— Kobylky - Po novém, neúspěšném jednání s faraónem zničí záplava kobylek zbytek úrody v zemi.
1 Hospodin řekl Mojžíšovi: „Předstup před faraóna. Já jsem totiž učinil jeho srdce i srdce jeho služebníků neoblomné, abych mohl uprostřed nich provést tato svá znamení2 a ty abys mohl vypravovat svým synům i vnukům o tom, co jsem v Egyptě dokázal, i o znameních, která jsem mezi nimi udělal, ať víte, že já jsem Hospodin.“3 Mojžíš a Áron tedy předstoupili před faraóna a řekli mu: „Toto praví Hospodin, Bůh Hebrejů: Jak dlouho se budeš zdráhat pokořit se přede mnou? Propusť můj lid, aby mi sloužil.4 Budeš-li se zdráhat propustit můj lid, pak na tvé území uvedu zítra kobylky.5 Přikryjí povrch země, takže nebude možno zemi ani vidět, a sežerou zbytek toho, co vyvázlo, co vám zůstalo po krupobití. Ožerou také všechny stromy, které vám na polích znovu raší.6 Naplní tvé domy, domy všech tvých služebníků i domy všech Egypťanů. Něco takového neviděli tvoji otcové ani dědové od doby, kdy začali obdělávat půdu, až dodnes.“ Nato se Mojžíš obrátil a odešel od faraóna.7 Faraónovi služebníci řekli: „Jak dlouho nám bude tento člověk léčkou? Propusť ty muže, ať slouží Hospodinu, svému Bohu. Což jsi dosud nepoznal, že hrozí Egyptu zánik?“8 Mojžíš a Áron byli přivedeni zpět k faraónovi. Ten jim řekl: „Nuže, služte Hospodinu, svému Bohu. Kdo všechno má jít?“9 Mojžíš odvětil: „Půjdeme se svou mládeží i se starci, půjdeme se svými syny i dcerami, se svým bravem i skotem, neboť máme slavnost Hospodinovu.“10 Farao jim však řekl: „To tak! Myslíte si, že Hospodin bude s vámi, když vás propustím s dětmi? To jste si zamanuli špatnou věc.11 Kdepak! Vy muži si jděte a služte Hospodinu, když o to tak stojíte.“ A vyhnali je od faraóna. 12 Hospodin řekl Mojžíšovi: „Vztáhni nad egyptskou zemi ruku, aby přilétly na egyptskou zemi kobylky a sežraly všechny byliny země, všechno, co zůstalo po krupobití.“13 Mojžíš tedy vztáhl nad egyptskou zemi hůl a Hospodin přihnal na zemi východní vítr. Ten vál po celý den a celou noc. Když nastalo jitro, přinesl východní vítr kobylky.14 Kobylky přilétly na celou egyptskou zemi a spustily se na celé území Egypta v takovém množství, že tolik kobylek nebylo nikdy předtím ani potom.15 Přikryly povrch celé země, až se na zemi zatmělo, a sežraly všechny byliny na zemi i všechno ovoce na stromech, co zbylo po krupobití. Na stromech a na polních bylinách po celé egyptské zemi nezbylo nic zeleného.16 Farao rychle povolal Mojžíše a Árona. Řekl jim: „Zhřešil jsem proti Hospodinu, vašemu Bohu, i proti vám.17 Sejmi prosím můj hřích ještě tentokrát a proste Hospodina, svého Boha, aby jen odvrátil ode mne tuto smrt.“18 Mojžíš od faraóna odešel a prosil Hospodina.19 Tu Hospodin obrátil vítr a velmi silný mořský vítr odnesl kobylky a prudce je vrhl do Rákosového moře, takže na celém egyptském území nezůstala jediná kobylka.20 Avšak Hospodin zatvrdil faraónovo srdce, takže Izraelce nepropustil.
— Temnota - Hospodin sesílá na Egypt tmu. Farao slibuje propustit lid, ale nechce dovolit, aby s sebou vzal stáda.
21 Hospodin řekl Mojžíšovi: „Vztáhni svou ruku k nebi a egyptskou zemi zahalí temnota, taková temnota, že se dá nahmatat.“22 Mojžíš vztáhl ruku k nebi. Tu nastala po celé egyptské zemi tma tmoucí a trvala po tři dny.23 Lidé neviděli jeden druhého; po tři dny se nikdo neodvážil hnout ze svého místa. Ale všichni Izraelci měli ve svých obydlích světlo.24 Farao povolal Mojžíše a řekl: „Odejděte! Služte Hospodinu! Zanechte tu jenom svůj brav a skot. Také vaše děti mohou jít s vámi.“25 Mojžíš odpověděl: „Ty sám nám dáš potřebné k obětním hodům a k zápalným obětem, abychom je připravili Hospodinu, svému Bohu.26 Půjdou s námi i naše stáda, ani pazneht tu nezůstane. Budeme z nich brát k službě Hospodinu, svému Bohu. My ještě nevíme, čím budeme Hospodinu sloužit, dokud tam nepřijdeme.“27 Avšak Hospodin zatvrdil faraónovo srdce a on je nedovolil propustit.28 Farao řekl: „Odejdi ode mne. Dej si pozor, ať mi už nepřijdeš na oči. Neboť v den, kdy mi přijdeš na oči, zemřeš!“29 Mojžíš odpověděl: „Jak jsi řekl. Už ti na oči nepřijdu.“
1Då sa Herren till Mose: "Gå tillbaka till Farao och framställ på nytt din begäran till honom. Men jag har förhärdat både hans och hans tjänares hjärtan, för att jag ska kunna göra fler under och visa min makt.2Tänk på vilka otroliga ting du kommer att kunna berätta för dina barn och barnbarn om vad jag gjorde i Egypten! Du ska låta dem förstå att jag verkligen visade er att det är jag som är Herren."3Mose och Aron gick än en gång till Farao och talade med honom: "Herren, hebreernas Gud, frågar: 'Hur länge tänker du stå mig emot? Släpp mitt folk så att det kan fira gudstjänst inför mig.4-5Om du fortfarande vägrar att göra det, ska jag i morgon bitti täcka hela landet med så många gräshoppor att du inte ska kunna se marken, och de ska äta upp allt som blev kvar efter haglet.6Det kommer att vimla av dem i ditt palats och i dina tjänares hem över hela Egypten. Aldrig tidigare i Egyptens historia har det förekommit någonting så fruktansvärt.' "Sedan gick Mose därifrån.7Faraos tjänare kom och frågade Farao om han tänkte göra slut på dem alldeles: "Märker du inte att hela Egypten håller på att gå under? Låt männen gå för att tjäna Herren!"8Då hämtade man tillbaka Mose och Aron till Farao. "Ni får väl gå och fira gudstjänst då!" sa han. "Men vilka är det som ska gå?"9"Vi vill gå tillsammans med våra söner och döttrar och med all vår boskap", svarade Mose. "Vi vill ta allting med oss, och alla vill vi vara med på den här vandringen."10"I Guds namn kommer jag inte att låta er ta med barnen!" invände Farao. "Jag förstår nog er komplott!11-12Aldrig på tiden! Nej, ni som är vuxna män kan gå och fira gudstjänst, för det var ju det ni ville." Och så körde man ut dem därifrån.12Då sa Herren till Mose: "Räck ut din hand över Egyptens land, så ska gräshoppor komma över hela landet och äta upp allt som haglet lämnade kvar."13Och Mose räckte ut sin stav, och Herren lät en östlig vind blåsa över landet hela dagen och hela natten, och när det blev morgon hade vinden fört med sig gräshopporna.14De täckte hela landet från den ena gränsen till den andra. Det var den värsta gräshoppsplågan i hela Egyptens historia, och det kommer aldrig mer att bli en liknande.15Gräshopporna täckte hela landet och skymde solen så att det blev alldeles mörkt, och de åt upp all växtlighet som fanns kvar efter haglet. De lämnade inget grönt kvar, inte ett enda träd eller en enda planta i hela landet.16Då skickade Farao ilbud efter Mose och Aron och sa till dem: "Jag bekänner min synd mot Herren, er Gud, och mot er.17Förlåt min synd bara den här gången och bed Herren, er Gud, att han tar bort denna dödsplåga."18Mose gick ut från Faraos palats och bad till Herren,19och han sände en kraftig västanvind som blåste ut alla gräshopporna i Röda havet, och sedan fanns det inte en enda gräshoppa kvar i hela Egypten.20Men Herren förhärdade Faraos hjärta, så att han inte lät folket gå.
Mörker över landet i tre dagar
21Då sa Herren till Mose: "Lyft upp dina händer mot himlen, så ska jag sända ett väldigt mörker, utan den minsta strimma ljus över Egypten."22Mose gjorde som Herren hade sagt, och det kom ett tjockt mörker över hela landet som varade i tre dagar.23Under hela denna tid kunde egyptierna knappast röra sig, men Israels folk hade ljus som vanligt.24Farao skickade då bud på Mose och sa: "Gå och fira gudstjänst åt Herren, men låt era får och er boskap stanna här. Barnen får ni ta med er."25"Nej", sa Mose. "Vi måste ta med oss all vår boskap för att kunna bära fram slaktoffer och brännoffer inför Herren, vår Gud.26Inte en klöv ska lämnas kvar. Vi vet inte vad för slags offer han kommer att begära, förrän vi är där."27Men Herren förhärdade Faraos hjärta, så att han inte heller nu lät dem gå.28"Gå ut härifrån, och visa dig aldrig mer inför mig", skrek Farao åt Mose. "Den dag du gör det ska du dö."29"Jag ska inte komma hit någon mer gång", lovade Mose.