1 Žalm Davidův, když byl v Judské poušti. 2 Bože, tys Bůh můj! Hledám tě za úsvitu, má duše po tobě žízní. Mé tělo touhou po tobě hyne ve vyschlé, prahnoucí, bezvodé zemi. 3 Proto tě vyhlížím ve svatyni, chci spatřit tvoji sílu a slávu; 4 tvé milosrdenství je lepší než život, mé rty tě chválí zpěvem. 5 Proto ti dobrořečím po celý život, v tvém jménu pozvedám dlaně. 6 Má duše se sytí nejtučnější stravou, moje rty plesají, má ústa zpívají chválu. 7 Když si tě na lůžku připomínám, o tobě rozjímám za nočních hlídek, 8 že jsi mou pomocí býval, ve stínu křídel tvých plesám. 9 Má duše přilnula k tobě, tvá pravice mě pevně drží. 10 Ti, kdo mi chystají zkázu a o život ukládají, sestoupí v nejhlubší útroby země; 11 vydáni napospas meči za kořist šakalům padnou. 12 Král se však bude radovat; Bůh bude chloubou všech, kdo přísahají při něm, a budou zacpána ústa těm, kdo zrádně mluví.
1-2En psalm av David, då han gömde sig i Judeens öken. Gud, min Gud! Vad jag längtar efter dig! Jag behöver dig! Jag törstar efter dig i detta förtorkade och plågade land, där det inte finns en droppe vatten. Vad jag längtar efter att finna dig!3Jag önskar att jag kunde gå in i din helgedom för att se din makt och härlighet.4Din kärlek och nåd betyder mer för mig än mitt eget liv. Därför vill jag prisa dig!5Så länge jag lever tackar jag dig. Och jag lyfter mina händer i bön.6Jag är mätt och tillfredsställd som efter en festmåltid. Därför prisar jag dig med stor glädje.7När jag ligger vaken om natten tänker jag på dig.8Du har alltid hjälpt mig, och under dina skyddande vingars skugga kan jag vara glad!9Jag klamrar mig fast vid dig, och din starka högra arm skyddar mig.10Alla de som tänker döda mig kommer att fara ner i jordens djup.11De kommer att dödas i striden och bli uppätna av vargar.12Men kungen kan vara glad över segern, och alla som tror på honom får också vara glada, medan lögnarna tystas ned.