1 Davidův. K tobě, Hospodine, volám, nebuď ke mně hluchý, skálo moje. Neozveš-li se mi, budu podoben těm, kteří sestupují v jámu. 2 Vyslyš moje prosby, k tobě o pomoc teď volám, pozvedám své ruce k svatostánku tvé svatyně. 3 Mezi lidi svévolné mě nezařazuj, mezi pachatele ničemností. S bližním rozmlouvají o pokoji, ale v srdci mají zlobu. 4 Nalož s nimi podle jejich skutků, podle jejich zlého počínání. Nalož s nimi podle díla jejich rukou, podle zásluhy jim odplať. 5 Když jim nezáleží na Hospodinových skutcích a na díle jeho rukou, rozmetá je a víc nezbuduje. 6 Požehnán buď Hospodin, že vyslyšel mé prosby! 7 Hospodin je síla má a štít můj, mé srdce v něj doufá. Pomoci jsem došel, proto v srdci jásám, svou písní mu budu vzdávat chválu. 8 Hospodin je síla svého lidu, spásná záštita svého pomazaného. 9 Zachraň svůj lid a žehnej dědictví svému, buď mu pastýřem a nes jej na ramenou věčně!
Žalm 28
Bible Kralická
1Davidův. K toběť, Hospodine, volám, skálo má, neodmlčujž mi se, abych, neozval-li bys mi se, nebyl podobný učiněn těm, kteříž sstupují do hrobu.2Vyslýchej hlas pokorných modliteb mých, kdyžkoli k tobě volám, když pozdvihuji rukou svých k svatyni svatosti tvé.3Nezahrnuj mne s bezbožníky, a s těmi, kteříž páší nepravost, kteříž mluvívají pokoj s bližními svými, ale převrácenost jest v srdcích jejich.4Dejž jim podlé skutků jejich, a podlé zlosti nešlechetností jejich; podlé práce rukou jejich dej jim, zaplať jim zaslouženou mzdu jejich.5Nebo nechtí mysli přiložiti k skutkům Hospodinovým, a k dílu rukou jeho; protož podvrátí je, a nebude jich vzdělávati.6Požehnaný Hospodin, nebo vyslyšel hlas pokorných modliteb mých.7Hospodin jest síla má a štít můj, v němť jest složilo naději srdce mé, a dána mi pomoc; protož se veselí srdce mé, a písničkou svou oslavovati jej budu.8Hospodin jest síla svých, a síla hojného spasení pomazaného svého on jest.9Spas lid svůj, Hospodine, a požehnej dědictví svému, a pas je, i vyvyš je až na věky.
Žalm 28
King James Version
1A Psalm of David. Unto thee will I cry, O LORD my rock; be not silent to me: lest, if thou be silent to me, I become like them that go down into the pit.2Hear the voice of my supplications, when I cry unto thee, when I lift up my hands toward thy holy oracle.3Draw me not away with the wicked, and with the workers of iniquity, which speak peace to their neighbours, but mischief is in their hearts.4Give them according to their deeds, and according to the wickedness of their endeavours: give them after the work of their hands; render to them their desert.5Because they regard not the works of the LORD, nor the operation of his hands, he shall destroy them, and not build them up.6Blessed be the LORD, because he hath heard the voice of my supplications.7The LORD is my strength and my shield; my heart trusted in him, and I am helped: therefore my heart greatly rejoiceth; and with my song will I praise him.8The LORD is their strength, and he is the saving strength of his anointed.9Save thy people, and bless thine inheritance: feed them also, and lift them up for ever.
1Von David.
Zu dir rufe ich, HERR,
mein Fels, wende dich nicht schweigend ab von mir!
Bliebst du vor mir stumm,
würde ich denen gleich, die zur Grube hinuntersteigen. (Ž 92,16; Ž 143,7)2Höre mein lautes Flehen, wenn ich zu dir schreie,
wenn ich meine Hände zu deinem Allerheiligsten erhebe! (Ž 134,2; Da 6,11)3Raff mich nicht weg mit den Übeltätern und Frevlern,
die Frieden! sagen zu ihrem Nächsten, /
doch Böses hegen in ihrem Herzen. (Ž 26,9; Ž 62,5; Př 26,24)4Vergilt ihnen, wie es ihrem Treiben entspricht
und ihren bösen Taten!
Vergilt ihnen, wie es das Werk ihrer Hände verdient!
Wende ihr Tun auf sie selbst zurück! (Ž 62,13)5Denn sie achten nicht auf die Taten des HERRN
noch auf das Werk seiner Hände.
Darum reißt er sie nieder
und baut sie nicht wieder auf. (Iz 5,12)6Der HERR sei gepriesen!
Denn er hat mein lautes Flehen gehört.7Der HERR ist meine Kraft und mein Schild,
auf ihn vertraute mein Herz, so wurde mir geholfen;
da jubelte mein Herz,
mit meinem Lied will ich ihm danken.8Der HERR ist ihre Kraft,
er ist Schutz und Heil für seinen Gesalbten.9Hilf deinem Volk und segne dein Erbe,
weide und trage sie in Ewigkeit! (Dt 9,29; Ž 29,11)
1Of David. To you, O Lord, I call; my rock, be not deaf to me, lest, if you be silent to me, I become like those who go down to the pit. (Ž 18,2; Ž 35,22; Ž 39,12; Ž 83,1; Ž 88,4; Ž 109,1; Ž 143,7)2Hear the voice of my pleas for mercy, when I cry to you for help, when I lift up my hands toward your most holy sanctuary.[1] (1Kr 8,29; Ž 5,7; Ž 119,48; Ž 134,2; Ž 138,2; Ž 140,6; Ž 141,2; Pl 2,19; 1Tm 2,8)3Do not drag me off with the wicked, with the workers of evil, who speak peace with their neighbors while evil is in their hearts. (Ž 5,9; Ž 12,2; Ž 26,9; Ž 55,21; Ž 62,4; Jr 9,8; Ez 32,20)4Give to them according to their work and according to the evil of their deeds; give to them according to the work of their hands; render them their due reward. (Ž 137,8; Jr 50,15; Jr 50,29; 2Tm 4,14; Zj 18,6)5Because they do not regard the works of the Lord or the work of his hands, he will tear them down and build them up no more. (Jb 34,27; Iz 5,12)6Blessed be the Lord! For he has heard the voice of my pleas for mercy. (Ž 28,2)7The Lord is my strength and my shield; in him my heart trusts, and I am helped; my heart exults, and with my song I give thanks to him. (Ž 3,3; Ž 11,1; Ž 69,30)8The Lord is the strength of his people;[2] he is the saving refuge of his anointed. (Ž 20,6; Ž 140,7)9Oh, save your people and bless your heritage! Be their shepherd and carry them forever. (Dt 9,29; Dt 32,9; Ž 78,71; Iz 40,11; Iz 46,3; Iz 63,9)
1Von David. Wenn ich rufe zu dir, HERR, mein Fels, so schweige mir nicht, dass ich nicht, wenn du schweigst, gleich werde denen, die in die Grube fahren.2Höre die Stimme meines Flehens, wenn ich zu dir schreie, wenn ich meine Hände aufhebe zu deinem heiligen Tempel.3Raffe mich nicht hin mit den Gottlosen und Übeltätern, die freundlich reden mit ihrem Nächsten und haben Böses im Herzen. (2S 20,9)4Gib ihnen nach ihrem Tun und nach ihren bösen Taten; gib ihnen nach den Werken ihrer Hände; vergilt ihnen, wie sie es verdienen.5Denn sie wollen nicht achten auf das Tun des HERRN noch auf die Werke seiner Hände; darum wird er sie niederreißen und nicht wieder aufbauen. (Iz 5,12)6Gelobt sei der HERR; denn er hat erhört die Stimme meines Flehens.7Der HERR ist meine Stärke und mein Schild; auf ihn traut mein Herz und mir ist geholfen. Nun ist mein Herz fröhlich, und ich will ihm danken mit meinem Lied.8Der HERR ist seines Volkes Stärke, Hilfe und Stärke für seinen Gesalbten.9Hilf deinem Volk und segne dein Erbe und weide und trage sie ewiglich!