1 Saul nepřestával vyhrožovat učedníkům Páně a chtěl je vyhladit. Šel proto k veleknězi2 a vyžádal si od něho doporučující listy pro synagógy v Damašku, aby tam mohl vyhledávat muže i ženy, kteří se hlásí k tomu směru, a přivést je v poutech do Jeruzaléma.3 Na cestě, když už byl blízko Damašku, zazářilo kolem něho náhle světlo z nebe.4 Padl na zem a uslyšel hlas: „Saule, Saule, proč mne pronásleduješ?“5 Saul řekl: „Kdo jsi, Pane?“ On odpověděl: „Já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ.6 Vstaň, jdi do města a tam se dovíš, co máš dělat.“7 Muži, kteří ho doprovázeli, zůstali stát a nebyli schopni slova; slyšeli sice hlas, ale nespatřili nikoho.8 Saul vstal ze země, otevřel oči, ale nic neviděl. Museli ho vzít za ruce a dovést do Damašku.9 Po tři dny neviděl, nic nejedl a nepil. 10 V Damašku žil jeden učedník, jménem Ananiáš. Toho Pán ve vidění zavolal: „Ananiáši!“ On odpověděl: „Zde jsem, Pane.“11 Pán mu řekl: „Jdi hned do ulice, která se jmenuje Přímá, a v domě Judově vyhledej Saula z Tarsu. Právě se modlí12 a dostalo se mu vidění, jak k němu vchází muž jménem Ananiáš a vkládá na něj ruce, aby opět viděl.“13 Ananiáš odpověděl: „Pane, mnoho lidí mi vyprávělo o tom člověku, kolik zla způsobil bratřím v Jeruzalémě.14 Také zde má od velekněží plnou moc zatknout každého, kdo vzývá tvé jméno.“15 Pán mu však řekl: „Jdi, neboť on je mým nástrojem, který jsem si zvolil, aby nesl mé jméno národům i králům a synům izraelským.16 Ukáži mu, co všechno musí podstoupit pro mé jméno.“17 Ananiáš šel, vstoupil do toho domu, vložil na Saula ruce a řekl: „Saule, můj bratře, posílá mě k tobě Pán – ten Ježíš, který se ti zjevil na tvé cestě; chce, abys opět viděl a byl naplněn Duchem svatým.“18 Tu jako by mu z očí spadly šupiny, zase viděl a hned se dal pokřtít.19 Pak přijal pokrm a síla se mu vrátila. S damašskými učedníky zůstal Saul několik dní20 a hned začal v synagógách kázat, že Ježíš je Syn Boží.21 Všichni, kdo ho slyšeli, žasli a říkali: „To je přece ten, který se snažil v Jeruzalémě vyhladit všechny vyznavače tohoto jména. I sem přišel jen proto, aby je v poutech odvedl k velekněžím.“22 Ale Saul působil čím dál tím mocněji a svými důkazy, že Ježíš je Mesiáš, přiváděl do úzkých damašské židy. 23 Po nějaké době se židé uradili, že Saula zabijí,24 ale on se o jejich úkladech dověděl. Protože ve dne v noci hlídali i brány, aby ho mohli zahubit,25 spustili ho učedníci dolů z hradeb v koši po provazech.26 Když přišel do Jeruzaléma, chtěl se připojit k učedníkům; ale všichni se ho báli, protože nevěřili, že k nim patří.27 Tu se ho ujal Barnabáš, uvedl ho k apoštolům a vypravoval jim, jak Saul na cestě do Damašku uviděl Pána, uslyšel jeho hlas a jak tam potom neohroženě kázal v Ježíšově jménu.28 Saul se nyní mohl v Jeruzalémě na všem podílet s apoštoly a všude směle mluvil ve jménu Páně.29 Kázal také řecky mluvícím židům a přel se s nimi, takže se ho pokoušeli zabít.30 Když se to bratří dověděli, doprovodili ho do Cesareje a poslali do Tarsu. 31 A tak církev v celém Judsku, Galileji a Samaří měla klid, vnitřně i navenek rostla, žila v bázni Páně a vzrůstala počtem, protože ji Duch svatý posiloval.
— Divy Petrovy
32 Když Petr procházel všechna ta místa, přišel také k bratřím, kteří žili v Lyddě.33 Tam se setkal s jedním člověkem, jménem Eneáš, který byl už osm let upoután na lůžko, poněvadž byl ochrnutý.34 Petr mu řekl: „Eneáši, Ježíš Kristus tě uzdravuje! Vstaň a ustel své lůžko!“ A Eneáš hned vstal.35 Všichni obyvatelé Lyddy a Sáronu, kteří to viděli, obrátili se k Pánu. 36 V Joppe žila učednice jménem Tabita, řecky Dorkas. Konala mnoho dobrých skutků a štědře rozdávala almužny.37 Ale právě tehdy onemocněla a zemřela. Umyli ji a položili do horního pokoje.38 Poněvadž Lydda je blízko Joppe, dověděli se učedníci, že je tam Petr, a poslali k němu dva muže s naléhavou prosbou: „Přijď rychle k nám!“39 Petr se hned s nimi vydal na cestu. Když přišli do Joppe, zavedli jej do horního pokoje, kde ho s pláčem obklopily všechny vdovy a ukazovaly mu košile a pláště, které jim Tabita šila, dokud byla naživu.40 Petr poslal všechny z místnosti; pak poklekl, pomodlil se, obrátil se k mrtvé a řekl: „Tabito, vstaň!“ Ona otevřela oči, a když spatřila Petra, zvedla se na lůžku.41 Podal jí ruku a pomohl jí vstát. Pak všechny zavolal, i vdovy, a vrátil jim ji živou.42 Zpráva o tom se rozšířila po celém Joppe a mnoho lidí uvěřilo v Pána.43 Petr zůstal ještě delší čas v Joppe v domě Šimona koželuha.
1Saul stále ještě chrlil smrtelné výhrůžky proti Pánovým učedníkům.[1] Šel za veleknězem2a vyžádal si od něj listy pro synagogy v Damašku, aby tam mohl vyhledat přívržence té Cesty – jak muže, tak ženy – a přivést je v poutech do Jeruzaléma.3Když už se cestou blížil k Damašku, náhle ho obklopilo světlo z nebe.4Padl na zem a uslyšel hlas: „Saule, Saule, proč mě pronásleduješ?“5Zeptal se: „Kdo jsi, Pane?“ Ten odpověděl: „Já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ.6Vstaň a jdi do města; tam se dozvíš, co máš dělat.“7Muži v Saulově doprovodu zůstali stát bez hlesu; slyšeli totiž hlas, ale nikoho neviděli.8Když se Saul zvedl ze země, otevřel oči, ale nic neviděl. Museli ho do Damašku odvést za ruku.9Po tři dny neviděl, nejedl ani nepil.10V Damašku žil jeden učedník jménem Ananiáš. Pán ho ve vidění oslovil: „Ananiáši!“ Odpověděl: „Zde jsem, Pane.“11Pán mu řekl: „Vstaň a jdi do ulice zvané Přímá. V Judově domě najdeš Saula z Tarsu – hle, právě se modlí12a ve vidění spatřil muže jménem Ananiáš, jak jde k němu a vkládá na něj ruku, aby prohlédl.“13Ananiáš namítl: „Pane, slyšel jsem od mnoha lidí, kolik zla ten muž napáchal tvým svatým v Jeruzalémě!14A teď má i zde od vrchních kněží pověření, aby spoutal všechny, kdo vzývají tvé jméno!“15Pán mu však řekl: „Jdi, neboť je to má vyvolená nádoba – bude přinášet mé jméno národům, králům i synům Izraele16a já mu ukážu, kolik musí vytrpět pro mé jméno.“17Ananiáš tedy šel do určeného domu. Vešel dovnitř, vložil na něj ruce a řekl: „Bratře Saule, Pán Ježíš, který se ti ukázal na cestě, po níž jsi šel, mě poslal, abys prohlédl a byl naplněn Duchem svatým.“18Saul náhle prohlédl, jako by mu z očí spadly šupiny. Potom vstal a dal se pokřtít.
Saul popouzí Židy
19Přijal pokrm a posilnil se. Saul pak strávil několik dní s damašskými učedníky20a hned začal v synagogách kázat, že Ježíš je Boží Syn.21Všichni, kdo ho slyšeli, žasli a říkali: „Vždyť to je ten, který v Jeruzalémě hubil vyznavače toho jména! Copak sem nepřišel, aby je v poutech odvedl k vrchním kněžím?“22Saul ale kázal stále mocněji a svými důkazy, že Ježíš je Mesiáš, popouzel damašské Židy.23Když už to trvalo dost dlouho, Židé se dohodli, že ho zabijí.24Saul se ale o jejich úkladech dozvěděl. Brány byly hlídány dnem i nocí, protože ho chtěli zabít,25a tak ho učedníci v noci vzali a spustili ho v koši přes hradbu.26Saul se tedy vrátil do Jeruzaléma. Pokoušel se připojit k učedníkům, ale všichni se ho báli. Nevěřili totiž, že je učedník.27Barnabáš se ho však ujal. Přivedl ho k apoštolům a vyprávěl jim, jak Saul uviděl na cestě Pána a mluvil s ním a také jak v Damašku směle mluvil v Ježíšově jménu.28A tak s nimi zůstal v Jeruzalémě.29Hovořil a přel se také s pořečtěnými Židy a ti mu začali ukládat o život.30Když se to dozvěděli bratři, odvedli ho do Cesareje a poslali do Tarsu.31Církve po celém Judsku, Galileji i Samaří pak zakoušely klid a sílily; žily v Hospodinově bázni a povzbuzovány Duchem svatým se rozrůstaly.
Petrova apoštolská cesta
32Petr obcházel všechny církve a cestou přišel také ke svatým v Lyddě.33Tam nalezl člověka jménem Eneáš, který byl ochrnutý a už osm let byl upoután na lůžko.34Petr mu řekl: „Eneáši, Ježíš Kristus tě uzdravuje. Vstaň a ustel si!“ On hned vstal35a všichni obyvatelé Lyddy a Šáronu, kteří ho viděli, se obrátili k Pánu.36V Joppě pak žila jedna učednice jménem Tabita (což je v překladu Dorkas),[2] která oplývala dobrými skutky a almužnami.37V těch dnech však onemocněla a zemřela. Omyli ji a položili do horní místnosti.38Lydda je blízko Joppy, a když se učedníci doslechli, že Petr je v Lyddě, poslali k němu dva muže s prosbou, aby k nim bez meškání přišel.39Petr vstal a šel s nimi. Když přišel, zavedli ho do horní místnosti, kde ho s pláčem obstoupily všechny vdovy a ukazovaly košile a pláště, které jim Dorkas dělala, dokud byla s nimi.40Petr poslal všechny ven, poklekl a modlil se. Potom se obrátil k jejímu tělu a řekl: „Tabito, vstaň!“[3] Otevřela oči, a když uviděla Petra, posadila se.41On jí podal ruku a pomohl jí vstát. Potom zavolal svaté i vdovy a ukázal jim ji živou.42Rozneslo se to po celé Joppě a mnozí uvěřili v Pána.43Petr pak v Joppě bydlel delší čas u jistého Šimona koželuha.