— Setkání s Ezauem - Jákob se před Ezauem pokoří a oba bratři se smíří.
1 Potom se Jákob rozhlédl a vidí, že přichází Ezau a s ním čtyři sta mužů. I rozdělil zvlášť děti Lejiny a Rácheliny a obou otrokyň.2 Dopředu postavil otrokyně a jejich děti, za ně Leu s jejími dětmi a Ráchel s Josefem dozadu.3 Sám se ubíral před nimi a sedmkrát se poklonil až k zemi, než k svému bratrovi přistoupil.4 Ezau se k němu rozběhl a objal ho, padl mu kolem krku a políbil ho; oba zaplakali.5 Pak se Ezau rozhlédl a spatřil ženy a děti. Tázal se: „Koho to máš s sebou?“ Jákob odvětil: „To jsou děti, jimiž Bůh milostivě obdaroval tvého otroka.“6 Mezitím přistoupily otrokyně se svými dětmi a poklonily se.7 Pak přistoupila i Lea a její děti a poklonily se. Naposled přistoupil Josef a Ráchel a poklonili se.8 Ezau se otázal: „K čemu je celý ten tábor, s kterým jsem se setkal?“ Odvětil: „Abych získal přízeň svého pána.“9 Ezau řekl: „Mám dost, bratře. Ponech si, co máš.“10 Ale Jákob naléhal: „Jestliže jsem získal tvoji přízeň, přijmi prosím ode mne ten dar, vždyť smím vidět tvou tvář, a to je jako bych viděl tvář Boží. Tak přívětivě jsi mě přijal!11 Přijmi prosím z mého požehnání, co jsem ti přinesl, neboť Bůh se nade mnou smiloval a mám všeho dost.“ Tak ho nutil, až Ezau přijal.12 A navrhl: „Vydejme se na cestu, půjdu s tebou.“13 Ale on mu odvětil: „Můj pán ví, že děti jsou útlé a že mám s sebou březí ovce a krávy. Budou-li hnány po celý den, všechny ovce uhynou.14 Nechť se prosím můj pán ubírá před svým otrokem a já potáhnu pomalu, jak může jít stádo, které je přede mnou, a jak mohou děti; pak přijdu k svému pánu do Seíru.“15 Ezau na to řekl: „Dovol, abych ti tu ponechal několik svých lidí.“ On však odvětil: „K čemu to? Jen když jsem získal přízeň svého pána.“16 A tak se Ezau toho dne vrátil svou cestou do Seíru,17 kdežto Jákob vytáhl do Sukótu a vystavěl dům a pro svůj dobytek udělal přístřešky. Proto pojmenoval to místo Sukót (to je Přístřešky).
— Jákob v Šekemu - Jákob přichází pokojně k Šekemu a vyhlašuje i tam panství svého Boha.
18 Potom přišel Jákob cestou z Rovin aramských pokojně k městu Šekemu, které je v zemi kenaanské. Utábořil se před městem19 a od synů Chamóra, otce Šekemova, koupil za sto kesít díl pole, na němž si postavil stan.20 I zřídil tam oltář a nazval jej ‚Él je Bůh Izraelův‘.
1När Jakob såg Esau komma på avstånd med sina 400 män2ställde han upp sin familj på led, de två bihustrurna och deras barn först, sedan Lea och hennes barn och Rakel och Josef sist.3Sedan gick Jakob i förväg, och när han närmade sig brodern bugade han sig djupt inför honom sju gånger.4Då sprang Esau fram för att möta honom och omfamnade honom och kysste honom, och de grät båda.5Sedan såg Esau på kvinnorna och barnen och frågade: "Vilka är dessa människor som du har med dig?""Det är mina barn", svarade Jakob.6Då kom bihustrurna fram med sina barn och bugade sig djupt inför Esau.7Sedan kom Lea med sina barn och bugade sig, och slutligen kom Rakel och Josef och bugade sig för honom.8"Och vem tillhör alla dessa hjordar, som jag mötte när jag kom?" frågade Esau. Jakob svarade: "Det är min gåva till dig för att du ska bli vänligt stämd!"9"Käre bror, jag har tillräckligt", skrattade Esau. "Behåll du vad du har."10"Nej, var snäll och ta emot gåvorna" svarade Jakob, "för vilken lättnad är det inte att se ditt vänliga leende! Jag var lika rädd för att möta dig, som om jag skulle närmat mig Gud!11Ta därför emot mina gåvor, för Gud har varit generös mot mig, och jag har tillräckligt." Jakob stod alltså på sig och slutligen accepterade Esau gåvorna.12"Låt oss gå nu", sa Esau. "Jag och mina män tänker följa dig och visa vägen."13Men Jakob svarade: "Som du kan se är några av barnen små, och hjordarna har sina ungar, och om de drivs alltför hårt kommer de att dö.14Gå du före oss, så kommer vi efter i vår egen takt. Vi ses i Seir."15Esau sa: "Låt mig åtminstone lämna kvar några av mina män, som kan hjälpa dig och vara dina vägvisare.""Nej", sa Jakob. "Vi klarar oss bra själva. Gör som jag föreslår."16Esau startade alltså återresan till Seir samma dag,17men Jakob och hans familj fortsatte till Suckot. Där byggde han sig ett läger med inhägnader för hjordarna och boskapen. (Det är därför som platsen kallas Suckot, som betyder hyddor.)18Sedan kom de välbehållna fram till Sikem i Kanaan och slog läger utanför staden.19Av Hamor, Sikems fars familj, köpte han det land som han slagit läger på för hundra silverpengar.20Där reste han ett altare och kallade det för El-Elohe-Israel, som betyder Israels Guds altare.