebrejsky Gabbatha. 14  Byl den přípravy před svátky velikonočními, kolem poledne. Pilát Židům řekl: „Hle, váš král!“ 15  Oni se dali do křiku: „Pryč s ním, pryč s ním, ukřižuj ho!“ Pilát jim řekl: „Vašeho krále mám ukřižovat?“ Velekněží odpověděli: „Nemáme krále, jen císaře.“ 16  Tu jim ho vydal, aby byl ukřižován, a oni se Ježíše chopili.  

— Ukřižování

17  Nesl svůj kříž a vyšel z města na místo zvané Lebka, hebrejsky Golgota. 18  Tam ho ukřižovali a s ním jiné dva, z každé strany jednoho a Ježíše uprostřed. 19  Pilát dal napsat nápis a připevnit jej na kříž. Stálo tam: Ježíš Nazaretský, král židovský. 20  Ten nápis četlo mnoho Židů, neboť místo, kde byl Ježíš ukřižován, bylo blízko města; byl napsán hebrejsky, latinsky a řecky. 21 Židovští velekněží řekli Pilátovi: „Neměls psát ‚židovský král‘, nýbrž ‚vydával se za židovského krále‘.“ 22  Pilát odpověděl: „Co jsem napsal, napsal jsem.“  23  Když vojáci Ježíše ukřižovali, vzali jeho šaty a rozdělili je na čtyři díly, každému vojákovi díl; zbýval ještě spodní šat. Ten šat byl beze švů, odshora vcelku utkaný. 24  Řekli si mezi sebou: „Netrhejme jej, ale losujme o něj, čí bude!“ To proto, aby se naplnilo Písmo: ‚Rozdělili si mé šaty a o můj oděv metali los.‘ To tedy vojáci provedli.  25  U Ježíšova kříže stály jeho matka a sestra jeho matky, Marie Kleofášova a Marie Magdalská. 26  Když Ježíš spatřil matku a vedle ní učedníka, kterého miloval, řekl matce: „Ženo, hle, tvůj syn!“ 27  Potom řekl tomu učedníkovi: „Hle, tvá matka!“ V tu hodinu ji onen učedník přijal k sobě.  

— Ježíšova smrt

28  Ježíš věděl, že vše je již dokonáno; a proto, aby se až do konce splnilo Písmo, řekl: „Žízním.“ 29  Stála tam nádoba plná octa; namočili tedy houbu do octa a na yzopu mu ji podali k ústům. 30  Když Ježíš okusil octa, řekl: „Dokonáno jest.“ A nakloniv hlavu skonal.  31  Poněvadž byl den přípravy a těla nesměla zůstat přes sobotu na kříži – na tu sobotu připadal totiž velký svátek – požádali Židé Piláta, aby odsouzeným byly zlámány kosti a aby byli sňati z kříže. 32  Přišli tedy vojáci a zlámali kosti prvnímu i druhému, kteří byli ukřižováni s ním. 33  Když přišli k Ježíšovi a viděli, že je již mrtev, kosti mu nelámali, 34  ale jeden z vojáků mu probodl kopím bok; a ihned vyšla krev a voda. 35  A ten, který to viděl, vydal o tom svědectví, a jeho svědectví je pravdivé; on ví, že mluví pravdu, abyste i vy uvěřili. 36  Neboť se to stalo, aby se naplnilo Písmo: ‚Ani kost mu nebude zlomena.‘ 37  A na jiném místě Písmo praví: ‚Uvidí, koho probodli.‘  

— Pohřeb Ježíšův

38  Potom požádal Piláta Josef z Arimatie – byl to Ježíšův učedník, ale tajný, protože se bál Židů – aby směl Ježíšovo tělo sejmout z kříže. Když Pilát k tomu dal souhlas, Josef šel a tělo sňal. 39  Přišel také Nikodém, který kdysi navštívil Ježíše v noci, a přinesl asi sto liber směsi myrhy a aloe. 40  Vzali Ježíšovo tělo a zabalili je s těmi vonnými látkami do lněných pláten, jak je to u Židů při pohřbu zvykem. 41 V těch místech, kde byl Ježíš ukřižován, byla zahrada a v ní nový hrob, v němž dosud nikdo nebyl pochován. 42  Tam položili Ježíše, protože byl den přípravy a hrob byl blízko.  

© 2001 Česká biblická společnost

Jan 19

Nya Levande Bibeln

od Biblica

Pilatus dömer Jesus till döden

1 Pilatus gav då order om att Jesus skulle piskas. 2 Och soldaterna gjorde en krona av törnen och satte den på hans huvud och klädde på honom en mörkröd[1] mantel. 3 Sedan gick de fram till honom och sa: ”Leve judarnas kung”, och de slog honom i ansiktet. 4 Efteråt gick Pilatus ut igen och sa till folket: ”Nu för jag ut honom till er, så att ni ska förstå att jag inte finner honom skyldig till något.” 5 Och så kom Jesus ut med törnekronan och den mörkröda manteln på sig, och Pilatus sa: ”Här är mannen!” 6 Men när översteprästerna och deras tempelvakter fick se honom, började de ropa: ”Spika fast honom på ett kors, spika fast honom på ett kors!”Då sa Pilatus: ”Ni får ta honom och spika fast honom själva. Jag finner honom inte skyldig till något.” 7 Men de judiska ledarna svarade: ”Enligt vår lag[2] måste han dö, för han har kallat sig Guds Son.” 8 När Pilatus hörde detta blev han mycket rädd. 9 Han förde in Jesus i residenset igen och frågade honom: ”Varifrån kommer du?” Men Jesus svarade honom inte. 10 ”Tänker du inte svara mig?” frågade Pilatus. ”Vet du inte att jag har makt både att ge dig fri och att låta dig spikas fast på ett kors?” 11 Men Jesus sa: ”Du skulle inte ha någon makt över mig alls, om du inte hade fått den av Gud. Därför har de som överlämnade mig åt dig gjort sig skyldiga till en större synd.” 12 Då försökte Pilatus hitta ett sätt att kunna frige Jesus, men folket ropade: ”Om du friger honom är du inte kejsarens vän. Den som gör sig till kung gör uppror mot kejsaren.” 13 Och när Pilatus hörde vad de sa, förde han ut Jesus till dem igen och satte sig på domarsätet på den plats som kallas Stengården (på arameiska[3] ”Gabbata”). 14 Klockan var nu runt tolv[4] på dagen, och det var fredag, förberedelsedagen innan påskhögtiden. Och Pilatus sa till judarna: ”Här har ni er kung.” 15 Men folket skrek: ”Bort med honom. Spika fast honom på ett kors!”Då frågade Pilatus: ”Ska jag verkligen avrätta er kung på ett kors?”Men översteprästerna svarade: ”Vi har ingen annan kung än kejsaren.” 16 Då gav Pilatus efter och överlämnade Jesus till sina soldater, för att de skulle föra bort honom och spika fast honom på ett kors. Soldaterna tog honom alltså med sig, 

Jesus spikas fast på ett kors

17 och Jesus var själv tvungen att bära sitt kors till den plats som kallas Skallen (på arameiska ”Golgota”). 18 Där spikade de fast honom och två andra män på varsitt kors, Jesus hängde i mitten och de två andra på var sin sida om honom. 19 Pilatus hade låtit skriva en skylt som sattes upp på korset, och där stod det: ”Jesus från Nasaret, judarnas kung”. 20 Texten var skriven på både arameiska, latin och grekiska, och eftersom platsen där Jesus avrättades låg nära staden, var det många som läste den. 21 Översteprästerna gick då till Pilatus och krävde: ”Ändra texten från ’Judarnas kung’ till ’Han har sagt: Jag är judarnas kung.’ ” 22 Men Pilatus svarade: ”Vad jag har skrivit, det har jag skrivit. Inget ska ändras.” 23 När soldaterna hade spikat fast Jesus på korset, tog de hans kläder och delade upp dem i fyra högar, en för var och en av dem. Men när de kom till långskjortan, visade det sig att den var vävd i ett enda stycke utan söm. 24 Därför sa de: ”Det är dumt att skära sönder den. Vi kastar lott om vem som ska få den.” Och genom detta blev det som Gud förutsagt i Skriften[5] verklighet: ”De delade upp mina kläder mellan sig och kastade lott om min klädedräkt.” Ja, det var exakt vad soldaterna gjorde. 25 Intill korset där Jesus hängde stod hans mamma, hans moster, Klopas fru Maria och Maria från Magdala. 26 Och när Jesus såg sin mamma stå där bredvid den efterföljare som han älskade,[6] sa han till henne: ”Mamma, låt honom vara din son.” 27 Sedan sa han till sin efterföljare: ”Låt henne vara din mamma!” Och från den dagen lät efterföljaren henne bo hemma hos sig. 

Jesus dör på korset

28 Jesus visste nu att hans uppdrag var slutfört, och för att det som Gud förutsagt i Skriften[7] skulle bli verklighet, sa han: ”Jag är törstig.” 29 Någon doppade då en svamp i en kruka fylld med surt vin som stod där och fäste den på en isopstjälk[8] och förde den till hans mun. 30 Och när Jesus hade smakat på vinet, sa han: ”Det är slutfört.” Sedan böjde han ner huvudet och gav upp andan. 31 Judarna ville inte att kropparna skulle hänga kvar på korsen till nästa dag, som var vilodagen[9], och dessutom en speciell sådan eftersom det var påsk. De bad därför Pilatus ge order om att man skulle slå sönder benen på de fastspikade männen, så att kropparna kunde tas ner. 32 Soldaterna kom då och slog sönder benen på de båda män som hade spikats upp på kors samtidigt som Jesus, först den ena mannens ben och sedan den andres. 33 Men när de kom fram till Jesus såg de att han redan var död, och därför slog de inte sönder hans ben. 34 En av soldaterna nöjde sig istället med att sticka upp ett spjut i hans sida, och då rann det ut blod och vatten. 35 Det finns en som kan intyga detta,[10] eftersom han såg det med egna ögon. Han vet att det han säger är sant, och han har berättat det för att ni ska tro. 36 Detta hände för att det som Gud förutsagt i Skriften skulle bli verklighet: ”Inte ett enda ben i hans kropp ska krossas.”[11]. 37 På ett annat ställe har Gud också sagt: ”De ska se upp till honom som de har genomborrat”[12]. 

Jesus begravs

38 Josef från Arimataia, som av rädsla för de judiska ledarna hade varit en hemlig efterföljare till Jesus, bad sedan Pilatus att få ta ner Jesus kropp. Pilatus lät honom få det, och Josef gick då och tog ner kroppen. 39 Nikodemos, mannen som först hade kommit till Jesus på natten, var också med. Han hade med sig en blandning av myrra och aloe som vägde omkring 30 kilo. 40 De båda männen lindade sedan in Jesus kropp i en svepning av linne, tillsammans med den välluktande blandningen, så som man brukade göra vid judiska begravningar. 41 Platsen där Jesus spikades fast på ett kors låg nära en trädgård, där det fanns en ny grav som aldrig hade använts. 42 Och eftersom vilodagen[13] snart skulle börja, och graven låg nära, la man Jesus i den. 

Swedish New Living Bible (Nya Levande Bibeln)
Copyright © 1974, 1977, 1987, 1995, 2003, 2004 by Biblica, Inc.®
Used by permission. All rights reserved worldwide.