— Proroctví proti Bét-elu - Muž Boží z Judska přichází varovat, ale je pro vlastní neposlušnost zadáven lvem.
1 Když Jarobeám stanul u oltáře, aby pálil kadidlo, přišel do Bét-elu z Judska muž Boží s Hospodinovým slovem.2 Volal proti oltáři na Hospodinův pokyn: „Oltáři, oltáři, toto praví Hospodin: ‚Hle, Davidovu domu se narodí syn jménem Jóšijáš. Ten bude na tobě obětovat kněze posvátných návrší, kteří na tobě pálí kadidlo. Budou se na tobě spalovat i lidské kosti.‘“3 Téhož dne dal i věštecké znamení: „Toto je věštecké znamení, které ohlásil Hospodin: Hle, oltář se roztrhne a popel z obětí, který je na něm, se rozsype.“4 Když uslyšel král Jarobeám slovo muže Božího, které zvolal proti oltáři v Bét-elu, vztáhl od oltáře svou ruku a poručil: „Chopte se ho!“ Ale ruka, kterou proti němu vztáhl, strnula, takže ji nemohl přitáhnout k sobě zpět.5 Oltář se roztrhl a popel z obětí se z oltáře rozsypal podle věšteckého znamení, které muž Boží učinil na Hospodinův pokyn.6 Král se na muže Božího obrátil se slovy: „Prosím, pros Hospodina, svého Boha, o shovívavost a modli se za mne, abych mohl přitáhnout ruku k sobě zpět.“ Muž Boží prosil Hospodina o shovívavost a král přitáhl ruku k sobě zpět a byla zase jako dřív.7 Král k muži Božímu promluvil: „Pojď se mnou do domu, posilni se a dám ti dar.“8 Muž Boží králi odvětil: „I kdybys mi dal polovinu svého domu, nepůjdu s tebou. Na tomto místě nebudu jíst chléb ani pít vodu,9 neboť tak mi přikázal Hospodin svým slovem: ‚Nebudeš jíst chléb ani pít vodu a nevrátíš se zpět cestou, kterou jsi šel.‘“10 Muž Boží pak odešel jinou cestou a nevracel se cestou, po níž do Bét-elu přišel. 11 V Bét-elu bydlel jeden starý prorok. Jeho synové přišli a vyprávěli mu o všech činech, které toho dne vykonal muž Boží v Bét-elu. Vyprávěli svému otci i o tom, co promluvil ke králi.12 Nato se jich otec zeptal: „Kterou cestou odešel?“ Jeho synové viděli, kudy muž Boží, který přišel z Judska, odešel.13 Poručil tedy synům: „Osedlejte mi osla!“ Osedlali mu osla, on na něj nasedl14 a jel za mužem Božím. Našel jej, jak sedí pod posvátným stromem. Řekl mu: „Ty jsi ten muž Boží, který přišel z Judska?“ Odpověděl: „Jsem.“15 Nato mu řekl: „Pojď se mnou do domu a pojez chléb.“16 Muž Boží pravil: „Nemohu se s tebou vrátit, nepůjdu s tebou. Na tomto místě nebudu jíst chléb ani s tebou pít vodu,17 neboť tak mi nařídil Hospodin svým slovem: ‚Nebudeš tam jíst chléb ani pít vodu ani se nevrátíš cestou, po níž jsi šel.‘“18 On mu však řekl: „I já jsem prorok jako ty. Na Hospodinův pokyn ke mně promluvil anděl: ‚Přiveď ho s sebou zpátky do svého domu, ať pojí chléb a napije se vody.‘“ Tak ho obelhal.19 I vrátil se s ním, jedl chléb v jeho domě a pil vodu. 20 Když ještě seděli za stolem, stalo se slovo Hospodinovo k proroku, který ho přivedl zpět.21 Zvolal na muže Božího, který přišel z Judska: „Toto praví Hospodin: ‚Poněvadž ses vzepřel rozkazu Hospodinovu a nedodržel jsi příkaz, který ti dal Hospodin, tvůj Bůh,22 ale vrátil ses a jedls chléb a pils vodu na místě, o němž ti řekl: Nebudeš tam jíst chléb ani pít vodu, nedostane se tvé mrtvé tělo do hrobu tvých otců.‘“23 Když prorok, kterého přivedl zpět, pojedl a napil se, osedlal mu osla24 a on odejel. Na cestě ho přepadl lev a usmrtil ho. Jeho mrtvola ležela na cestě a vedle ní stál osel; i lev stál vedle mrtvoly. 25 Tu šli kolem nějací muži a viděli na cestě ležící mrtvolu i lva stojícího vedle té mrtvoly. Přišli do města, v němž bydlel ten starý prorok, a vykládali o tom.26 Když to uslyšel prorok, který ho přivedl z cesty zpět, řekl: „To je muž Boží, který se vzepřel Hospodinovu rozkazu. Hospodin jej vydal lvu a ten ho roztrhal a usmrtil podle slova, které k němu Hospodin promluvil.“27 Pak rozkázal svým synům: „Osedlejte mi osla!“ Osedlali mu ho.28 Odejel a nalezl mrtvolu ležící na cestě; vedle mrtvoly stál osel i lev. Lev nesežral mrtvolu ani neroztrhal osla.29 Prorok zvedl mrtvolu muže Božího, naložil ji na osla a vezl ji zpět. Ten starý prorok přišel do města, naříkal nad ním a pohřbil ho.30 Jeho mrtvé tělo uložil do svého hrobu a naříkali nad ním: „Běda, můj bratře!“31 Po pohřbu řekl svým synům: „Až umřu, pochovejte mě do hrobu, v němž je pohřben muž Boží. Vedle jeho kostí uložte i mé kosti.32 Jistě se stane to, co na Hospodinův pokyn volal proti oltáři v Bét-elu i proti všem domům na posvátných návrších v samařských městech.“ 33 Ani po této události se Jarobeám neodvrátil od své zlé cesty, ale dál dělal kněze posvátných návrší ze spodiny lidu. Kdo chtěl, toho pověřil, aby byl knězem posvátných návrší.34 Touto věcí se Jarobeámův dům prohřešil, a proto musel být zničen a vyhlazen z povrchu země.
1När Jerobeam närmade sig altaret för att tända offerelden2steg en profet, som Herren hade kallat dit, fram och ropade: "O, altare, altare! Herren säger att ett barn vid namn Josia ska födas i Davids hus. Han ska på dig offra de offerhöjdspräster som nu har kommit hit för att tända rökelse, och människoben ska då brännas på dig."3Sedan tillade han att ett tecken skulle bevisa att budskapet var från Herren: "Herren säger att detta altare ska falla sönder, och att askan på det ska hamna på marken."4Då blev kungen rasande på profeten och gav order om att han skulle gripas. När han sträckte ut sin arm mot profeten blev den förlamad, så att han inte kunde dra den tillbaka.5Samtidigt uppstod en spricka i altaret, och askan rann ut på marken, precis det tecken som profeten hade sagt skulle inträffa som bevis på att det var Gud som hade talat genom profeten.6"Be Herren, din Gud, att göra mig frisk i armen igen", sa kungen till profeten. Profeten gjorde som han önskade, och kungens arm blev fullt normal igen.7Då sa kungen till profeten: "Kom med mig till palatset och ät med mig så ska jag belöna dig!"8"Inte ens om du gav mig hälften av all din rikedom skulle jag gå med dig", svarade profeten. "Inte heller vill jag äta eller dricka vatten på denna plats,9för Herren har gett mig en bestämd order om att inte äta eller dricka någonting medan jag är här, och att jag inte heller ska gå tillbaka till Juda samma väg jag kom."10Profeten tog alltså en annan väg tillbaka.11Men i Betel bodde det en gammal profet, och hans söner kom hem och berättade vad profeten från Juda hade gjort och vad han hade sagt till kungen.12-13"Vilken väg tog han?" frågade den gamle profeten. När de berättat det för honom, sa han: "Skynda er att sadla min åsna."Så snart de hade sadlat åsnan14red han efter profeten och hittade honom där han satt under en ek."Är du profeten som kommer från Juda?" frågade han honom."Ja, det är jag", svarade han.15"Kom med mig hem och ät", bad den gamle profeten.16-17"Nej, det kan jag inte", svarade profeten från Juda. "Jag har fått order att varken äta eller dricka i Betel. Herren varnade mig för att göra det. Han sa också till mig att inte återvända samma väg som jag kom."18"Jag är också profet", sa den gamle mannen. "En ängel har gett mig ett budskap från Herren. Jag har fått i uppdrag att ta dig med hem och ge dig att äta och dricka."Den gamle mannen ljög för honom,19men det blev så att de följdes åt till hans hus, där profeten fick mat att äta och vatten att dricka.20Medan de satt vid bordet, kom ett budskap från Herren till den gamle mannen,21-22och han ropade till profeten från Juda: "Herren säger att din kropp inte ska bli begravd hos dina fäder. Du har varit olydig mot hans uttryckliga befallning i och med att du har kommit hit och ätit och druckit."23När de avslutat måltiden sadlade den gamle mannen profetens åsna,24-25och han gav sig iväg igen. Men på vägen kom ett lejon emot honom och dödade honom. Hans kropp låg där på vägen med åsnan och lejonet stående bredvid. De som kom förbi såg kroppen ligga på vägen och lejonet stå alldeles stilla bredvid. Detta berättades i Betel, där den gamle profeten bodde.26"Det är profeten som var olydig mot Herrens befallning", utropade han när han fick höra det. "Det är därför som Herren låtit lejonet döda honom."27Han bad än en gång sönerna att sadla åsnan och red iväg.28Han fann profetens kropp på vägen, och åsnan och lejonet stod fortfarande kvar där. Lejonet hade inte ätit av kroppen och inte heller anfallit åsnan.29Profeten lade kroppen på åsnan och tog den med hem till staden för att hålla dödsklagan över mannen och begrava honom.30Han lade kroppen i sin egen grav och utbrast: "Min broder, min broder!"31Senare sa han till sina söner att de, när tiden var inne, skulle begrava honom där profeten låg, och han tillade: "Lägg mina ben bredvid hans ben.32För Herren sa till honom att profetera över altaret i Betel, och hans förbannelse över offerhöjdshusen i alla Samariens städer ska verkligen gå i fullbordan."33Trots profetens varning vände inte Jerobeam om från sin ogudaktiga väg. I stället gjorde han ännu fler män bland folket till präster, ja, vem som ville kunde få bli präst.34Detta var en mycket stor synd, och den resulterade i att Jerobeams rike föll sönder och att hans familj dog ut.